Tedy alespoň předpokládám, že obyvatelé území, které kdysi patřilo ke středoevropské zemi – tedy k Rakousku – sami sebe považují spíš za Středoevropany než za Jihoevropany, jimiž jsou Italové.
Jak jsem dnes již v jiném článku naznačila, tak separatistické tendence jsou nyní velmi silné právě v Itálii – a to konkrétně na severu, tedy v Jižním Tyrolsku, kde se jen málokdo cítí být Italem.
Právě nové zákony, které mají postihovat používání jiného než italského jazyka, mohou vést k upevnění snah o odtržení té části Itálie, kde se mluví víc německy než italsky.
Jižní Tyrolsko bývalo součástí Rakousko-Uherska, takže většina tamních obyvatel se považuje spíš za Rakušany. Ani za více než 100 let si jednoduše příliš nezvykli, že jsou součástí Itálie.
V roce 2014 proběhl průzkum o těchto možnostech: zůstat s Itálií, vytvořit samostatný stát nebo navrátit se do Rakouska, ve kterém hlasovalo více než 61 000 lidí, což je o více než 20 procent (!) voličů víc, než kolik jich hlasovalo v minulých zemských volbách.
92 procent z nich odpovědělo, že by chtěli, aby bylo Jižní Tyrolsko samostatný stát.
V prosinci 2019, krátce předtím, než vše „překryla“ covidová politika, předala vysoce postavená delegace z Bolzana ve Vídni tisíc podpisů se žádostí o dvojí občanství.
Spolkový prezident Alexander van der Bellen byl také osobně pozván, aby diskutoval o dalších krocích směrem k tradičnímu rakouskému občanství pro Tyrolany v části země, která byla dobyta Itálií před více než 100 lety.
Ovšem vše pak překryla právě covidová politika, mezitím šla žádost do ztracena a současná rakouská vláda se odmítá k tomuto tématu nadále vyjadřovat.
Odborníci zkoumali otázku, zda by Jižní Tyrolsko mohlo být „státem“, tj. zda by Jižní Tyrolsko bylo také schopno přežít jako samostatný stát.
A autoři průzkumu – sdružení „Noiland Südtirol-Sudtirolo“ dospěli k závěru, že by to možné bylo.
A tehdy se k tomu zavázaly všechny tři etnické skupiny, Němci, Ladini a Italové.
Podle studie má Jižní Tyrolsko všechny politické, hospodářské a sociální předpoklady k tomu, aby bylo úspěšné jako nezávislý stát, stejně jako Lucembursko, Malta, Island nebo tři pobaltské státy.
Je více než pravděpodobné, že právě zavedení jazykových zákonů povede k dalšímu tlaku na odtržení Jižního Tyrolska od Itálie. Podle informací již dokonce Jihotyrolané tyto záměry oznámili italskému ministerstvu vnitra.
Vláda však není současným snahám o odtržení Jižního Tyrolska nijak vstřícná.
Jaké budou další kroky ještě uvidíme, ale zdá se, že právě zákaz používání němčiny může rozhodnout o tom, že Jihotyrolané začnou na odtržení ještě víc tlačit a pokusí se vyvolat referendum.
Ohodnoťte tento příspěvek! [Celkem: 0 Průměrně: 0 ] Článek Dojde ke vzniku nového středoevropského státu? se nejdříve objevil na Necenzurovaná pravda .
