Pokud se dá věřit premiéru Petru Fialovi (ODS), tak po skončení předsednictví jeho vláda začne vést intenzivní debatu o úpravě programového prohlášení s cílem snížení deficitu zhruba o 70 miliard korun. „Všechno, co se snaží zvyšovat příjmy státu, je špatně. Všechno. Naopak snahy o snížení výdajů jsou většinou dobře,“ zdůrazňuje Markéta Šichtařová , kudy je třeba, aby se ubíraly úvahy členů pětikoaličního kabinetu. K tomu, co chystá na příští rok pro uživatele internetu Věra Jourová & Co. říká, že takhle vždy začíná instalování Velkého Bratra.
Ve čtvrtek jsme se dozvěděli, že spotřebitelské ceny v říjnu meziročně vzrostly o 15,1 %, což bylo o 2,9 procentního bodu méně než v září. ČSÚ k tomu dodal, že vývoj ovlivnilo promítnutí úsporného tarifu do faktur a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie pro ceny elektřiny. Ta výše takřka všechny zaskočila, tentokrát ovšem tím, jak je nízká. Vždyť Česká národní banka počítala s hodnotou 17,4 procenta. Jaká byla vaše bezprostřední reakce?
Existovaly a existují v zásadě dvě teorie. Podle jedné se inflace už zlomila. Vrcholila kolem 18 % a nyní už bude soustavně klesat. Podle druhé teorie inflace naopak ještě hned tak klesat nebude; bude se dál buď potácet kolem 18 %, anebo dokonce ještě mírně vzroste nad procent dvacet. Čísla za říjen měla rozhodnout. A zdánlivě také rozhodla. Zdánlivě.
Protože toto snížení cen energií je umělé. Tedy snížení celé inflace je také umělé. Jedná se o umělou státní regulaci. V podstatě to nemá daleko k cenovému moratoriu v oblasti energií. A nyní mi nejde ani tak o to, že jako kritik státu a regulací puristicky rozporuju, jak ke snížení cen došlo – jde o něco docela jiného. Jde o to, že podobně, jako poklesy ekonomiky byly v minulosti překrývány zvyšováním peněžní zásoby, až jsme si uhnali inflaci, tak taky nyní je růst cenové hladiny překrýván úsporným tarifem – to ale neznamená ani omylem, že by přirozeně ceny neměly sklon dál růst. Nebo snad že by ceny energií spontánně chtěly výrazněji klesat. Naopak.
Energií je v Evropě stále nedostatek. A čeho je nedostatek, to je drahé. To je vidět i z toho, že i přes úsporný tarif v oblasti elektřiny dál rostly náklady domácností na bydlení. Tady kromě nákladů vlastnického bydlení bobtnaly ceny nájemného z bytu o 5,4 %, vodného o 5,3 %, stočného o 6,4 %, zemního plynu o 85,3 %, tuhých paliv o 67,1 % a tepla a teplé vody o 24,8 %. V oddíle doprava se zvýšily ceny pohonných hmot a olejů o 21,7 %. To je i nadále výrazný růst. A dokud výrobu energií v Evropě nezvýšíme, prostě natvrdo řečeno, dokud nezprovozníme opět tepelné elektrárny, alternativně nenamontujeme ještě mnohem, mnohem, mnohem více solárů a podobně, pořád bude energie drahá a bude muset být dotována, aby se její cena uměle překryla.
Takže jakmile stát zkonstatuje, že na tyto dotace už nemá, jsme přesně tam, kde jsme byli, neboli cena energií se provalí v plné výši. Ještě jinak řečeno, inflace je maskována, pod povrchem stále skrytě existuje.
Mnozí byli tou zveřejněnou inflací udiveni. Kdo ale překvapen nebyl, bylo ministerstvo financí, které předpokládalo meziroční nárůst hladiny spotřebitelských cen jen ve výši 15,3 %. V reakci na to se objevily komentáře, že statistici říjnovou inflaci snížili uměle. Právě ta je totiž určující pro stanovení celoročního úroku protiinflačních dluhopisů z jejich zatím poslední emise, v níž se jich loni ve druhé polovině roku prodalo za více než 41 miliard korun. Díky zvolené metodice Fialova vláda, resp. stát, ušetří stovky milionů až miliardy korun, které by jinak musela vyplatit střadatelům z řad držitelů těchto dluhopisů. Co k tomu dodat?
Nejsem příznivcem teorií spiknutí. Protiinflační dluhopisy jsou pro stát skutečně hodně nevýhodné, naopak inflace pro stát je vlastně výhodná, protože požírá státní dluhy – ale že by stát inflaci uměle podporoval, anebo že by statistici inflaci uměle podhodnocovali, to už je trochu moc.
Energetický a průmyslový holding miliardáře Daniela Křetínského přesune svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí. Jde o reakci na páteční rozhodnutí Sněmovny schválit daň z mimořádných zisků, které se na firmu vztahuje. Strhla se k tomu bouřlivá diskuse, když jedni tento krok odsuzovali, druzí schvalovali. Proč bychom vůbec měli očekávat nějakou solidaritu, jíž se kritici přesunu do ciziny dovolávali?
Jaká solidarita, probůh?! Co je solidárního na sebeobětování a sypání vydělaných peněz do černé díry?
