Zdá se, že Španělsko bude první vlaštovkou Velkým resetem plánovaného vyvlastňování. Abychom mohli docílit světa, kde nikdo nic nevlastní a vše se sdílí – přesně tak, jak to navrhuje Schwabovo WEF – pak samozřejmě musí ve všech dotčených zemích dojít k vyvlastňování. A k tomu se nejsnáze přistupuje právě v krachující zemi, kde to lze občanům zdůvodnit právě nutností „posílit stát.“ Ve Španělsku lze říci, že „ten stát“, který dlouhé roky vítá a pohádkově živí zástupy muslimů.
Ostatně, v zemi, kde dostává africký „nezletilec bez doprovodu“ mnohem větší kapesné, než jaký je plat průměrného důchodce, je jasně vidět, jak asi španělské levicové vládě dlouhodobě „záleží“ na španělských občanech. Ale na to se netřeba dívat do Španělska, vládu, která upřednostňuje cizí před vlastními občany, máme aktuálně také. Zatím máme asi štěstí, že stát nekrachuje, jinak by snad i zde mohlo dojít k podobným krokům jako ve Španělsku.
důchodci – průměrně 426 eur měsíčně, invazisté – 4700 eur: je jasné, na kom stát utrácí A proč by nás měly zajímat dluhy Španělska? Protože v loňském roce se naše minulá vláda (podobně jako další vlády EU) zavázala, že v případě neschopnosti splácet dluhy z tzv. „covidové půjčky“, budeme splácet dluhy za bankrotující země i my. Tedy jsme mimo jiné i ručitelé Španělska, samozřejmě spolu s dalšími zeměmi EU – a to bez ohledu na to, zda daná země platí eurem či národní měnou…
Španělsko je nejen jednou z evropských zemí, kde byla covidová hysterie úspěšně uzákoněna, ale je také pátou nejzadluženější zemí na světě. Zdá se, že státní bankrot je za rohem. To je důvod, proč levicová socialistická vláda je v procesu schvalování zákona umožňujícího vyvlastnění soukromého majetku.
To znamená, že stát má přístup k úsporám, které mají lidé na svých bankovních účtech. V takových „krizových situacích“ by občan měl právo vybírat pouze menší částky. Zbytek peněz by mohl být „dočasně“ zabaven. Maximální částku určí orgán příslušné země, vysvětlil portál La Información v březnu 2021.
V té době portál stále tvrdil, že se to dotkne pouze částek nad 100 000 eur. Ale dnes to již není pravda: 26. května 2022 levicová socialistická vláda Pedra Sáncheze oznámila, že daňové úřady nyní mohou zabavit všechny úspory přesahující minimální mzdu.
Zákon může být aplikován ze dne na den, stejně jako to již bylo provedeno v Argentině, na Kypru, v Řecku nebo nedávno na Srí Lance, varoval minulý týden španělský právník Aitor Guisasola.
Přehání právník ve svém hodnocení? Ne nutně, protože španělské veřejné výdaje jsou extrémně vysoké a inflace roste stejně rychle jako státní dluh. Již v květnu 2021 finanční časopis El Economista uvedl, že španělský veřejný dluh vzrostl na 125,3 procenta HDP a dosáhl vrcholu, který nebyl zaznamenán od roku 1881.
Není divu, že se situace dále zhoršila. Dne 17. května 2022 španělský mainstream oznámil, že státní dluh dosáhl v březnu historicky nejvyšší úrovně: 1,45 bilionu eur.
„Španělsko skončilo,“ uvedl Guisasola. Domnívá se, že možnost zabránit státnímu bankrotu je nyní téměř nemožná. Americká skupina Janus Capital Group a britský Henderson Global Investor dospěly k závěru, že Španělsko je jednou ze zemí, jejichž veřejný dluh v posledních letech vzrostl nejvíce.
Ve skutečnosti španělský veřejný dluh vzrostl od roku 1995 o 347 procent, což je třikrát rychleji než hrubý domácí produkt (HDP). Henderson ve skutečnosti poukázal na to, že Španělsko je čtvrtou nejzadluženější zemí na světě a samotný rok 2020 byl srovnatelný s osmi lety zadlužení.
„Ve srovnání s velikostí světové ekonomiky dosáhla úroveň zadlužení svého vrcholu. Je neuvěřitelné, že více než polovina nových vládních cenných papírů v roce 2020 byla financována nově vytvořenou hotovostí centrálních bank.“ Pokud zahraniční investoři ve Španělsku odejdou a směnné kurzy klesnou, země může rychle sklouznout do dluhové krize a zbankrotovat.
V případě bankrotu by vláda v tak nejisté situaci musela zahájit refinancování prostřednictvím dalšího veřejného dluhu. Evropská centrální banka však již v březnu letošního roku oznámila, že nebude kupovat žádný další dluh. Úrokové sazby navíc již byly zvýšeny.
To znamená, že refinancování bude ještě dražší a daně budou muset být dále zvýšeny, vysvětlil Guisasola. Ale bez ohledu na to, co vláda dělá, země nemůže spravovat veřejný dluh, který nahromadila.
Z tohoto důvodu Guisasola předpokládá, že vláda nakonec vyhlásí národní bankrot. A aby vláda získala přístup k majetku občanů a soukromému majetku, v současné době prosazuje reformu zákona o národní bezpečnosti (Ley 36/2015).
To ještě musí být schváleno, ale právník je neoblomný, že se to stane brzy, protože předběžný projekt již byl schválen Kongresem s hlasy PSOE a opozičních stran, jako je PP nebo pravicová VOX.
Skutečnost, že státní bankrot je deklarovaným cílem politických činitelů, je v současné době také potvrzena skutečností, že Sánchez a jeho stoupenci tlačí veřejné výdaje ještě dále, aby mohli ospravedlnit vyvlastnění. Dne 24. května 2022 Deník El País oznámil, že vláda zveřejnila „rekordní nabídku“ na veřejná pracovní místa, přičemž na ministerstvech, v soudnictví, policii a armádě je k dispozici 44 788 pracovních míst.
„Čím více státních zaměstnanců najmou, tím větší podporu budou mít při realizaci svých plánů,“ zdůraznil Guisasola.
A jak se na tento vývoj dívají masy? Protože většina z nich není schopna nahlédnout do pozadí inscenované „pandemie“, nemají ponětí, co se v kuloárech moci vaří. Lidé věří, že reforma zákona o národní bezpečnosti je pouze o změnách, které se týkají „zdravotní krize“, řekl Guisasola.
Článek 28 předběžného návrhu však objasňuje, že vyvlastnění a konfiskaci soukromého majetku lze aplikovat na jakýkoli problém, který je v „národním zájmu“. Kromě zdravotní bezpečnosti to zahrnuje hospodářskou a finanční bezpečnost, kybernetickou bezpečnost, námořní bezpečnost, bezpečnost letectví a kosmonautiky nebo bezpečnost životního prostředí.
Ohodnoťte tento příspěvek! [Celkem: 1 Průměrně: 5 ]
