Podraz? Emisní povolenky zdražují. A to podle hlavního ekonoma skupiny ČEZ Pavla Řežábka znamená, že již od roku 2026 budou uhelné elektrárny nerentabilní. Tvrdí, že se v ČR musí postavit fotovoltaika, větrné a plynové zdroje, aby se překlenulo období, než budou dostavěny další jaderné zdroje. Podle akcionáře ČEZ Michala Šnobra jsou však tato slova scestná a nelze kvůli současným cenám počítat s tím, že výroba bude ztrátová. A má podezření, že v ČEZ chtějí prodat uhelné elektrárny za hubičku, aby vydělávaly někomu jinému. „Nová vláda zase jen čumí!“ varuje.
Foto: archiv ČEZ
Popisek: První bloky Počerad byly uvedeny do provozu před padesáti lety, v roce 1970. Blok I. byl v lednu 1994 odstaven. Dosluhující elektrárna s koncem roku 2019 připadla novému majiteli, který ji bude provozovat zřejmě déle než ČEZ.
Hospodářské noviny ve čtvrtek uvedly, že konec uhlí jako rentabilního zdroje energie může nastat mnohem dříve než ve třicátých letech. Energetická krize prý polevuje a věci se vrací do starých kolejí, nárůst používání uhlí je dle článku jen dočasný. „Je řada bodů, které mohou pro dekarbonizaci znamenat významné urychlení – a to je ekonomika stávajících uhelných zdrojů. Při současných cenách povolenky a elektřiny se dostáváme do bodu, kdy se klasické elektrárny přestanou vyplácet výrazně dříve než v roce 2033, jak říká politické rozhodnutí,“ zaznělo od Jana Kaliny, člena představenstva a ředitele divize klasické a obnovitelné energetiky společnosti ČEZ na 22. energetickém kongresu. „Prostá ekonomika uhelných elektráren se bude čím dál méně rentovat a pro provozovatele budou znamenat uhelné elektrárny velké riziko,“ uvedl pak Karel Vinkler, šéf sekce strategie provozovatele přenosové soustavy ČEPS.Hlavní ekonom skupiny ČEZ Pavel Řežábek očekává u hnědého uhlí vysokou ziskovost až do roku 2024. Ale zisk srazí cena povolenky. V roce 2024 bude 98 eur, v roce 2025 pak 103 eur za tunu zplodin a v roce 2026 107 eur. „Na rok 2024 máme fakt prima marži, naši akcionáři musejí mít radost. Na rok 2026 už ale zbude jen šest eur na megawatthodinu. A uhelná elektrárna potřebuje spíš 30 eur, aby se zaplatila. Musí zaplatit uhlí, zaměstnance, údržbu. Toto indikuje, že k odstavení uhelných elektráren může trh dospět mnohem dříve,“ míní hlavní ekonom.
Fotogalerie: – Výsledky Skupiny ČEZ
Tento trend by ovšem mohlo zvrátit zlevnění povolenek nebo opětovné zdražení elektřiny. Zlevnění povolenek se však u současného europarlamentu nedá příliš očekávat a podle HN se nepředpokládá ani velký nárůst ceny plynu, což by ovlivnilo cenu elektřiny. Nicméně podle analýzy ČEPS hrozí při příliš rychlém konci uhelných elektráren nedostatek elektřiny.
Plán ČEZ na třicátá léta je, že v druhé polovině začnou fungovat jaderné zdroje. „Jestli si chce tato země udržet nějakou energetickou soběstačnost v počátku třicátých let, tak potřebuje postavit fotovoltaiku, vítr a plynové zdroje, aby mohla balancovat výrobu,“ varuje pak Řežábek.
K těmto závěrům ze strany ČEZ je však kritický její akcionář Michal Šnobr, označuje je za selhání. „Špatné dopočty, špatný předpoklad a hloupý závěr. Copak jde hodnotit ziskovost čez uhelek na základě ceny současného kontraktu na elektřinu pro 2025? ČEZ snad prodá letos celou svou výrobu na 2025 za 110 EUR?“ ptá se.
A dodává: „Aktuálně má ČEZ na rok 2025 prodáno 21 % své produkce,a to za průměr 128 EUR/MWh. Myslím, že v roce 2024 bude zbytek té elektřiny prodávat podstatně dráž (130–160 EUR/MWh), a to z jediného důvodu. Výkon těchto elektráren bude potřeba, a to v celém regionu! No tvl, to ve skupině ČEZ nechápete ani základy?“
Kritizoval ČEZ i za plány na rozvoj jaderné energetiky, protože ceny jsou zřejmě podstřelené. „Co přesně znamená 160 mld. CZK/blok přes noc na cenové hladině 2020, bez nákladů financování a rizik! 400–500 mld. blok? Doplňte jedinou novou stavbu v Evropě – Hinkley! Cena na hladině 2012 14 mld. £ a akt. odhad 33 mld. £,“ varoval Šnobr před nárůstem cen.
Nicméně jeho podezření je ještě větší. „Když Skupina ČEZ začne ‚produkovat‘ podobné prezentace záměrně ochuzené o klíčové info, a k tomu vedení nesmyslně rychle odepisovat uhelky navzdory jejich nezbytnosti, vždy to znamenalo jediné: Chystá se podraz na akcionáře, aneb Počerady. Asi už se ujistili, že i tato vláda trpí slepotou!“ varuje akcionář a dodává: „Vždy chvilku trvá, než ‚nové‘ politiky a jejich nastrčené chlebíčkáře pochytají do neodolatelných sítí a vysvětlí jim, že bez nich to nepůjde…“
Ještě vysvětlil, co znamená odepsat. „Odepisovat jsem myslel jako pokus je označit za bezcenné a nikoli účetně. To co proběhlo s Počerady. Odevzdali nejen elektrárnu, ale i strategický site pro SMR skoro zadarmo a nový majitel nyní vydělává miliardy. Místo toho, aby je z ČEZ vykopali, tak nová vláda zase jen čumí!“
V sobotu 22. dubna pak skupina ČEZ slavila Den Země a přitom oznámila: „My pracujeme na tom, abychom v roce 2040 dosáhli uhlíkově neutrální výroby elektřiny. Loni jsme z čistých zdrojů vyrobili 50 % elektřiny.“
Což Šnobr komentoval: „Dokonalé. V ČEZ pracují na podílu 50 % bezemisní výroby = historické jaderné, vodní a přečerpávací elektrárny… a těch x % se odpracuje tak, že profitabilní uhelné elektrárny předáte zadara/zašmelíte, aby dál vydělávaly, ale někomu jinému. Připravíte se o strategický rozvoj sítě…“
V diskusi se pak vyjadřoval k tomu, proč by ČEZ měl být plně vlastněn státem. „Ono to tak ale být musí. Jako 30 % nic neovlivníme a neseme za to odpovědnost. 30 % akcionářů nemůže být štítem, který je zneužíván jako garance, že vše funguje. Reálně se tak bez kontroly šidí ještě více. Buď privatizovat, nebo zestátnit… ten kuponový paskvil musí skončit,“ míní a na námitky, že pak ze skupiny bude „černá díra“ nebo tunel, odpovídal: „Znovu! Černá díra je ČEZ nyní, skoro bych řekl, že to ani nemůže být horší. Slouží k tomu schovávání se za soukromou společnost, fungování jako státní společnost, a krytí toho rozporu přes dozorčí radu 100% obsazenou politickými chlebíčkáři bez odbornosti.“
Zdroj
