Jídlo jako zbraň
RSS

Jídlo jako zbraň


STEPHEN KARGANOVIC . Již v 70. letech 20. století  označil  prozíravý génius Henry Kissinger potraviny (vedle energie) za hlavní mechanismus, který lze použít k ovládnutí nepoddajného lidstva: „ Kdo ovládá zásobování potravinami, ovládá lidi; kdo ovládá energii, může ovládat celé kontinenty; kdo ovládá peníze, může ovládat svět. “ Zdá se, že kontrola nad penězi se kabale doktora Henryho vymyká z rukou a zdá se, že se vypařuje i jejich nadvláda nad globálními dodávkami energie, ale svého trumfu se nevzdávají. Tím je schopnost ovládat a především katastrofálně snižovat světové potravinové zdroje.
Na  Světové potravinové konferenci v Římě  v roce 1974 Henry věrný svému slovu  představil plán, jak pomocí potravin snížit počet obyvatel na světě  a vydíráním přimět vlády, aby plnily vůli jeho pánů. Vše bylo samozřejmě obezřetně formulováno a formulováno ezopským jazykem, který je kromě znalců plně srozumitelný jen menšímu počtu pozorných pozorovatelů, ale zůstává do značné míry neprůhledný pro poddané, o  jejichž masovém vyhlazení se uvažuje .Od té doby se Henryho přátelé a mentoři se svou typickou vytrvalostí usilovně snažili o jeho uskutečnění. Připravuje se uměle vyvolaná  globální potravinová krize . Stovky milionů, a nejlépe miliardy bezradných pozemšťanů budou donuceny opustit tento svět, aby splnily plány (“zelené“, v tomto konkrétním případě) zlých psychopatů, kteří řídí jeho velkou část. A to se neděje díky působení neúprosných přírodních sil (jak tvrdí falešná environmentální vyprávění), ale díky lidskému záměru. Vyplývá to ze zlověstné celoevropské legislativy, kterou před několika dny navrhla Evropská komise. O podrobnostech  informovala  bruselská organizace Arche Noe, která je pro změnu skutečnou nevládní organizací, nikoli Sorosem financovaným podvodem. Důrazně hájí veřejný zájem v tom nejautentičtějším a v tomto případě jednoznačně existenčním smyslu. Ospalý svět by tomu měl věnovat pozornost, ale bohužel tomu tak není. Smrtící žihadlo navrhovaného legislativního balíčku EU je klamavě označováno jako starost o „udržitelné využívání přírodních zdrojů“. Tato dvojsmyslná fráze však není ničím jiným než krycím slovem. Označuje zlověstnou novou politiku „nařízení EU o osivech“ a s ní spojenou legislativní iniciativu na deregulaci „nového genetického inženýrství“.
„Jsme zděšeni tímto útokem na naše osivo a rozmanitost plodin v Evropě,“ komentuje to Magdalena Prieler, politická referentka Arche Noe. A vysvětluje: „Těmito návrhy riskujeme, že globální korporace získají úplnou kontrolu nad našimi potravinami. Ministři zemědělství a Evropský parlament musí jednat, aby ochránili zemědělce, spotřebitele a biologickou rozmanitost.“
Jistě, jednají, ale v diametrálně odlišném směru. Je jen  malá šance , že by navržená legislativa o osivech nebyla Evropským parlamentem přijata, protože za ní stojí ekonomicky silné a ideologicky soudržné zájmy. Jedním z jeho hlavních zamýšlených účinků je překlasifikovat jakýkoli přenos přírodních osiv mimo velmi úzkou soukromou sféru na „marketing“. Tato reklasifikace není pouze rétorická. Automaticky otevírá dveře neomezené byrokratické regulaci, kterou je Evropská unie nechvalně proslulá – přípustné zakřivení okurek, které se mohou prodávat v supermarketech, je jen jedním z nejkřiklavějších příkladů. Ale zatímco tvar okurek je směšné téma, kterým by se zabývali jen velmi nemocní kontroloři, regulace nekonečně reprodukovatelných přírodních semen a jejich povinné nahrazování jednorázovými GMO odrůdami je smrtelně vážná věc. Jejím konečným důsledkem by byla absolutní a nezvratná závislost výrobců potravin na půl tuctu nadnárodních korporací, které na globální úrovni tento byznys ovládají. Nezapomínejme, že jejich vedoucí pracovníci se společně s dalšími globalistickými potentáty stýkají na WEF a dalších podobných setkáních a institucích. Tam se bez veřejné kontroly a odpovědnosti připravují rozmanité plány, včetně toho, zda, kolik a co budou miliony lidí na celém světě smět jíst.
