LIBOR ČÍHAL
Evropskounijní pakt o migraci, který bruselští byrokraté představili na Maltě, se nesnaží imigraci zabrzdit, ale přímo ji organizuje. Dělit se i minimálním způsobem např. s Francií a Německem o azylanty by dovedlo Česko do katastrofy. Ve Francii má např. právo na azyl každá muslimská žena, které rodina vnutí sňatek, v subsaharské Africe se to týká třetiny všech žen. Maďaři a Poláci nechtějí žádné masy z jiných civilizací na svém území, na druhé straně západní Evropa chce právě tento typ imigrace, jinak řečeno chtějí multikulturalismus, diverzitu, právo na volbu pohlaví atd., mezi těmito dvěma představami neexistuje žádný kompromis. Zájem českého státu je v tomto případě totožný s maďarským. Žádná budoucí azylová nebo imigrační povinnost nemůže existovat, každá země si odjakživa přirozeným způsobem organizuje imigrační politiku podle svých potřeb.
Podle propočtů německého kancléře Scholze, který vede ekonomiku od desíti k pěti, Německo každoročně potřebuje 1,5 milionu imigrantů, v televizi řekl, že nepokojů francouzského typu se nebojí. Pokud kancléřova imigrační reklama do Německa přiláká masy imigrantů, budeme se o azylanty s Německem dělit, můžeme počítat s osobami nulové kvalifikace a brzo dopadneme jako Francouzi. Fiala zradil české národní zájmy, je to typický levicově zelený politik, který dostal z Bruselu pár typů, jinak řečeno befelů.
Počet žadatelů o azyl v EU každý rok roste, v roce 2022 stoupl počet žádostí oproti 2021 o 50%, milion lidí podalo v členských zemích EU žádost o ochranu, nejvíc žádostí se registuje v Německu, kolem čtvrt milionu, po podepsání paktu o evropské imigraci se budeme s Němci o tyto lidi dělit. Ve Francii se registruje 156 000 žádostí, ve Španělsku 118 000, v Rakousku 112 000, v Itálii 84 000. Do těchto pěti zemí EU směřuje 70 % všech žádostí o azyl. Hlavními žadateli jsou Afghánci, Syřané a Eritrejci. V roce 2022 k tomuto počtu přistupují čtyři miliony ukrajinských uprchlíků. Poslední dva roky se počet azylantů v EU blíží období uprchlické krize spuštěné Angelou Mekelovou v roce 2015 a 2016.
Koncem června v interview v Bild-Zeitung vysvětlil Viktor Orbán důvody proč Maďarsko odmítá azylový kompromis a ponechá si kompetence v azylových záležitostech. Orbán imigrační kompromis ostře kritizoval, podle maďarského vůdce je to vstřícné poselství pašerákům lidí a reklama na emigraci do Evropy. “Přicházejte ve velkých množstvích, my si vás rozdělíme.” Podle Orbána by žádost o azyl měla být podána vně Evropské unie a žadatel by měl počkat na odpověď. Rozhodnutí členských zemí EU o udělení azylu musí být respektována. Orbán odmítl možnost, že by Maďarsko platilo pokutu za odmítnutí azylové kvóty, maďarský premiér prohlásil, že jeho země dává dvě miliardy eur na ochranu své části schengenského prostoru před ilegálními imigranty a Brusel na to ničím nepřispěl. Premiér prohlásil, že Německo je hrdé na to, že je zemí imigrantů, a není jeho úkolem Němce přesvědčovat o svém stanovisku, ale stejně tak Němci nemají žádná práva se vměšovat do maďarských záležitostí. Stejně tak nemá Fiala žádné právo Maďary a Poláky pomlouvat a lhát o českém zájmu.
The post Kompromis nebo befel? first appeared on .
