JINDŘICH RAJCHL
Dvoudenní návštěva ukrajinského prezidenta Vladimira Zelenského v ČR vyvolala řadu rozporuplných reakcí, k nimž se aspoň stručně chci také vyjádřit.
.
Předně: pompa, s níž návštěva proběhla, byla nevídaná. Aktivní účast všech našich nejvyšších ústavních činitelů, počínaje prezidentem přes premiéra po předsedy obou parlamentních komor, také není obvyklá, Většinou se podobné diplomatické akce odehrávají v rovině sobě rovných činitelů, případně rezortních protějšků. Fakt, že ukrajinskému hostu se věnovala celá politická generalita, této události dává zdání mimořádné důležitosti.
.
Také média se činila. Bylo až tristní, jak se aktivističtí novináři předháněli v líčení aplausu, jehož se Zelenskému mělo dostat při kladení květin u památníčku 17. listopadu 1989 na pražské Národní třídě. Sami fotoreportéři usvědčili své nadšeně píšící kolegy ze lhaní. Onen „jásající dav“ čítal spíše jednotky než desítky osob a na pohled šlo spíše o náhodné kolemjdoucí. Někdo by řekl, že vláda i parlament snad mají dost prostředků na to, aby si objednaly aspoň trochu početnější klaku.
.
Leč dosti folkloru. Zelenskij si přišel pro další zbraně a peníze, a že jich už z ČR dostal již nemálo. Krátce předtím se obořil dosti nevlídně na bulharského prezidenta Rumena Radeva, jehož se stejnou žádostí navštívil den před příletem do Prahy. Rumen Radev mu sdělil, že nepodporuje další transfery bulharské výzbroje na Ukrajinu. Řekl doslova: „Chci vyjádřit naši solidaritu s ukrajinským lidem a s oběťmi této kruté války, která v tuto chvíli stále zuří. Hned první den jsem odsoudil agresi proti vaší zemi. V prvních měsících pomohlo Bulharsko tisícům občanů Ukrajiny a mnozí z nich jsou nadále pod ochranou bulharského státu.“ Ale vzápětí prohlásil, že nesouhlasí s dodáváním zbraní, protože jako vrchní velitel je odpovědný za to, aby se obranné schopnosti Bulharska neoslabovaly. Radev zdůraznil význam dříve podepsané deklarace o euroatlantické integraci Ukrajiny, ale poznamenal, že konflikt na Ukrajině se mění ve vyčerpání, globální střet a prohlubuje sociální napětí. „Neexistuje žádné vojenské řešení tohoto konfliktu a stále více zbraní k tomuto řešení sotva vede,“ řekl Zelenskému. Ten reagoval pohrůžkou, že Rusko napadne i Bulharsko a další země.
.
Co z toho plyne pro nás? Já osobně jsem konflikt na Donbase odsoudil rovněž hned na samém začátku a strana PRO je pro co nejrychlejší ukončení této hrozné války. Ale stejně jako bulharský prezident se domníváme, že cesta k míru nevede přes další zabíjení, dodávky zbraní, munice a peněz, k čemuž nás opakovaně zavazuje naše vláda a ještě se spolu s médii vysmívá lidem, kteří touží po míru. Pak se ale nemůže nazývat vládou těchto lidí. Komu však slouží, ne-li vlastním občanům? Na to si snadno najde odpověď každý sám.
.
prvnizpravy.cz
The post Další vládní loutkohra first appeared on Pravý prostor .
