ŠTĚPÁN CHÁB
Vývoj veřejného dluhu je fascinující ukazatel . A tak se na nějaký koukněme. Vývoj státního dluhu vzhledem k HDP ve Švédsku. Rok 2020 je to 39,7 %. Rok 2021 38,8. Rok 2022 37,7 %. Rok 2023 s částečnou předpovědí pak 37,4. Ve Švédsku si očividně váží vlastní otčiny a dluh postupně snižují.
Podívejme se na stav v České republice. Tam v roce 2019 byl dluh vzhledem k HDP ve výši 28,3 %. Už další rok nám to skočilo na 36 % k HDP. 2021 jsme se dostali na 40,4 % k HDP. Rok 2022 se zaskvěl na 43,4 %. 2023 s předpovědí, poznamenávám, že velmi optimistickou, se dostal na 45 % vzhledem k HDP. Ale třeba se to na těch očesaných důchodech podaří nahonit a nárůst veřejného dluhu začne upadat.
Chování Švédska za covidu bylo naprosto odsouzeníhodné. Vydali několik doporučení stran dobrovolné izolace, doporučili nosit roušky, obchod, výroba ani služby pozastaveny nebyly. Mezitím u nás se po zavření obchodů, výroby i služeb na chvíli zavedla povinnost nosit dvě roušky na sobě, zakázaly se přestupovat fiktivní hranice okresů a policisté zaklekávali na lidi, kteří šli po ulici bez roušky (pro ilustraci). Švédsko nemuselo nárůstem státního dluhu sanovat neskutečný bordel vládních nařízení, bojujících proti covidu. My je sanovat museli. Dluh nám tak stoupl z 28 procent na 40 vzhledem HDP.
Ve Švédsku zemřelo s covidem, s covidem, ne nutně na něj, 23 823 lidí. U nás zemřelo s covidem, s covidem, ne nutně na něj, 42 621 lidí. Ve Švédsku oproti nám nulová opatření. U nás zmrzačený státní rozpočet a… i přes všemožná (i nemožná) opatření prakticky dvojnásobná úmrtnost. Švédi svůj státní dluh k HDP při covidu snižovali a snižují doposud. My ho za covidu až nemravně navyšovali. A stále navyšujeme. V roce 2022, tedy v roce úlevného oddychnutí od covidové hysterie, nám státní dluh vůči HDP stoupl o další tři procentní body. A to už tady nebyly žádné kompenzace za zavřené podniky a ušlé mzdy. Stali jsme se dokonce jedinou zemí na světě, která i koncem loňského roku zvyšovala svůj státní dluh. Prostě babišovská párty na likvidaci ČR se elegantně a bez zaváhání přelila na fialovskou párty. Rok a půl od jejího nástupu ke kormidlu divadla, známého jako Strakova akademie.
Může za to Babiš. Rozhodně může. To z jeho rozhodnutí jsme se stali fanatiky přes covid, stali jsme se best in covid (ať s covidem, nebo bez něho). Může za to i Putin? Ale jistěže ano, rozjel válku na Ukrajině, důsledky jsou patrné po celém světě. Třeba i v takovém Švédsku, které vinou ruské hrozby porušilo svou neutralitu a požádalo o vstup do NATO. I ve Švédsku řeší energetiku, plyn, elektřinu a rozkolísané trhy v Evropě. Přesto udrželi státní dluh na sestupné trajektorii.
Jistě, můžeme namítnout, že závislost na ruském plynu byla v ČR daleko vyšší. Musely se tedy platit Američanům velké balíky peněz, abychom zimu přežili bez ztráty věnečku. Ale vždyť zásoby plynu na zimu jsme z drtivé většiny měli ještě z doby, kdy jsme čerpali ruský plyn. To teprve další zima ukáže, jak republiku Fialova vláda zajistila. Tam už nebude ruský plyn. Alespoň ne oficiálně. Tam už se ukáže Fialova vyjednávací pozice. Nepůjde ale jen o to, jestli budeme mít dostatek plynu, ale také za kolik ten plyn bude.
Aby to totiž nedopadlo jako s elektrickou energií, kterou stále ještě ve velkém vyrábíme, a jsme tedy soběstační. Tam také ČEZ hlásil naprosto nemravné a nemorální zisky, které vznikly na úkor obyvatel ČR. Tak který plynový magnát ze Západu bude příští zimu na úkor českých obyvatel a průmyslu vykazovat nemravné a nemorální zisky? Doufám, že žádný, že už konečně začne Evropská unie fungovat tak, aby na mezinárodní situaci nebyly bity některé státy a jiné zase zvýhodňovány. Ale to je na Fialově vyjednávacím umu. K hrůze všech.
Štěpán Cháb, Krajské listy
The post Vývoj nezastavíš. Dokud on nezastaví tebe first appeared on Pravý prostor .
