Dezinformace, dezinformace, dezinformace
RSS

Dezinformace, dezinformace, dezinformace


PETR VLK

Dezinformace  je dnes  v Česku, ale  i na celám kolektivním Západě  superhit.  Tohle  slovo se na  nás  valí ze všech stran. A  schová se pod něj úplně  všechno!  Včetně  zavedení  cenzury, obnovení fízlování, obnovení politických procesů, ruinování  lidských existencí. Ačkoliv  stále  častěji platí,  že  rozdíl mezi dezinformací je pouze  v čase, který je zapotřebí,  než  se původní  dezinformace potvrdí jako přesná informace. NordStream budiž  zářným vzorem takového případu.



Česko je  ovšem  včele  honu na dezinformátory a  dezinformace  na špici pelotonu.   Zřejmě  co  jsme, kromě  Velkých Losin na konci středověku,  za  ostatním tehdy  vyspělým Západem  zaostali  v honu  na  čarodejnice a jejich upalování,  to  hodláme  dohánět  dnes! Po best in Covid, best in Inflation jsme na nejlepší cestě  získat  zlatou i jako  best  in Invisition!!! Svatý  Rakouši, pomáhej nám k tomu….
Nedávno si  Český rozhlas nechal zpracovat  rozsáhlou  studii ohledně  fenomenu jménem  dezinformace a já  marně  hledal čas, abych se  s tím obržvástem popasoval. Prostě nestíhám.. Nebo se vymlouvám?  Nevím. Ale není to teď  důležité, protože  tématu se ujal Daniel Kaiser z Echa se  svou tradičně  břitkou klávesnicí. Díky  pánům A a P, kteří mi to přeposlali v jede a ten samý  den tenhle  jeho  text jako břitva  jsem schopen  nabídnout  vám dnes na Kose.


Týden Společnosti nedůvěry se jmenuje před několika dny skončený projekt Českého rozhlasu. Je to soubor článků o dezinformacích a konspirátorech v české společnosti a čerpá z velkého průzkumu, který si objednal rozhlas u Národního institutu SYRI. Podívejme se, na co se v časech údajného škrtání zbytných výdajů ve veřejném sektoru také propalují peníze.