Pokud se vám zdá, že slovo „zda“ je příliš hrubé, pochybnosti by měly rozptýlit  nedávné zkušenosti Etiopie  v tomto ohledu.
Stačí dva příklady, které ukazují rozsah a úplnost této kontroly a maniakální odhodlání svévolně měnit životní návyky milionů lidí, které ji inspiruje. V Nizozemsku se již ve školních jídelnách v tichosti  zavádí pro žáky jídlo z moučných červů a hmyzu , a to pod falešnou záminkou záchrany planety před globálním oteplováním. Pilotní program v Nizozemsku rozptyluje bezelstné ujišťování (těch, kteří by to měli vědět lépe), že kdysi komicky znějící zmínky o povinné konzumaci hmyzu nebyly ničím jiným než neškodným teatrálním excesem, ale nikoli pevným politickým cílem. Neochvějnou odhodlanost globalistů bez humoru v tomto ohledu nyní potvrzují i plány, které  představili pro Německo . V zemi, která je největším spotřebitelem této bílkoviny v Evropě, má být zrušeno maso tím, že povolený denní osobní příjem bude omezen na pouhých deset gramů. Německo je samozřejmě také nejposlušnější zemí Evropy, takže bude velmi příznačné sledovat, jak úspěšně se tento drastický pilotní program podaří realizovat.
Jakkoli je však stále častější nahrazování masa „potravinami“ z detritu nechutné, jádrem agendy je získat absolutní kontrolu nad plodinami, které jsou nezbytné pro lidskou i zvířecí spotřebu, a geneticky je upravit.
Podle návrhu zákona Evropské komise se proto mají spustit dva paralelní procesy. Na jedné straně, jak již bylo uvedeno, budou moci zemědělci vyměňovat svá vlastní osiva pouze v malém množství a za přísně regulovaných podmínek. Prodej přírodních osiv napříště nebude možný. Veřejné genové banky, soukromé sbírky a semenářské iniciativy již nebudou smět poskytovat svá semena zemědělcům. Zároveň však budou podporovány a zcela deregulovány geneticky modifikované odrůdy plodin, čímž budou zemědělci vydáni na milost a nemilost mocným agrochemickým koncernům, jako jsou Bayer, BASF, Corteva a Syngenta, které již dnes ovládají více než polovinu světového trhu s osivy. Podle mluvčí Arche Noah Magdaleny Prielerové: „Nové genetické inženýrství je pro korporace především nástrojem k vytlačení konkurence z trhu a k dalšímu rozšíření jejich kontroly nad naším potravinovým systémem.“
Správně, ale jejich hlavními konkurenty, jak mohla dodat, jsou drobní zemědělci, jejichž ekonomické přežití je základním předpokladem potravinové nezávislosti každého člověka a přístupu ke zdravým, chemicky a biologicky nekontaminovaným potravinám.
Netřeba dodávat, že na rozdíl od svých „menších bratrů“ nebude  Bill Gates, velký zastánce syntetického hovězího masa , spolu s Klausem Schwabem a Yuvalem Haririm, jeho „prorokem“, který je schopen hackovat zvířata (Haririho pohrdavý epiteton pro nás ostatní, který se oprávněně vztahuje i na něj), jíst k večeři hmyz. Zatímco se  masově vybíjejí  neotesané, prdící irské krávy a  zavírají se hojně produktivní holandské farmy , aby nás ostatní potenciálně nechaly vyhladovět na základě podvodných zdůvodnění vymyšlených šarlatány, jako je Greta Thunbergová, jim bude stačit lusknout prsty, aby jim bylo naservírováno  hovězí Kobe  nebo jakákoli znamenitá pochoutka (samozřejmě jiná než mouční červi), na kterou budou mít jejich jemné chuťové buňky chuť.


Stephen Karganovic, Weaponisation of Food Goes Into High Gear


The post Jídlo jako zbraň first appeared on .


Nejčtenější za týden