COM/HSP
Evropě došly peníze a náboje a nechce eskalovat dodávkami vzdušných sil, které Ukrajina podle svých slov potřebuje k vítězství ve válce, píše Stephen Bryen pro Asia Times.
Jakékoliv rozhodnutí o členství v NATO je na 31 spojencích a kandidátské zemi. A tak v tomto případě, pokud jde o Ukrajinu, diskutujeme s našimi spojenci v NATO a Ukrajinou o tom, jak můžeme společně podpořit snahu Ukrajiny o euroatlantickou integraci.
Ukrajina by před vstupem do NATO musela provést reformy, aby splňovala stejné normy jako kterákoli jiná země NATO. Prezident Biden si myslí, že to Ukrajina dokáže.
Americký prezident Joe Biden stráví tři dny v Evropě na summitu NATO ve Vilniusu, který je naplánován na 11. a 12. července . Hlavním tématem bude Ukrajina a další postup.
Ukrajina prosazuje buď okamžité členství v NATO, nebo konkrétní bezpečnostní záruky ze strany NATO. Pozici Ukrajiny však podkopává neúspěch protiofenzivy proti Rusku a neúspěch jejích pokusů – prostřednictvím sabotáží, atentátů a smrtících dronů namířených na Kreml – destabilizovat vládu prezidenta Vladimira Putina. Ukrajina nyní tvrdí, že potřebuje leteckou sílu NATO, aby mohla vyhrát svoji válku.
Bude velmi obtížné dosáhnout konsensu NATO o dalším postupu, bez ohledu na to, jak moc bude Washington kroutit rukama svých evropských partnerů.
Evropa je již nyní v recesi díky katastrofě v Covidu, sankcím na ruskou energetiku a obrovské míře nezaměstnanosti, která má vliv na nedávné přistěhovalce. Výsledkem toho všeho jsou sociální nepokoje v celé Evropě. Francie už zažívá vážnou vzpouru, a přestože se situace ve Francii v posledních dnech zmírnila, vrátí se zpět.
Německá vládní koalice mezitím neustále ztrácí podporu veřejnosti a AfD, německá pravicová strana, je v současnosti druhou nejpopulárnější stranou v zemi. Kanceláře Olaf Scholz a jeho koaliční partneři nevědí, co mají dělat: Možná se pokusí AfD zakázat jako poslední možnost.
Itálie také zdaleka není z této šlamastiky venku. Země má konzervativní vedení, ale sužují ji bezprecedentní vlny přistěhovalců přicházejících z Blízkého východu.
Evropě došly peníze a náboje. Nemá náladu dát Ukrajině bianko šek nebo riskovat větší válku, která by se mohla rozšířit do Evropy. Prezident Biden se bude těžko snažit vynutit si od Evropanů více.
Biden ví, že bez leteckých základen a zásobovacích center v Evropě nemůže jednostranně použít americké síly, zejména letectvo. Momentálně má Washington volnou ruku, protože americká vojenská letadla nebombardují ruské pozice na Ukrajině. Jejich bombardování by si však vynutilo silnou evropskou reakci a rozbilo by NATO.
Ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj tlačí na Washington, aby získal moderní bojová letadla, a tvrdí, že letecká síla by umožnila Ukrajině zvítězit. Jedinou praktickou možností, jak s tím v příštím roce pohnout, je však operovat ze základen mimo Ukrajinu s využitím amerických a případně dalších letadel NATO.
To by určitě znamenalo válku v Evropě a v současnosti vládnoucí vlády v Evropě by buď musely říci ne, nebo by musely být odstraněny silou. Je to tedy nepravděpodobný, i když velmi nebezpečný scénář.
Washington už signalizoval, že se mu nepodařilo přesvědčit své partnery o členství Ukrajiny v NATO. Je pravděpodobné, že v zákulisí se Washington snaží vytvořit nějakou bezpečnostní záruku pro Ukrajinu, ale jakákoli smysluplná záruka je pravděpodobně příliš vzdálená.
Rusko je také neklidné po pokusu o státní převrat pod vedením Jevgenije Prigožina. Putin si přeje brzké vojenské vítězství, stejně jako ruská armáda, kterou Prigožinova obvinění velmi zatížila.
Udržení linie proti ukrajinské protiofenzivě není pro Rusy skutečným vítězstvím, protože jejich obraz doma zůstává pošramocený. Dá se proto očekávat, že když ukrajinské ztráty v následujících týdnech narostou dostatečně vysoko, ruská armáda podnikne dramatické ofenzivní kroky proti Ukrajině.
Velkou neznámou je, co ruská armáda udělá: Začne velký útok na Kyjev, Charkov nebo Oděsu? Pokud po Vilniusu Moskva uvidí Zelenského bez očekávání, že ho přijde zachránit NATO, velmi rychle využije situace.
Součástí západního základu ukrajinské ofenzívy bylo zavedení moderní techniky na bojiště, kterou reprezentuje zejména příchod tanku Leopard. Naneštěstí pro NATO, tanky Leopard Ukrajinu nezachránily.
Dosud bylo na bojišti vyřazeno 16 až 20 Leopardů spolu s řadou dalších obrněných vozidel dodávaných NATO včetně bojových vozidel pěchoty, jako je americký Bradley, a odminovacích systémů, jako je finský Leopard 2R HMBV a německý Wisent 1.
Leopard a americký hlavní bojový tank Abrams tvoří pancéřovou kostru pozemní obrany NATO.
USA a jejich spojenci sice disponují vynikající leteckou silou, ale jejich protivzdušná obrana je řídká a nedostatečná v porovnání s tím, co může nabídnout Rusko. To znamená, že pozemní obrana musí kromě dělostřelectva čelit i ruským útočným vrtulníkům vyzbrojeným raketami, smrtícími drony a minami odpalovanými ze vzduchu.
Neúspěch Leopardu na Ukrajině představuje pro NATO obrovskou výzvu a signalizuje, že současná strategie NATO „tripwire“ nemusí fungovat.
Podle paradigmatu „tripwire“ jde o to, že počáteční ruský útok (s největší pravděpodobností v pobaltských státech, protože ruské síly jsou velmi blízko Estonska a Lotyšska) lze zadržet na několik dní, než USA vyšlou do Evropy těžké síly. Pokud je však trojitý drát iluzorní, pak je NATO v případě útoku vystaveno rychlému ruskému postupu v Evropě.
V konečném důsledku je třeba přehodnotit strategii NATO, případně je třeba, aby Evropané a Rusové vypracovali vzájemně přijatelnou bezpečnostní dohodu. Právě takové uspořádání navrhlo Rusko NATO v prosinci 2021. Bylo odmítnuto bez diskuse.
Nyní je muniční skříň prázdná, dokonce i ve Spojených státech. Rusové se učí, jak čelit pokročilým západním systémům, což je negativní vývoj pro bezpečnost NATO. Nemůže být horší čas riskovat bezpečnost Evropy na základě schopnosti zastavit ruský útok.
Pro britské politiky může být snadné křičet, že chtějí, aby NATO bojovalo na Ukrajině, ale ne Londýn je pravděpodobně prvním cílem ruských raket. Trhliny v alianci se objevují rychleji, než se předpokládalo, a slabé evropské vlády mají problémy.
Bude zajímavé sledovat, jak dopadne Vilnius. Určitě to bude propagandistická show, ale je velká šance, že Vilnius bude propadák.
The post Vilniuský summit NATO … katastrofa na obzoru? first appeared on Pravý prostor .
