VSA
Aktuálně kupní síla Evropanů slábne, ale současné potíže se vytvářely dlouho.
Stárnoucí populace, která dává přednost volnému času a jistotě zaměstnání před výdělkem, přinesla léta nevýrazného hospodářského růstu a růstu produktivity. Pak přišel jeden dvojitý úder v podobě pandemie covid-19 a vleklé ruské války na Ukrajině. Tyto krize narušily globální dodavatelské řetězce a způsobily prudký nárůst cen energií a potravin, čímž zhoršily problémy, které se projevovaly již po desetiletí, napsal Tom Fairless pro deník Wall Street Journal.
Reakce vlád problém jen prohloubily. Aby zachovaly pracovní místa, směřovaly své dotace především zaměstnavatelům a spotřebitelé zůstali bez peněžního polštáře, když přišel cenový šok. Američané naopak těžili z levné energie a vládní pomoci určené především občanům, aby udrželi jejich výdaje.
Evropa vs USA
V minulosti mohl na pomoc přijít mohutný exportní průmysl kontinentu. Pomalé oživení v Číně však tento pilíř růstu podkopává. Vysoké náklady na energie a prudce rostoucí inflace, která je na úrovni nevídané od 70. let 20. století, otupují cenovou výhodu výrobců na mezinárodních trzích a narušují kdysi harmonické pracovní vztahy na kontinentu. S ochlazením světového obchodu se stává slabinou Evropy její silná závislost na vývozu, který tvoří přibližně 50 % HDP eurozóny oproti 10 % v případě USA.
Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ( OECD ) se soukromá spotřeba ve 20 zemích eurozóny od konce roku 2019 po očištění o inflaci snížila přibližně o 1 %. Ve Spojených státech, kde se domácnosti těší silnému trhu práce a rostoucím příjmům, se zvýšila o téměř 9 %. Na Evropskou unii nyní připadá přibližně 18 % všech celosvětových spotřebních výdajů, zatímco na Ameriku 28 %. Před patnácti lety představovaly EU a USA každá zhruba čtvrtinu tohoto celkového objemu.
Slabé výdaje a špatné demografické vyhlídky snižují atraktivitu Evropy pro některé podniky, které stále větší část svých tržeb realizují v Severní Americe.
Podle údajů Mezinárodního měnového fondu vzrostla ekonomika eurozóny za posledních 15 let, měřeno v dolarech, přibližně o 6 %, zatímco v případě USA o 82 %. Podle zprávy , kterou tento měsíc vypracovalo Evropské centrum pro mezinárodní politickou ekonomii, nezávislý think tank se sídlem v Bruselu, je tak průměrná země EU chudší na obyvatele než všechny státy USA kromě Idaha a Mississippi. Pokud bude současný trend pokračovat, bude v roce 2035 rozdíl mezi ekonomickým výkonem na obyvatele v USA a EU stejně velký jako dnes mezi Japonskem a Ekvádorem, uvádí zpráva.
Vyšší daně
Vzhledem k tomu, že evropské vlády musí zvyšovat výdaje na obranu, a vzhledem k rostoucím nákladům na půjčky ekonomové očekávají, že se budou zvyšovat daně, což zvýší tlak na spotřebitele. Daně v Evropě jsou již nyní v porovnání s ostatními bohatými zeměmi vysoké a odpovídají přibližně 40-45 % HDP ve srovnání s 27 % v USA. Američtí pracovníci si z výplaty odnášejí téměř tři čtvrtiny, včetně daní z příjmu a sociálního pojištění, zatímco francouzští a němečtí pracovníci si ponechávají pouze polovinu, upozornil Fairless.
Celý článek je k dispozici zde v angličtině
The post Chudoba jako nová ekonomická realita Evropanů? first appeared on Pravý prostor .
