Ultimativní požadavek A. Merkelové vůči členským zemím EU na úplné odevzdání jejich suverenity Bruselu – stále bez reakce našich představitelů (4.díl)
RSS

Ultimativní požadavek A. Merkelové vůči členským zemím EU na úplné odevzdání jejich suverenity Bruselu – stále bez reakce našich představitelů (4.díl)

Jaroslav Tichý Jaroslav Tichý  22. 3. 2019  E-republika Pokračuji tímto ve snaze informovat čtenáře o ultimativním požadavku A. Merkelové vůči členským zemím EU na úplné předání jejich suverenity Bruselu, vč, souvisejících důsledků takového kroku, který je nutné ze strany našich občanů v jejich vlastním zájmu odmítnout. předchozí, 3.díl ZDE Část IV. Cesta k ovládnutí členských zemí EU, prezentace důvodů a dopady pro členské země Nejprve si porovnejme, jaké jsou rozdíly mezi: a/ tvorbou vůle na vnitrostátní úrovni členských zemí EU a v samotné EU, kdy: • na vnitrostátní úrovni se vůle realizuje v parlamentu prostřednictvím zástupců volených občany, zatímco • na (nadnárodní) úrovni EU to probíhá či probíhat má: - v Evropské radě na úrovni zástupců vlád členských zemí; - v Evropské komisi, kde ale sedí nikým nevolení komisaři z členských zemí EU, kteří mají v popisu práce hájit zájmy EU vůči členským zemím, a to i vůči zemi, která je do funkce navrhla. Jejich odsouhlasování do funkcí je řízeno ze zákulisí. - v Evropském parlamentu pak sedí europoslanci z jednotlivých zemí, jejich vliv na dění v EU je však slabý, přičemž nositel konceptuální moci nepřipustí jeho zvýšení. b/ zdrojem moci na vnitrostátní úrovni členských zemí EU a v EU, kdy: • na vnitrostátní úrovni to jsou občané příslušného státu, zatímco • na (nadnárodní) úrovni EU, která nemá žádné občany, to jsou členské země prostřednictvím svých představitelů, kteří se podílejí na schvalování právních aktů, které jsou pak závazné pro členské země a jejich občany. Nikoliv náhodou tak dochází k tomu, že tyto právní akty jsou pak v rozporu se zájmy většiny obyvatel členských zemí EU. Cesta k ovládnutí členských zemí EU spočívá v těchto krocích: 1. Vytvoření samostatného „komunitárního právního řádu“ Vytvořením společenství členské státy omezily svoji suverenitu a byrokraté tohoto společenství vytvořili samostatný „komunitární právní řád“ (nyní nazývaný právní řád Evropské unie), který je nezávislý na právním řádu jednotlivých členských zemí a nevychází z něj. Oficiálně dnes platí, že komunitární právo má nadnárodní charakter, je vydáváno za výraz vůle členských zemí EU, je nadřazeno právnímu řádu jednotlivých členských zemí. Skutečnost je ale přitom taková, že: • nejde vůbec o výraz vůle členských zemí EU; • jde o určitým způsobem zorganizovaný souhlas představitelů členských zemí EU s návrhy předkládanými nositeli konceptuální moci prostřednictvím vedení EU a jeho orgánů; • dochází ze strany představitelů jednotlivých států k podpisu různých smluv podle jejich uvážení, aniž by byly vůbec projednány předem v parlamentech členských zemí, které je potom obdrží k formálnímu odsouhlasení jako nadřazených vlastním zákonům jejich zemí za účelem jejich zařazení do právního řádu příslušných zemí, což parlamenty členských zemí také automaticky provádějí; • zakládací smlouvy této mezinárodní organizace pod současným názvem EU jsou vydávány za ústavu této mezinárodní organizace (avšak dosud stále nikoliv státu) a jsou vydávány za primární právo jako pramen nadnárodního (komunitárního) práva. 2. Ustanovení právní moci, která bude dbát o systém právní ochrany EU  Nositelé konceptuální moci v zákulisí prosazují tento právní řád jednotně ve všech členských zemích. Za tímto účelem nechali smluvně ustanovit Evropský soudní dvůr, který zajišťuje dodržování práva při výkladu a provádění smluv EU, tj.: • přezkoumává legalitu aktů orgánů Evropské unie, • dbá na dodržování povinností členských států vyplývajících ze Smluv a • vykládá právo Unie na žádost vnitrostátních soudů. Jeho význam spočívá nejenom v jeho pravomoci rozhodovat v právě uvedených řízeních, ale i v tom, že v rámci těchto řízení se vyslovuje i k zásadním otázkám celého práva Společenství a svým výkladem toto právo dotváří. Rozhodnutími Soudního dvora tak například byla rozpracována problematika účinků práva Společenství v členských státech nad rámec toho, co by bylo možné na první pohled vyčíst ze zřizovacích smluv. (tolik citace z Wikipedie). Krom toho existuje dále ještě Tribunál (dříve Soud prvního stupně), který rozhoduje některé spory na 1. stupni jejich projednávání s tím, že odvolacím soudem je pak právě Evropský soudní dvůr. ****3. Vytvoření samostatného institucionálního systému EU nepodléhajícího členským zemím