Křetínský dělá dobře, když nechce své peníze obětovat daním, stejně tak dělá dobře každý další miliardář, milionář, malý podnikatel i živnostník, ba i každý zaměstnanec, když se snaží daňově v mezích zákona optimalizovat a nepodporuje hamižný stát, který nás dovedl ekonomicky tam, kde jsme, a teď chce, abychom mu ten mejdan ještě platili.
Nic na světě neospravedlňuje sebeobětování. A zůstat tam, kde si práce a zisků neváží, a nechat si své zisky zkonfiskovat státem, to sebeobětování je. Nechť svobodně jdou podnikatelé tam, kde si jejich schopnosti generovat bohatství ještě váží.
Ti, kdo se dovolávají solidarity, jsou jen chamtivci, kteří si chtějí z cizí práce něco urvat pro sebe.
Vypadá to, že u moci máme vládu, která něco udělá pro snížení deficitu. Plánuje připravit opatření, která povedou ke snížení deficitu o jeden procentní bod HDP, tedy zhruba o 70 miliard korun. „Nebudeme nad tím sedět dlouhé měsíce. Po skončení předsednictví začneme vést vážnou a intenzivní debatu o úpravě našeho programového prohlášení. Musíme to udělat,“ prohlásil premiér Petr Fiala. Podle jeho slov se bude vybírat ze seznamu 28 návrhů expertů z Národní ekonomické rady vlády (NERV) , jak zvýšit příjmy, či naopak snížit výdaje. Zkrátit rodičovskou, jak naznačil ministr financí ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS)? Seškrtat podporu v nezaměstnanosti, jak zvažuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL)? Po čem sáhnout?
To se má tak: Návrh NERVu obsahuje čtrnáct opatření na zvýšení rozpočtových příjmů a jedenáct opatření na omezení výdajů. Jinými slovy, jako kdyby NERV říkal: musíme „trochu“ omezit výdaje a hlavně musíme „hodně“ zvýšit příjmy. Ale už si jednou provždy popravdě řekněme: Problém s veřejnými financemi nejsou malé příjmy. Problém je na straně výdajů.
Vláda skrze veřejné výdaje a navýšení veřejného dluhu navýšila množství peněz v oběhu. Výsledkem nutně zcela v souladu s ekonomickou naukou muselo být snížení ekonomického růstu, ovšem za současného zvýšení inflace. Jinými slovy muselo dojít k inflaci a ke zchudnutí obyvatel. Neboli každá další snaha o získání dodatečných peněz skrze zvýšení daní za účelem, aby tyto peníze mohly být použity na zmírnění sociálních důsledků inflace a recese, povede k pravému opaku zamýšleného: Ještě více sníží hospodářský růst a opět se přetaví do inflace. Tedy ne, my rozhodně nepotřebujeme dostat do rozpočtu víc peněz.
Všechno, co se snaží zvyšovat příjmy státu, je špatně. Všechno. Naopak snahy o snížení výdajů jsou většinou – opakuji většinou – dobře. Takže třeba dobře je redukce počtu státních výzkumných ústavů, protože státní zkoumání je protimluv, to patří do rukou firem. Dobře je snížení podpory v nezaměstnanosti, snížení dotací v zemědělství a tak dál.
Piráty rozděluje počin jejich šéfa, ministra pro místní rozvoj a vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše, který natočil videozdravici pro společnost Meta. Facebook, potažmo Meta, podle některých z nich ztělesňuje nadnárodní korporaci, proti které by měli bojovat, ne jí dělat reklamu. Je něco špatného na tom, že člen vlády propaguje nadnárodní společnost?
Nevzbuzuje to ve mně žádné emoce. Žádné. Ani dobré, ani špatné. Je mi to úplně jedno. Nechť si pan ministr zdraví, koho chce, mé peníze to tentokrát výjimečně z peněženky netahá. Jenom mi není jasné, proč má být protežována jen jedna konkrétní firma. Ale přeci bychom od představitelů státu nečekali spravedlnost.
Europoslankyně Věra Jourová v Rádiu Impuls řekla, že příští rok už by měla fungovat regulace internetu. Hlavním cílem je podle ní předejít šíření dětské pornografie, terorismu a nenávistných projevů. Zamýšlené pravidlo má motivovat provozovatele internetových platforem k tomu, aby lépe kontrolovali obsah, který šíří jejich uživatelé. V praxi by si tak Facebook, Twitter nebo Google měly vytvořit vlastní kontrolní orgán nebo mechanismus, který by zajišťoval nezávadnost obsahu. Sankce za ignoraci nového pravidla může být ve výši 6 % světového obratu společnosti. Co taková regulace může přinést?
Takhle vždy začíná instalování Velkého Bratra. Nějakým rádoby bohulibým zdůvodněním. Kdo by se nevyděsil při vyřčení „dětská pornografie“? Ale – jakmile se nainstalují mechanismy pro sledování obsahu, bude velmi snadné kontrolovat a trestat a cenzurovat KAŽDÝ obsah… to už je to B nevyřčené k tomu A.
PL/MARKÉTA ŠICHTAŘOVÁ
The post Takhle vždy začíná instalování Velkého Bratra first appeared on .
