Kam až nás dovede tolerance?
RSS

Kam až nás dovede tolerance?



JINDŘICH KULHAVÝ
Stále častěji jsou k vidění videozáběry dokazující pokračující dekadenci lidstva. Jednotlivci i celé skupiny různě odlišných lidí po celém světě dávají za každou cenu najevo svou jinakost a s vědomím určité nedotknutelnosti a beztrestnosti terorizují své okolí. Uzavřené komunity magorů se postupně otvírají a dostávají do veřejného prostoru, kde páchají zlo považované však za nový normál.
Idiocie přilepovačů se ke komunikacím nemá na první pohled obdoby . Sednout si na silnici, připevnit se k ní a ztratit možnost uhnout před vozidlem, kterému ta cesta svým způsobem patří, je prostě projevem slaboduchého člověka. Možná označení ,,Poslední generace“ dostane svůj význam ve chvíli, kdy se fakt už někdo naštve a nepřibrzdí. Jejich argumenty, jsou trapné, znalosti nulové a odvaha vzniká až s davovou hysterií. Právě zde už je nepochopitelné, že tito aktivisté nekončí automaticky ve vězení či v blázinci. Nebezpečnost jejich chování je zjevná a nelze pochopit postižené řidiče, že dotyčné parazity na systému prostě neseřežou. Ještě horší je chování policie napříč zeměmi, kde se toto děje. Trestá nikoliv viníky situace, ale ty z řidičů, kteří se rozhodnou sáhnout ke správnému řešení, tedy likvidaci lidských zátarasů. Lidé se tak bojí udělat cokoliv a ti šmejdi na silnici sedící to vědí.
Právě zde se ukazuje, kam až jsme to dopracovali svou poslušností a podvolováním se nesmyslným zákonům. Všechna ta tvrzení, že nás různá pravidla mají ochraňovat, přitom opak je pravdou, jsou jen nástrojem k vynucení poslušnosti. A speciálně v dopravě a u řízení vozidel. Pitomci mohou sedět na vozovce, nic se neděje, ovšem za nezapnutý pás či vyšší rychlost Vám seberou papíry. A ten, kdo teď bude tvrdit, že pásy nás mají chránit a jezdit rychle je nebezpečné, už jen prostě podlehnul době a ztratil právo na svobodu rozhodnutí, co se svým životem chce dělat. Dodržování zákonů, byť jsou tolerantní k jedněm a druhé postihují nadměrně, se stalo povinností. Kdo ty zákony tvoří? Mocní, kteří si tím své postavení jen upevňují. Třeba vybírání pokut za rychlou jízdu či parkování. Není to spíše ukázka nadřazenosti státu nad občanem, z jehož práce ten stát žije?
V poslední době se rozmohla různá genderově prazvláštní stvoření. Jejich zviditelňování dosáhlo hranice, za kterou běžný lidský rozum ztrácí svůj význam. Tyto lidské zrůdy vytvářející dojem, že jsou něčím jiným, než skutečně jsou, zůstávaly dosud spíše v soukromí. Nyní se rozlézají všude včetně škol, barů a prostoru, v němž zatím žili normální lidé. Kdokoliv včetně dětí je tak vystaven pohledům na deformovanou část společnosti využívající tolerance až podpory tam, kde by mělo zasahovat auto s odchytovou sítí. Muži převlékající se za ženy, různé formy veřejně projevovaného okultismu, kožené oděvy, biče, masky, to vše doprovázené idiotským chováním vedoucím k vzbuzení zájmu. K vidění na Západu a Pride akcích, večer poté v barech či před nimi. Nechutnost generace společnosti není jen projevem těch, kteří LGBT komunitu tvoří, ale i jejich okolí, které je vybízeno k toleranci. Opravdu jsme poklesli tak hluboko, že tuto část obyvatelstva nepošleme do rezervace, kde by postupně vyhynula? Transgender je prostě něco, co je naprosto šíleným zneužíváním nastavených norem tolerance, kterým se podřizují je poslušné ovce. A že jich je.
Máme ještě jednu velmi zvláštní skupinu. Nazvěme ji vandalové. Jejich škála je široká. Od likvidátorů fasád (graffiti), přes grázly ničící soukromý majetek, například propichovače pneumatik na SUV či rabující v obchodech, případně vyhazující zboží jen tak na zem. Ostatně, jako pitomci se chová i řada běžných zákazníků, kteří si po prohlédnutí vybraného vzorku při vrácení zpět nedají práci s jeho opětovným složením a mrsknou ho zpět do regálu. Už to je projev neúcty k lidem kolem sebe. Ta se u některých stupňuje a dotyční poté nemají úctu k ničemu. Poškozování cizích věcí za jakýmkoliv účelem je poté projevem nulové inteligence, byť vandalové tvrdí, že tím podporují jakoukoliv ideu. Soukromé vlastnictví má být nedotknutelné, ať je kdekoliv.
Současný svět se úplně zbláznil, o tom není prostě pochyb. My svou poslušností a strachem před následky z toho, že bychom se zkusili vypořádat s následky chování některých šílenců, vytváříme prostor k dalšímu vlastnímu zotročování. Většina pravidel a zákonů má vzbudit strach a probudit pocit, dle kterého musíme žít správně. Kdo to správně vytváří, to už se většina lidí neptá. Platíte nesmyslné daně, živíte darmožrouty, a ještě je posloucháte na slovo. A co dělají oni? Otvírají prostor bláznům a šílencům, dávají jim možnost seberealizace, a ještě jim umožňují vás terorizovat. Rebelové uvědomující si postupující zlo jsou zavíráni na pár let do vězení, aniž by se za ně normální zbytek občanů postavil. Žijeme ve strachu z toho, co by se stalo, kdybychom se vzepřeli. O to více se vymykáte, máte li odvahu se postavit veřejně. Jen by to měl udělat každý. Zákony přírody jsou těmi, které jsou nám dány. Vše ostatní je cesta k naprosté poslušnosti. Vyspělost společnosti není dána velikostí sbírky nařízení, ale tím, že se ctí historie, ze které se máme poučit, kultura a umění minulých generací a snaha posunout lidstvo ke skutečně lepšímu životu, a nikoliv k dekadenci, do níž jsme nyní zabřednuli. Ztratili jsme svobodu, která je nahrazována vším možným, jen ne logikou a rozumem.
Jindřich Kulhavý

The post Kam až nás dovede tolerance? first appeared on Pravý prostor .


Nejčtenější za týden