EU Řízení integračního procesu v Evropě nebylo ponecháno na iniciativě a rozhodování členských zemí EU, bylo z rozhodnutí světových globalistů jako nositelů konceptuální moci předáno institucionálnímu systému EU, který byl za tímto účelem vytvořen. Ten se skládá z: • Evropské rady - v níž zasedají představitelé členských zemí EU; • Evropské komise – v níž jsou nevolení zástupci členských zemí EU, kteří jsou fakticky osoby z členských zemí EU jmenované či odsouhlasené světovými globalisty v zákulisí; • Evropský parlament – do něhož jsou sice voleni europoslanci v jednotlivých členských zemí podle klíče vyplývajícího z počtu jejich obyvatel, avšak se značně omezenými kompetencemi a vlivem ve vedení EU; • Evropský soudní dvůr – viz bod 2. • Evropská centrální banka – která má kromě vydávání měny EURo řídit i velké banky v členských zemích, zatímco ve skutečnosti skupině bankéřů z těchto zemí (známých jako „Gang třiceti“) ve skutečnosti podléhá, přičemž tito bankéři jsou podporováni (či spíše fakticky řízeni) Rockefellerovou nadací založenou již v 70. letech min. století a sídlící stále v USA • některé další jako jsou Evropská investiční banka, Hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů či Evropský úřad auditorů. Realita je tedy taková, že EU je formálně mezinárodní organizací jejích členských zemí, fakticky je ale nástrojem k ovládání těchto členských zemí konceptuální mocí ze zákulisí. Tato skutečnost se nepromítá jen do právního řádu této organizace, nýbrž i do obsahu různých smluv a rozhodnutí, které podepisují a činí představitelé jednotlivých členských zemí dle vlastní úvahy, a to vč. souhlasu s převodem konkrétních kompetencí (a tedy částí suverenity svých zemí) na nadnárodní úroveň, a to bez předchozího souhlasu svých parlamentů. Ty pak tyto často protiústavní kroky pouze dodatečně legalizují. K některým z těchto kroků však nemají kompetenci ani parlamenty členských zemí (např. předávání částí suverenity do Bruselu) a je bezpodmínečně třeba k těmto otázkám konat referenda s řádnou předchozí informační kampaní a následně postupovat podle jejich výsledků. Tak se tomu ale v praxi neděje, a proto lze dosavadní postup ze strany našich představitelů v mnohých souvisejících otázkách označit za nelegální. Prezentace důvodů k nastolení tohoto stavu Především je třeba si uvědomit, že veškerá státní moc má v demokratických zemích vycházet z lidu. Obyvatelé členských zemí sice odsouhlasili v referendech vstup do této mezinárodní organizace (a tam, kde ne, tak referendum opakovali, až bylo dosaženo předem stanoveného cíle, což s demokracií má pramálo společného), avšak šlo o členství jejich států v mezinárodní organizaci. O nic více. Tedy nikoliv v nějaké společné říši při současném zrušení členských zemí EU. Aby tomu tak ale alespoň formálně mohlo být, když žádná říše ještě neexistovala a neexistuje a kdy tedy nemá a ani nemůže mít své občany, bylo třeba tento zásadní problém obejít. K tomu byla zvolena následující cesta: 1/ nositel konceptuální moci se musel zaměřit na takový postup, z něhož by alespoň přibližně vyplývalo, že EU: a/ je výtvorem práva a b/ společenstvím vzniklým na základě práva; 2/ tvůrci celého projektu se proto odvolávají na potřebu zachování míru v Evropě a na zvyšování její prosperity, a proto uvádějí, že hospodářská spolupráce a sociální soužití národů Evropy se má namísto silou moci řídit právem tohoto společenství, tedy Komunitárním právem jako základem celého institucionálního systému. 3/ K tomuto účelu uvádějí tvůrci celého projektu tyto dva důvody: a/ vůle zachovat mír a b/ cestou ekonomických vazeb vytvořit lepší Evropu. To, že jde od počátku pouze o důvody umělé a navenek účelově tvrzené, potvrzují i výsledky činnosti EU, které směřují zcela opačným směrem (ať jde o účast EU v agresích proti jiným zemím vč. její účasti na přípravě války s Ruskem či o prohloubení ekonomické nerovnosti mezi členskými zeměmi a tím i o vytvoření značné ekonomické nestability v EU jako celku), jak dále uvedeno. Dopady pro členské země a/ z hlediska zachování míru S postupem času je stále více zřejmé, že účelem založení EU bylo, je a bude: • vytvoření nové (v pořadí již Čtvrté) říše v Evropě pod velením Německa, a to jak z důvodu vytváření „životního prostoru“ v tzv. postsocialistických zemích, tak i jako předpolí k dalšímu útoku na Rusko; • zapojení do agresí i v dalších zemích světa (Jugoslávie Afghánistán, Libye, Sýrie atd.); • podpora německého militarismu a neokolonialismu Francie a některých dalších zemí EU ve světě; • příprava této 4. říše k přeměně na Evropský islámský chálifát podle plánů a instrukcí