V současnosti žijeme v epoše určitého postupně probíhajícího historického přelomu, o kterém se obvykle mluví jako o přechodu světa od unipolárního uspořádání pod hegemonií USA a NATO, k multipolárnímu uspořádání, kdy v Číně, která svět vidí více než jako kolbiště geopolitického zápasu, jako scénu budování nových vizí tomu říkají raději „budování společenství sdílené budoucnosti lidstva.“ (Foto: Flickr)
Ukázku toho, jak to funguje, asi nejilustrativněji předvádí jedno z center, kolem něhož z chaotického světa po Studené válce krystalizuje asi největší nově se vytvářející seskupení suverénních národů, které svou iniciativou zdola na základě snah o partnerskou kooperaci ve společném zájmu bez hegemonických ambicí a pokusů o spřádání uzavřených mocenských kruhů vytváří na bázi partnerské kooperace svůj vlastní přirozený řád, Šanghajská organizace pro spolupráci (ŠOS).
Ač jde o jedno z nejvýznamnějších seskupení současné mezinárodní scény usilující o vybudování nového světa, tak u nás se o něm moc nereferuje, a ani virtuální mítink hlav států ŠOS proběhnuvší tento měsíc pod předsednictvím Indie v našich médiích moc titulků neudělal. Skutečností však je, že toto seskupení, jak uváděl ve svém projevu k účastníkům čínský prezident Xi Jinping, tu vizi „komunity sdílené budoucnosti lidstva“ opravdu realizuje a že se, jak Xi říkal: „Transformovalo se ze společenství idejí, do společenství reálných činů a vizí.“
Jde o společenství, které vzniklo z iniciativy Číny 15. června 2001 v Šanghaji převážně jako regionální zejména středoasijské seskupení za účelem společného zajištění míru a stability v regionu ohroženém extremismem, separatismem a terorismem, často v souvislosti s tehdy válkou zmítaným Afghánistánem a zahraničními pokusy o vytváření aliancí k ohrazování svých sousedů a o vyvolávání barevných revolucí. A tato organizace nejenže své bezpečnostní určení perfektně plnila, aniž by se stala vojenskou aliancí, ale také přešla do módu ekonomické spolupráce, v němž hraje prominentní roli např. Čínou podnícená iniciativa pásu a cesty (BRI) a vytváření širokého spektra rámců nadnárodní spolupráce, v nichž se překrývá a doplňuje se samotnou OSN, se kterou čím dál úžeji spolupracuje.
V současnosti jsou jejími členy Čína, Indie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Pákistán, Tádžikistán, Uzbekistán a nejnověji Írán. Další státy jako Afghánistán, Bělorusko a Mongolsko jsou jejími pozorovatelskými státy v rámci roky trvajícího procesu přistoupení, kromě čehož má tento spolek ještě tzv. „partnery k dialogu“ Arménii, Ázerbájdžán, Kambodžu, Egypt, Nepál, Saúdskou Arábii, Srí Lanku, Katar a Turecko.
I na letošním zasedání padala slova o trvale udržitelné bezpečnosti na základě konceptu Kolektivní bezpečnosti v tom smyslu, jak ji prosazuje OSN. Většiny letos probíraných věcí se ve svém projevu dotýkal prezident Xi, ovšem mluvil hojně i o dosavadním a o novém růstu spolupráce na rozvoji „hospodářství a obchodu i konektivity, energetiky, zemědělství, financí a inovací“ a mluvil i o úloze ŠOS na mezinárodní scéně, kde prosazuje „mírovou koexistenci a harmonický rozvoj různých civilizací.“ Vyjadřoval se i o tom, jak se ŠOS prosazuje v probíhajícím vývoji mezinárodního systému uplatňováním dialogu místo konfrontace a spolupráce místo aliancí, kdy obecně „tlačí na dodržování férovosti a spravedlnosti a staví se proti hegemonismu, nadřazenosti a šikanování.“
Na ŠOS se také pohlíží jako na organizaci, které se konečně do praxe daří uplatňovat koncept Pěti principů mírové koexistence, s nímž v roce 1954 přišly Čína a Indie na Bandungské konferenci, kolem níž se následně rozvinulo Hnutí neangažovaných zemí bojující proti studeným válkám, imperiálním a kolonialistickým praktikám a prosazující mírovou spolupráci na globální úrovni. Teď o skoro sedm desetiletí později tyto ideje převažují ve většině světa mimo tu výlučnou skupinu zemí, co si říká Západ, a nejvýznačnějším seskupením zemí se značnou politickou i ekonomickou vahou, která na těchto principech funguje uvnitř a čím dál více je prosazuje na celosvětové scéně, je právě ŠOS. A toto seskupení má i na to, aby se o něj tříštily snahy o šikování zemí v mocenských seskupeních proti údajným vyvrhelům jako členové ŠOS Rusko a Írán, o vyvolávání barevných revolucí aj.
Ač řada ideologů Západu má na ŠOS sklony pohlížet jako na „čínský nástroj“ k nahrazování onoho amerického „na pravidlech založeného mezinárodního řádu,“ tak důsledně prosazuje uplatňování mezinárodního práva s OSN v jeho jádře, kdy se snaží o reformy OSN takové, aby konečně této organizaci plně její funkci umožnily vykonávat.
ŠOS je od roku 2005 pozorovatelem Valného shromáždění OSN. Má s OSN Společnou deklaraci o spolupráci a partnerství s organizacemi OSN jako UNESCO, Světová turistická organizace UNWTO, Mezinárodní organizace pro migraci (IMO), s úřadem OSN proti drogám a zločinnosti (UNODC), s protiteroristickou UNOCT a s mnoha dalšími.
V současné době je ŠOS hnací silou za ekonomickým propojováním napříč Eurasií a prosazováním BRI též přezdívané Nová Hedvábná stezka, kdy tento proces se s přijetím Íránu do ŠOS a s Čínou dojednaným smířením Íránu s arabskými královstvími prudce urychlil, proto je také řada arabských zemí pro ŠOS už partnery k dialogu.
Velmi významnou úlohu hraje ŠOS i pro budoucnost globálního finančního systému. Mezi zeměmi tohoto sdružení jsou už hromadně rozběhlé mechanismy vzájemného vyrovnávání v národních měnách a platební systémy mimo celosvětový SWIFT, což mj. jiné hladce umožňuje všechny transakce bez narušování jednostrannými sankčními režimy, které se USA snaží uplatňovat proti Íránu a Rusku i dalším. Íránský platební systém, asi nejpokročilejší na světě k odstínění USA či jakýchkoliv rádoby finančních hegemonů nad světem, přejala prakticky celá ŠOS i některé země ASEAN.
V současném světě, kdy se v důsledku dolaru jako dominantní měny z Ameriky na svět kvůli nárůstům úrokových sazeb určeným ke zmírnění vlastních amerických problémů přenáší nedostatek kapitálu a likvidity, se zemím ŠOS pomocí národních měn a čínského yuanu i denáru Arabských emirátů dost dobře daří se od těchto problémů odstínit. Tento trend se odsud přenáší i jinam – např. do Latinské Ameriky – kde se přejímají zde vyvinuté finanční systémy a do velké míry zavádí vyrovnání v čínských yuanech. Nově si dokonce Argentina prosadila splacení části svého úvěru od MMF v yuanech místo dolarů.
ŠOS se prostě stává pro většinu světa mimo Západ nadějným modelem nově se vynořujícího světového uspořádání.
Zdroj: cri.cn
Článek ŠOS ukazuje cestu směřování světa? se nejdříve objevil na AC24.cz .
