Je v ní třeba napsáno:
Pravím vám, budou-li oni mlčet, bude volat kamení.
A když se rozhlížíme v dnešní době kolem sebe, tak opravdu někdy nejde mlčet, i když politici asi se slzami v očích vzpomínají na zlaté časy za socíku, kdy kritiku zatrhovala Hlavní správa tiskového dohledu . Jsou sice média (a jejich novináři), kteří nepřeloží vládě stéblo přes cestu, ale zdá se, že lidé vědí svoje a nemlčí.
Bohužel si můžeme připomenout i jiný výrok o tom, že Psi štěkají, ale karavana jde dál. A prostě se proto některé věci zametou pod koberec a šmytec. To připomínali i V+W, když zpívali:
Štěkejte si, šakali, já nepovolím, až se vody zakalí, tak si zalovím. Já jsem první po Bohu, vymýšlím hesla, přikovám vás za nohu pevně u vesla.
Tak tu dneska připomenu některé věci, kterých si i chalupáři všímají.
Vláda protlačila zákon o omezení růstu důchodů. Že máme problém s financováním státu je sice pravda, ale že by to zavinili důchodci? A že na ten problém s financováním vláda přišla až v únoru? To je jako by ten důchodce chalupář zjistil až po vyplacení důchodu, že má tolik dluhů, že mu na další měsíc nezbývá na jídlo. Pokud se nám tvrdí, že za třicet let nebude dost zaměstnanců, kteří by důchodce uživili, tak mám dojem, že nikdo vládě nepřipomněl možnost, aby v současnosti podpořila natalitu tak, aby se narodilo víc dětí, které by za těch třicet let tu vlnu budoucích důchodců uživily. Zvýšení daní (zvláště pak z nemovitostí), snížení příspěvků na školky či omezení slevy na daních pro manželky a zdražení hypoték na bytovou výstavbu jde spíše proti tomu. Zdá se, že Husák to měl před lety promyšlenější.
Pan ministr zdravotnictví nás stále ujišťuje, že léky budou, za měsíc, za půl roku. Měl by si připomenout dávný prvomájový výrok prezidenta Novotného, že maso bude vbrzku, což mělo za následek, že lidé hledali, kterým vlakem se dostanou do toho Brzka.
Jiný ministr se chce zbavit podřízeného ředitele a neví nic lepšího, než že mu nabídne prémie a príma posudek na odchodnou, když ten ředitel nebude dělat potíže a tiše odejde na vlastní žádost, ovšem kdyby na to nepřistoupil, tak ho vyhodí s posudkem, že od něj pes kůrku nevezme. Trapas vznikne, když se tento návrh dostane na veřejnost a lidi se začnou ptát, jestli takový koňský handlíř má být ministrem, nebo se má zase vrátit ke svým koním.
A ještě jiný ministr sonduje u soudů a vyšetřovatelů, co vědí na jeho vyšetřované kamarády z Brna. Vyšetřovatelé tu péči ovšem zveřejnili spolu se stanoviskem, že něco takového se nesmí.
A ještě jedno úsloví si můžeme připomenout:
“ Co je dovoleno Bohovi, není dovoleno volovi .
A tak se jeden televizní redaktor cítil dotčen, když ho policajti pérovali za dopravní přestupek. On je přece zaprvé nadčlověk a zadruhé měl v té době soukromé starosti. Obyčejný český řidič by si těžko dovolil policisty upozornit, že má soukromé starosti, které jsou závažnější něž nějaké porušení dopravních předpisů.
Náš nový prezident si zase dohodl s půvabnou slovenskou prezidentkou společnou služební cestu na Ukrajinu (a možná i jinam). Obyčejný člověk ví, že služební cesta s milou kolegyní si koleduje o malér u manželky. Uvidíme, jak se to vyvrbí na té nejvyšší úrovni.
Tak dnes to moje předvelikonoční povídání nebylo o chalupaření, ale spíš o tom, co si chalupáři povídají u piva a nad čím kroutí hlavou.
Převzato z blogu autora