světových globalistů. Je třeba si uvědomit, že: - na nás nikdo neútočí; - ohroženi teprve budeme výstavbou cizích vojenských základen či instalací cizích raket na našem území, neboť se tak staneme logicky cílem odvetné palby Ruska, bude-li ze strany NATO smluvně provázaného s EU Rusko napadeno (nikoliv náhodou silně znervózněli představitelé západoevropských členských zemí EU s americkými základnami po odstoupení USA od smlouvy INF); - neustále do Evropy dovážení migranti (vč. teroristů) se stanou příčinou rozpoutání občanských válek v Evropě. Za těchto okolností je zřejmé, že první z obou uváděných důvodů pro vznik EU a jejího právního opodstatnění je zcela lichý. b/ z hlediska hospodářské spolupráce, prosperity a sociálního soužití v Evropě Hospodářská spolupráce, která: • nepřihlíží k ekonomických rozdílům mezi zeměmi a udržuje je v eurozóně, kam některé z nich EU neměla vůbec vpustit; • další členské země postupně zbídačuje, neboť je nastavena tak, aby byla výhodná především pro Německo; • činí z tzv. postsocialistických zemí kolonie Západu, především pak Německa, přímo vylučuje možnost prosperity postižených členských zemí a dobrého klimatu pro sociální soužití v Evropě. To je dále nabouráváno dovozem migrantů a jejich vnucováním na bezpracnou obživu do všech členských zemí EU, vč. těch, které dosud významnou měrou přispívaly prací svých občanů na blahobyt zejména v Německu. Na to, jaký vliv mají takové praktiky na sociální soužití, se stačí podívat do sousedního Německa či do Itálie, Rakouska nebo Francie a Švédska. I tento důvod pro vznik EU a jejího právního opodstatnění je tedy lichý. Bez mýlky lze tak pro shrnutí této části konstatovat, že: 1. uváděné důvody pro vznik EU jsou nejen liché (tak, jak to často bývá u uměle vytvořených konstruktů); 2. praxe realizovaná ze strany EU v případě obou důvodů dokonce další existenci EU zásadně škodí, což se projevuje jak na problémech uvnitř členských zemí, tak i samotné EU jako takové. 3. EU pod hesly o míru usiluje ve skutečnosti o provádění imperiální politiky jak v Evropě, tak i ve světě; 4. z této praxe EU jasně vyplývá, že EU nesleduje a nerealizuje zájmy členských zemí (bez ohledu na tvrzení či přetvářku jejich představitelů), nýbrž zájmy světových globalistů v pozadí, kteří ji používají pouze jako nástroj k realizaci svých dlouhodobých cílů v Evropě; 5. má-li být zachován mír v Evropě, je třeba usilovat o jeho zajištění smlouvami o kolektivní bezpečnosti (viz OBSE a potřeba její aktualizace) a nikoliv o budování Společné evropské armády. Do tohoto mírového procesu je bezpodmínečně třeba zahrnout i Rusko a nikoliv ho ohrožovat na jeho hranicích pod komickou záminkou jeho „zadržování“, když se přitom soustřeďuje na obranu svého vlastního území, přírodního a nerostného bohatství, které cizí agresoři chtějí násilím ukrást a často se s tím ani nikterak netají. Pokračování Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 400 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde , nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme! Související články: Nová Evropa na cestě k atomové válce Ultimativní požadavek A. Merkelové vůči členským zemím EU na úplné odevzdání suverenity Bruselu – stále bez reakce našich představitelů (3. díl) Ultimativní požadavek A. Merkelové vůči členským zemím EU na úplné odevzdání jejich suverenity Bruselu – stále bez reakce našich představitelů Ultimativní požadavek A. Merkelové vůči členským zemím EU na úplné odevzdání suverenity Bruselu – stále bez reakce našich představitelů (2. díl) Sedm těžkých hříchů EU EU chce mít národní zpravodajské fejky pod centrálním dozorem EFSF a ESM: Kde zůstaly miliardy na záchranu eura? Část II. Financování cizího státu je protistátním aktem a znakem vzdání se suverenity Evropský parlament a Brusel nesou vinu na chudobě Evropanů Ukrajinský gambit: koloniální EU versus imperiální Rusko
Jak poznat nevěru?

Máte podezření, že vás váš protějšek podvádí?

Rychlá půjčka ihned

Není nic jednoduššího než si vybrat rychlou půjčku na www.finmoney.cz.

Špionážní technika

Jak zjistit pravdu? Pomocí profesionálních pomocníků.

Jirkovo rychlé půjčky

Srovnejte si online půjčky z pohodlí vašeho domova. 100% přes Internet

Matrace pro zdravé spaní

Specializovaný e-shop na matrace s dopravou zdarma.

Slevové kupóny

Ušetřete nemalé peníze na online nákupech. Slevové kupóny do e-shopů.

Hry zdarma

Nejlepší hry zdarma.

Půjčka do výplaty online

Výhodná nabídky půjčky do výplaty až 30 000 Kč. Vyřízení online.

Inzerujte zde!

Máte zájem o reklamu? Kupte si textový odkaz na této pozici!



Dnes nejprohlíženější