PETR PROKOPEC
Pokusy vyřešit vrozené neduhy elektrických auta se nezřídka současně stávají nechtěnou exhibicí jejich marnosti. Tento případ není výjimkou. Kdo bude probůh balit auto v létě i v zimě po každém zastavení do deky?
Pokud elektromobily mají být autem pro každého, nelze se na ně dívat smířlivým pohledem relativně bohatého člověka s vlastním domem a garáží. Většina lidí žije v bytech a auta parkuje na ulici. Na tom není nic špatného, už tato všední kombinace ale ukazuje stinné stránky bateriového pohonu v plné nahotě. Po ránu totiž nenajdete „plnou nádrž“, nýbrž ještě nižší dojezd, než jaký jste měli k dispozici večer. A pokud si nepřivstanete, abyste se po cestě do práce strávili pár desítek minut u veřejné dobíjecí stanice, odpoledne se již nemusíte vrátit. Pokud tedy vůbec někam dojedete.
Navíc nejde jen o použitelnost, ale také samotnou dostupnost, tedy o peníze. Pokud máte pronajatý byt, pak v závislosti na jeho velikosti a lokalitě platíte měsíčně od 10 do 20 tisíc korun. To může snadno znamenat polovinu výplaty. Vlastně tak již ani nemusíme zmiňovat další náklady, neboť je jasné, že takový člověk zkrátka a dobře na nový elektromobil nebude mít nikdy. A pokud by se mu povedlo ušetřit alespoň na ojetý, je to ve výsledku pořád stejná ekonomická katastrofa , navíc spojená s ještě většími obavami z dojezdu.
Budeme se opakovat, ale kombinací dostupnosti, udržení hodnoty a použitelnosti jsou elektrická auta tak dalece vzdálená těm spalovacím, že ani nepředstavují jejich skutečný substitut, natož aby představovala něco evolučně lepšího. Když se pak někdo pokusí řešit jejich neduhy, ve výsledku tomu jen nastaví zrcadlo – jde nezřídka o velmi složité věci, které ve výsledku mění jen velmi málo.
Přesně takovou dokázali stvořit výzkumníci z čínské Shanghai Jiao Tong University. Vědci v čele s Kehangem Cui totiž přišli s dekou, do které elektromobil zabalíte. Neděláme si legraci, je to deka na auto. Jejím cílem je v zimě vůz (a hlavně tedy jeho baterie) udržovat teplejší než okolí, zatímco naopak obstará udržení nižší teploty ve srovnání s tou okolní. A to je celé, prostě deka, která ušetří energii za ochlazování nebo ohřívání akumulátorů jejich vlastní energií. Chce se zvolat: Můj bože…
„Dečka funguje stejně jako ochlazování Země. Ta je obklopena atmosférou, která je transparentní vůči určitému množství elektromagnetické energie, kterou vyzařujeme,“ uvedl k tomu vynálezu Cui. I přes klíčovou myšlenku ovšem bylo nutné zajistit i opačný proces, tedy ohřev, proto dodává: „Ve chvíli, kdy máte vyvinout něco, co se má zvládnout vypnout a zase zapnout, aniž by byla potřeba externí energie, stojíte před zásadní výzvou,“ říká dále Cui. Řešením nakonec byly dvě vrstvy oné dečky, kdy ta venkovní je z křemičitých vláken potažených vločkami borodusíku. Tento materiál podobný grafitu zvládá odrážet sluneční paprsky, zatímco vnitřní hliníková vrstva pro změnu drží teplo uvnitř.
Tým svůj objev již protáhl řadou testů. Nejprve došlo na zaparkování dvou aut na venkovním parkovišti v Šanghaji, kdy jedno bylo vystavené slunečním paprskům, zatímco druhé zůstalo zakryté dekou, kterou vědci pojmenovali Janus dle římského boha dvou tváří. V nezakrytém voze přitom teplota v kabině velmi rychle dosáhla 50,5 stupňů Celsia, v druhém však dokonce klesla na 22,8 stupně Celsia, tedy o 7,8 stupně Celsia níže, než byla venkovní teplota.
Experiment byl následně zopakován během noci, kdy teplota vozu byla pokaždé o 6,8 stupně Celsia vyšší, než tomu bylo v rámci té venkovní. Nikdy pak navíc neklesla pod nulu. To vědce překvapilo, neboť skutečně nebyl třeba žádný dodatečný zdroj, aby došlo na ohřev vozu. V důsledku toho předpokládají, že dečka by mohla mít mnohem širší využití než je pouze udržování optimální teploty elektromobilů. Cui poukazuje i na budovy či raketoplány.
Nepochybujeme, že v principu tato věc funguje, nedokážeme si ale představit její soustavné praktické využití. Kdo probůh bude po každém zaparkování balit auto do deky? Zvlášť někde v centru po dojetí do práce či večer na sídlišti. Našli byste pak deku ráno neporušenou? Či ještě na svém autě? Tím si nejsme jisti, stejně jako je otázkou, kam s ní, když bude celá od sněhu.
Cui dodává, že aktuálně tým podniká další testy, již ve větším měřítku, kdy se zaměřuje právě na přínos dečky elektromobilům. Sledována je tedy životnost baterie a její případné prodloužení, stejně jako zmiňovaný a obávaný dojezd. Znovu ani předem nepochybujeme o pozitivních výsledcích, ale jak velkou změnu balení auta do deky přinese? A za jakou cenu z hlediska jeho použitelnosti? Nevypadá to jako smysluplný obchod ani z rychlíku.
Je to podle nás jen další podtržení stokrát zmíněného faktu – současné baterie jsou při své ceně, energetické hustotě, životnosti a rychlosti jejich dobíjení naprosto nevhodné pro zajištění něčeho, jako je pohyb velkého a těžkého osobního automobilu. Pokud to někdo nevidí, možná se mu pravda schovává… pod dekou.
Petr Prokopec
The post Marnost elektromobilů dosáhla nového dna first appeared on .
