YNGVAR BRENNA
Nejde o žádné zelenáče, žádná ořezávátka: Norové urazili směrem k přechodu na bezemisní vozy nejdelší cestu, přesto mnozí z nich se k nim podle průzkumů stavějí dost skepticky a nejsou na ně připravení.
Jsou přesvědčení, že elektromobily je minou velkým obloukem. A přemluvit je nepomohlo ani dobytí trhu pomoci čistě elektromobilových značek jako Polestar, Xpeng a Nio, ani prohlášení dalších norských dovozců, že budou dovážet pouze elektromobily, vč. značek jako Volkswagen a Hyundai, s nimiž je třeba počítat, ani stále větší dojezd, ani zavedení daní nepřátelských zejména k venkovu. Uvádí to třeba server www.bil24.no. Na Norsko ukazují jeho sdělovací prostředky díky štědrým pobídkám jako na globální maják v přerodu k elektrifikaci společnosti, ovšem tyto pobídky jsou již daněchtivou vládou značně zředěny. Zvyšují se jak daně za nákupy nových i ojetých elektromobilů. Zároveň se zvyšuje mýtné. K tomu je třeba připočítat dvě nové daně, jež typicky míří na ty vozy, po nichž venkov nejvíce lační, a sice jde o ty s o něco delším dojezdem. Vláda jednak odsouhlasila DPH na kupní částku přesahující půl milionu norských korun, což ceny za elektroauta mnohdy přesahují. Navíc nová daň za tíhu aut zasahuje vozy s větším dojezdem zvláště tvrdě, poněvadž velké baterie způsobují, že takové vozy váží mnohem více než ostatní srovnatelná auta. Na vrub snah o úplné vymýcení aut na fosilní paliva hrají roli i případy samovznícení několika elektromobilů během nabíjení, složitost hašení kvůli přítomnosti litia v bateriích a medializace těchto kauz.
Zpravodajský server Nettavisen pojednává o Norovi Ståle Pettersenovi, jenž jako jeden z mála ještě prodává pouze vozy na fosilní paliva. Ten serveru sdělil, že „elektromobilisté“ u něj stojí zástupy. Za situace, kdy stoupají úrokové sazby a ceny všeho a finance více občanů se dostávají pod tlakem se chtějí svého, byť poměrně nového elektromobilu zbavit a přejít k levnějšímu vozu. Přitom Pettersen celý svůj podnikatelský projekt staví na tom, že zákazníci vědí, co dostanou. Staré nástrojové panely si svůj půvab a svůj svéráz zachovaly a s nimi si nezadá neutrální a nezáživný panel v takové Tesle. Pettersen se nechal slyšet, že ačkoliv je hodnota elektromobilů z druhé ruky nízká, v cenové třídě od 100 000 do 250 000 kvalitní ojetý, či zánovní elektromobil nedostanete, zato vůz na fosilní paliva ano. Krátká životnost s ráznou ztrátou hodnoty omílané, leč odbourávané výhody nevyrovnají. K tomu jsou zvyklosti jezdění velké části Norů, jež musí i mimo dovolené překonávat opravdu veliké vzdálenosti, s dosavadním dojezdem elektromobilů neslučitelnými, což je znát zejména v zimě. Podle průzkumu Norges Automobil-Forbund, či Svazu automobilistů Norska se 55 % uživatelů elektromobilů bojí, že se jim za delší jízdy vybije elektřina na pohon vozu. A problém je v tom, že se dojezd liší jízda od jízdy, a tak nemusíte dojet k dalšímu veřejné nabíjecí stanici včas.
K výhodám, jež majitelům elektromobilů i přes vládní útlum zůstaly, patří nižší výdaje za opravy a servis. Složité motory ani převodovky nemají. Přesto nová ryzí naftová a benzinová auta neskončila na propadlišti dějin a nestala se jednou provždy minulostí. Sami Norové podle zmíněného Svazu automobilistů Norska nevěří v cíl norských politiků, podle nějž má být od r. 2025 veškerý prodej vozů od r. 2025 takový, že v nabídce budou pouze ty bezemisní. V tento cíl totiž věří podle dalšího průzkumu svazu jen jeden ze sedmi Norů.
