Zatímco prodej některých druhů hmyzu (cvrčci, mouční červi a kobylky) byl již pro EU plošně schválen a hmyz tak může být v běžné nabídce obchodů i restaurací, umělé maso se zatím prodávalo pouze v testovacím režimu. Vzhledem k tomu, že plány globalistů počítají s odstraněním masa zvířat z našich jídelníčků do roku 2035, má být nahrazeno hmyzem a masem umělým, které je dnes vyráběno laboratorní kultivací nebo na 3D tiskárnách .
Není tedy divu, že po hmyzu se má schvalovat také umělé maso, které by mělo podle plánů záhy po schválení začít nahrazovat maso skutečné. Jistě netřeba připomínat, že jak ve výrobě umělého masa, tak mléka, se již nějakou dobu angažuje mimo jiné i Bill Gates .
Maso a mléko pěstované v laboratořích mohou být v EU schváleny k lidské spotřebě během několika let. Očekává se, že žádost bude podána již v tomto roce. Koncept je uváděn na trh jako údajně klimaticky inteligentní a humánnější než porážka skutečných zvířat. Současně jeho výroba vyžaduje, aby tkáň a krev byly odebrány z živých zvířat a plodů, takže humánnější tento způsob výroby masa zrovna není.
„Mnoho lidí se ptá, proč se to dělá,“ říká výzkumnice Chalmers Julie Goldová.
Výrobní proces je tajný, ale koncept spočívá v tom, že vzorky tkání jsou odebírány od živých zvířat a poté pěstovány v laboratořích. Buňky jsou umístěny v kontejneru, tzv. bioreaktoru, kde jsou zásobovány živným roztokem pro růst. Živný roztok často zahrnuje krev odtékající z nenarozených telat. Mnoho odpůrců označuje takto pěstované maso jako „Frankensteinovo maso“.
Náklady jsou zatím vysoké. Vývoj „frankensteinovského masa“ financuje mimo jiné herec Leonardo di Caprio a zakladatel Googlu Sergej Brin.
„Když se výroba zvýší, myslím, že poměrně rychle skončíme na stejné cenové úrovni jako běžné maso,“ říká Mark Post, výzkumník a průkopník v pěstování masa.
Společnosti, které investují do kultivovaného masa, tvrdí, že je pro klima lepší maso pěstované v laboratoři než přírodní. Kromě toho se domnívají, že riziko onemocnění by mělo být nižší. Zda jsou přínosy skutečné nebo jen o marketingu, zatím není možné určit. Veřejný výzkum v této oblasti je značně omezen.
Jedním z těch, kteří provedli studii o dopadu kultivovaného masa na životní prostředí, je Hanna Tuomisto, docentka udržitelných potravinových systémů na univerzitě v Helsinkách. Podle ní není ani jisté, že je možné pěstovat maso ve velkém měřítku, proto je pochybné, zda „frankensteinovské maso“ bude mít vůbec nějaký dopad na klima, tvrdí.
„Teď máme jen pár kuřecích nuget, které se začaly vyrábět před pár lety. Začínám být trochu skeptická nebo možná pesimistická,“ říká, ale dodává, že pokud technologie funguje, má obrovský potenciál.
Singapur jako první země na světě schválil prodej masa vyrobeného v bioreaktorech před více než dvěma lety.
Indicko-americká společnost také začala pěstovat mléko v laboratořích. Vyrábí se pomocí mikroorganismů a DNA k vývoji syrovátkového proteinu. Kapalina se již používá v řadě produktů na americkém trhu, píše GP.
EU by tedy měla rozhodnout, kdy se umělé maso dostane do prodeje v obchodní síti zemí EU. Podle Astrid Walles-Granbergové, poradkyně Národní agentury pro potraviny, se očekává, že první žádost bude předložena již letos na podzim, tedy během měsíce.
Poté Evropský úřad pro bezpečnost potravin EFSA přezkoumá bezpečnost výrobku, členské státy budou hlasovat a Komise přijme konečné rozhodnutí. Očekává se, že tento proces bude trvat nejméně rok a půl.
Ohodnoťte tento příspěvek! [Celkem: 0 Průměrně: 0 ] Článek Ještě letos má být podána žádost na plošný prodej umělého masa a mléka v EU se nejdříve objevil na Necenzurovaná pravda - nepřikrášlená realita islamizovaného světa .