O české společnosti nám velký průzkum se 4000 účastníků nevyjevil mnoho nového. Když pracovně přistoupíme na jeho zaujatou metodiku, vidíme, že i těmto zaujatým badatelům nezbývá než konstatovat, že česká společnost velkou většinou není proti systému a že lidí, kteří jsou v zajetí protisystémových představ a dnes například odmítají pomoc ukrajinským uprchlíkům, je velmi málo (silných příznivců konspirací šest procent).
Ale metodika je zaujatá bez debat. Do souboru domněle konspiračních výroků zařadil výzkumný tým vedle zjevných canců, jako že sítě 5G škodí významně lidskému zdraví (a proč vlastně museli výrok upřesnit slovem významně?), tvrzení když ne prokazatelná, tak určitě naprosto legitimní. Třeba že „islám je totalitní ideologie, která hlásá podmanění všech kultů a nastolení práva šaría“.
Jiná tvrzení byla zformulována tak, že z nich na dálku čpí zlá vůle, potměšilost kladečů pastí, o jejichž vlastním stupni poznání můžeme pochybovat. Ujetosti věty, že Istanbulská úmluva „bezprostředně povede ke zničení tradiční rodiny“, bylo dosaženo slovem „bezprostředně“, jenom tato vsuvka zařazuje lidi k Istanbulské smlouvě skeptické mezi konspirátory. Částečný souhlas s tvrzením „Rusko bylo dotlačeno do války na Ukrajině kvůli nepřátelskému chování států NATO“ by například Henryho Kissingera v očích českých vědců zařadil do skupiny mírných konspirátorů.
Z charakteristiky všech osmi skupin, do nichž badatelé respondenty rozčlenili, vyplývá, že pouze skupiny silných a mírných konspirátorů si dopřávají skutečnou informační a názorovou pluralitu. Tyto dvě skupiny totiž vedle „konspiračních a dezinformačních“ stránek dosti konzumují i média veřejné služby a zaběhnuté zpravodajské weby. Což ale znamená, že za poslední tři roky, od covidu-19 až po průběh války na Ukrajině, byli několikrát víc v obraze než přesvědčení odpůrci konspirací, které Český rozhlas s nechtěnou komičností definuje slovy „Věříte systému a myslíte kriticky“.
Ten průzkum by snad nestál za tolik pozornosti, kdyby se současně nezačaly na různých serverech, od Aktuálně po Seznam, objevovat články na stejné téma a podle stejné šablony. Ve všech jsou zmatení nebo i jen pochybující občané předmětem starostlivosti a péče, jakou by asi vyvinul kříženec mezi policistou, vychovatelem a psychologem. Hitem se stal článek „Do hospody nechodí, peníze nosí, je laskavý otec, ale je dobrý člověk? Žena příznivce dezinformací tápe“, dosud k nalezení na stránce iROZHLAS.cz.
Jestli je to dobrý člověk, se nepozná z jeho chování vůči bezprostřednímu okolí, ale podle názorů na rusko-ukrajinskou válku a to, co tam válce předcházelo. Tomu muži dokonce hrozí, že pokud se jeho názory příliš odchýlí od veřejnoprávních, manželka se s ním dá rozvést.
Celá ta absurdní mediální vlna nakonec víc než o náladách ve společnosti vypovídá o náladách držitelů klíčů od veřejného prostoru. Je to varianta jevu známého jako panika elit: elity sice dosud ovládají veřejný prostor a drží moc, ale přesto se jich zmocňuje obava, že se chystá jejich hromadná výměna. Fact-checkeři, badatelé o konspiračních teoriích, redaktoři specializovaní na boj s dezinformacemi jsou tu jen jakýmisi předskokany.
I v České republice už se vytvořil ekosystém, který fenoménu dezinformací nedá spát a nikdy nepřipustí, že by problém vymizel. Národní institut SYRI sdružuje vědce z Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a Akademie věd a je pro ně jednou z bran ke grantům. Václavu Moravcovi a spol. na FSV UK zase Google na studium dezinfoscény poskytl 23 milionů korun. Moravec kromě toho působí v jakési Středoevropské observatoři digitálních médií, jejímž cílem je identifikovat, rozuměj skandalizovat, „hlavní zdroje a příčiny nežádoucích informačních poruch ve střední Evropě“. Kdo se usnáší, co je nežádoucí informační porucha? Evropská komise, bez jejíhož grantu by žádná Středoevropská observatoř nevznikla.
Celý tento ekosystém, jehož jsou Moravec a SYRI pouze nejviditelnějšími představiteli, charakterizují vysoká míra paternalismu a nízký průměrný věk. Členové ekosystému mají tedy menší životní zkušenosti než lidé, které zkoumají a pak rozřazují do úhledných kategorií. Bylo by to směšné, kdyby to už nebylo tak rozrostlé.




Nádherně  trefeno, konstatuji za sebe a s  velkou závistí  nad  touhle  stručnou, strohou a  nanejvýš  špičkovou  glosou!
Dezinformace  jsou  prostě jednak skvělý byznys pro vybrané a jednak univerzální  hříšný oni dokonale pohnojí.
Jen přidám základní  zjištění  z toho průzkumu:
Pouhých  6%  jsou tvrdí konspirátoři.  Dalších  6%  jsou mírní  dezinformátoři. Tedy nepatrně  více  než  je  těch, co se identifikují  s LGBT+.  Srovnejte  si postoj sdělovadel a elit k oběma  skupinám.  Máte  li sexuální úchylku, ano ÚCHYLKU, jste  hoden zvláštního zřetele a zacházení.  Máte  úchylku,  že  automaticky  odmítáte  věřit  jediné zjevené  pravdě, jste  lovná  zvěř. Respektive  – rovnou škodná a odstřel povolen  vždycky! Kdybyste náhodou patřili k pedofilům,  tak  tam už  vám začíná  pomalu svítat  nad obzorem. Stále  častěji se  objevují hlasy,  že pedofil nemůže  za to, že je pedofil. A že tak by se k němu mělo přistupovat a že  vlastně pokud  by  dítě  dalo souhlas  se sexem, tak vlastně o nic  odsouzeníhodného  se nejedná, tak proč  je ostrakizovat? Ale jako dezinformátor? Ta  šestiprocentní  menšina? Tak  tady se nejspíš  přemýšlí nad  tím, zda lidé jiného, než toho jediného povoleného a vždycky  správného názoru  nepostavit před obnovenou středověkou inkvizici. Se  vším, co to tenkrát obnášelo…….
A  znovu opakuji – velká většina  dnešních dezinformací se od INFORMACÍ liší jen v čase!

vlkp





 



The post Dezinformace, dezinformace, dezinformace first appeared on .


Nejčtenější za týden