Důvěra francouzského lidu ve vůdcovství prezidenta Emmanuela Macron se propadla na nejnižší úroveň od protestů Žlutých vest roku 2018, zatímco populisté Marine Le Pen a krajní levice rostou, když se kolem vládního kroku z tohoto měsíce s proražením penzijní reformy i bez hlasování v parlamentu rozvíjí národní krize.
Podle průzkumu Kantar Public-Epoka provedeného pro noviny Le Figaro zažil teď prezident Macron mezi veřejností propad důvěry na pouhých 26 procent, když se to jen za poslední dva měsíce propadlo o čtyři procenta. To pro tohoto globalistického vůdce představuje nejnižší míru od jeho loňského znovuzvolení a nejnižší od protestů Žlutých vest roku 2018.
Průzkum dospěl ke zjištění, že počet občanů, kteří Macronovi nevěří, vzrostlo z 57 na 70 procent. Možná nejvíce zatracující je to, že v uplynulém měsíci došlo k více než devítiprocentnímu nárůstu těch, kdo říkají, že mu jako prezidentovi „vůbec nevěří“, takže představují 50 procent všech dotazovaných.
To byla zase nejvyšší zaznamenaná čísla od povstání Žlutých vest v dubnu 2018 v reakci na Macronovy pokusy uvalit těžké uhlíkové daně, kdy tehdy 57 procent lidí pociťovalo to samé. Avšak Macron má pořád ještě daleko k dosažení nejvyšší nedůvěry, které bylo dosaženo proti prezidentovi Fracois Hollandovi roku 2015, kdy jeho vedení naprosto odmítalo 60 procent země.
Propad důvěry v Macrona jen rok po začátku jeho druhého funkčního období přichází uprostřed celonárodního chaosu, kdy po celé zemi protestují miliony lidí, čehož využili i radikálové jako příležitosti k bouřím ve městech včetně Paříže k vylupování obchodů a k zapalování popelnic, když se tam nahromadily tisíce tun odpadů, jelikož odbory popelářů nechaly své práce. Rovněž docházelo k rozsáhlému nedostatku paliv u pump, když stávkují pracovníci rafinérií a organizují se i blokády k zabránění dodávek benzínu ze zásobovacích stanic.
Spolu s tím, jak ty stávky a protesty loni v létě začaly kvůli životním nákladům, inflaci a krizi nouzového stavu zachvacující zemi v důsledku lockdownům čínského koronaviru, nastal rozvrat dodavatelských řetězců a vypukla válka na Ukrajině, tak se v lednu protesty ještě vystupňovaly, jelikož Macronova vláda protlačovala plány na zvýšení penzijního věku z 62 na 64 let.
Bod zvratu nastal, když tento měsíc nejvyšší Macronova zástupkyně v Národním shromáždění ministerská předsedkyně Elisabeth Borne, jejíž míra důvěry se propadla o 6 procent na pouhých 21 procent, použila článku 49.3 ústavy, aby tuto reformu zavedla bez hlasování, když začalo být jasné, že pro takovýto krok není podpora většiny, což vyvolalo rozsáhlý hněv proti vládě.
Takovéto použití protidemokratické taktiky ke zvýšení penzijního věku, na které se pohlíží jako na útok na pracující třídu, v myslích mnoha lidí ve Francii na levici i na pravici potvrdilo, že Macronovu globalistickou vládu zajímá jen ochrana zájmů elitářů, jimž se jejich bankovní účty nafukovaly jak balóny, zatímco národ dřel bídu, což do velké míry přivodily politiky Elysejského paláce pod Macronem.
I tak byl loni znovu zvolen do druhého funkčního období, jeho protivnice ve volbách pravicově populistická buřička Marine Le Pen získala 41,5 procent hlasů, převážně ukradených mezi mladými mileniánci a voliči z pracující třídy znechucených Macronovou globalistickou agendou. O dva měsíce později se Macronova většina v Národním shromáždění vypařila a byl nucen zformovat koalici s centro-pravicovými Republikány, aby si v parlamentu udržel funkční většinu. V těchto volbách také Národní obroda (RN) Marine Le Pen urvala překvapující výsledky, kdy bylo do Národního shromáždění zvoleno nejvíce, tj., 89 kandidátů RN.
Krize kolem penzijní reformy je pro tuto populistickou stranu požehnáním, kdy bývalý zástupce Le Pen a současný prezident Národní obrody Jordan Bardella, 27, zažil nejprudší zisky podpory veřejnosti ze všech politických osobností, když v průzkumu Le Figaro vyskočil o šest procent na 29 procent, pokud jde o preference budoucích politických vůdců. Mezitím také Le Pen získala dva body na 39 procent, kdy je jen v lehkém závěsu za bývalým Macronovým poslancem a současným starostou Le Havre Edouardem Philippem.
Průzkum rovněž zjistil skok v podpoře Fabien Roussela, 53, který je od roku 2018 šéfem Francouzské Komunistické strany (PCF). Tento komunistický politik po získání třech procent na 22 teď překonal krajně levicového prezidentského kandidáta Jen-Luc Mélenchona, 71, který přes aktivní podněcování posledního protestního hnutí zažil pokles své důvěry o procento na 18 procent.
Ještě se uvidí, jestli bude Macron schopen v Národním shromáždění udržet svoji koalici, když mnozí členové Republikánů kvůli penzijní reformě opouštějí loď a někteří se tento měsíc přidali i k zatím selhavší snaže o odhlasování nedůvěry v jeho vládu. I když není jasné, zda jeho vláda současnou krizi ustojí, tak se Macron stejně snaží vyšplhat se na pozici vůdce smečky v Evropě, aby v tom nahradil pořád prázdné místo po už penzionované německé kancléřce Angele Merkel, což mu teď asi nebude moc vycházet.
KURT ZINDULKA
31 Mar 2023
‚Macron si vzal republiku jako rukojmí‘ – Francie upadá do chaosu a Marine Le Pen slibuje, že stane-li se prezidentkou, sníží důchodový věk
Odsoudí EU s tím, jak se z Macrona stává plnocenný diktátor, odklon Francie od demokracie? Nepočítejte s tím
Zdroj: https://www.breitbart.com/europe/2023/03/31/confidence-in-french-president-macron-falls-to-lowest-level-since-yellow-vest-protests-as-populists-rise-in-the-ranks-poll/