Nepomůže, že Norové budou povětšinou jezdit elektromobily, nebude-li taktéž jezdit zbytek světa. A kromě pochybného účetnictví (ekologické stopy) za vstupní náklady (energii a vzácné kovy) na výrobu elektromobilů vč. dětské práce při těžbě jistých kovů jako kobalt ad. v některých zemích začaly firmy nabízející nabíjení elektromobilů zneužívat toho, že si lidé navykli vyšších cen za nabíjení. Tvrdí to prostřednictvím několika norských sdělovacích prostředků Christina Buová, tajemnice Norsk elbilforening, tedy Norského sdružení pro elektromobily. Bývá vracející se důvod podráždění lidí, že ceny za fosilní paliva zůstávaly vysokými i dlouho poté, co poklesla cena ropy a v posledních měsících se to samé děje na trhu s nabíjecími řešeními pro elektromobily poté, co již nějakou dobu klesají ceny elektřiny. I navzdory tomu, že si většina Norů nabíjí svůj elektromobil doma, a ne z veřejných nabíjecích stanic někde po cestě je tzv. rychlonabíjení rozhodujícím činitelem toho, aby si lidé zvolili elektromobil a nikoliv auto na fosilní palivo.
Vždycky, když dorazí účet za elektřinu, je mnoho těch, jimž spadne čelist. Odírání je stále důvtipnější a prosazováno třeba reformou tzv. nettleie, tj. poplatku za „pronájem“ sítě. Podle listu Telemarksavisa jde o nový model, jehož účel je motivovat lidi k lepšímu využívání sítě elektřiny. Sestává z dvou článků, a sice stálý (pevný) a nestálý. První je rozdělen do stupňů a do jakého spadnete zrovna vy, se určuje podle průměru tří hodin, kdy jste v průběhu minulého měsíce spotřebovali nejvíce elektřiny. Druhý článek je tvořen podle toho, kolik spotřebujete kWh.
Jelikož nabíjení elektromobilů spolyká hodně kapacity sítě, a to zejména ve špičkách, kdy se hodí nabíjet většině lidí a to nehledě na okolní teplotu v létě, či zimě se hravě přehoupnete do vyšších stupňů stálého (pevného) článku a tím vám současně naúčtují vyšší „nájemné“. Jen za rozdíl v ceně onoho poplatku byste si mohli klidně naplnit celou nádrž nafty.
I tak je podíl norských elektromobilů famózní. Norsko je sice, pokud jde o celoevropský prodej aut, jako kapkou v moři, přesto je třeba /věřte tomu nebo ne/ každá 4. Toyota modelu bZ4X zaevidovaná v Evropě za první pololetí právě s domicilem v Norsku. Přesněji řečeno se jedná o 2414 vozů, jež připadly norským zájemcům. Norsko nevede jen, co se týče Toyoty bZ4X, nýbrž i v případě Lexusu RZ, píše zmíněný server www.bil24.no.
Norové si za ta zaváděcí léta stihli otestovat elektromobilů dost a nyní se budou v severské zemi poprvé testovat i elektrické silnice a celosvětově to bude poprvé, co bude nějaká elektrická silnice zkoušena v zimě. Technologie, jež je zatím v plenkách, má umožňovat elektrickým vozidlům, aby byly nabíjeny bezdrátově pomoci systémů na tzv. dynamické induktivní nabíjení z vozovky během jízdy. Ke zkušenostem z této vymoženosti na mezinárodní úrovni se váže velký zájem. Výzvy budou představovat sypání silnic solí, odhrnování sněhu a zamrzávání vody pod tělesy silnic, což je zvedne a způsobí nerovné silnice. Za projektem stojí norská technologická společnost Enova, uvádí vícero norských zpravodajských webů, mj. www.nrk.no.
Překotné, unáhlené změny a nedomyšlené a nerozumné experimenty, jimž je Norsko, jak jsem se vám na svém blogu již pokoušel představovat, vystavováno více než většina dalších malých zemí, vždy vytváří patřičný zpětný ráz.
Yngvar Brenna
The post Elektromobil? Ne, děkuji first appeared on .
