LIBOR ČÍHAL
Období vlády Filipa II. znamenalo jedno z vrcholů evropské civilizace, přesto se už od poloviny devatenáctého století Evropan domnívá, že to bylo nejobskurnější evropské období. Pasáček vepřů (v Extramaduře to není potupa) Pizarro dobyl království Inků. Proslavil se v Panamě a měl tu velký dům, nikomu za nic nevděčil, všechno dokázal sám. Byl už starý, v posledním záblesku vůle se rozhodl, že vezme Fortunu ztečí a tento téměř stařec kráčí s pár podobnými proti úžasnému království Inků. 40 let po dobytí Mexika a v zemi už stály stovky měst, univerzity, kláštery, nemocnice a existovala spravedlivá justice. Během 60 let Španělé civilizovali zemi, detailně popsali navigaci a geografii atd. Ne zlato, jak se v Evropě už sto padesát let tvrdí, ale touha po slávě a neznámých prostorech vedla španělské hidalgy. Od těch dob už Evropa nikdy nedostala tak mocný civilizační impuls. Na jedné straně hrdinství a touha po neznámém, ale v evropské fantazii figuruje anglický oficiální pirát Drake. Anglie se nikdy nezmohla na španělskou velikost, mohl pirát Drake a jemu podobní civilizovat tímto velkorysým způsobem svět?
Anglosasové ještě staletí po hispánském civilizačním vrcholu vybíjeli americké Indiálny jako lovnou zvěř, byli schopni je nahnat do ohrady a postřílet. Přesto v evropské fantazii má vyšší status severoamerický zabiják než španělský misionář civilizace. Filip II. vytvořil světové impérium, které spojovala idea křesťanství a hispánství, jeho organizační génius vtiskl impériu takovou organizační a administrativní podobu, že mohlo trvat až do 19. století. V roce 1570 vytvořil Filip II. strukturu zvláštních soudů, kam se mohli Indiáni obracet a hledat právní pomoc v případě špatného zacházení a nespravedlnosti. V USA nic takového neexistuje ani dnes. Anglický historik Toynbee napsal, že pokud by ve válce 480 př. K. vyhrál nad Řeky Xerxes, zvítězil by ve světě východní princip a pro svět by to bylo lepší. Je to podivná spekulace, ale pokud by španělskou Armadu v 1588 neporazily přírodní živly, pro svět by byla určitě pozitivnější hispánská cesta než cesta anglosaských kšeftmanů.
Na španělském pravicovém infoserveru El manifiesto osvětluje argentinský historik a spisovatel Marcelo Gullo původ staletých protišpanělských lží. Spisovatel říká, že vždy by nás měla vést pravda, protože jenom pravda nás dovede k dobré politice. Počátkem špatné politiky je falšování historie. Jednoduché, ale jak úžasné tvrzení, které perfektně potvrzuje posledních 25 let české historie. Viděli jsme důvod současné hrůzné politické bídy ztělesňované Rakušanem, Adamovou, Fialou, Pavlem atd. všude možně, ale význam fenoménu falšování historie unikal, jevil se jako vedlejší produkt jejich politické a mravní nulity. Historik píše, že falšování španělské historie není jen historiografickým problémem, ale dnes velkým politickým problémem, povede k tomu, že Španělsko se rozpadne na tři čtyři části. Samotný Španěl dnes věří, že Španělsko je něco monstrózního, znásilnilo Ameriku a dnes znásilňuje Katalánii, periferní nacionalisté se o to opírají. Andaluzie se sto let obětovala, aby podpořila katalánský rozvoj. V Seville, Malaze atd. platili za katalánský textil čtyřikrát víc, než kdyby si ho dovezli z Francie nebo Německa. Když ostatní platili, byla katalánská buržoazie ultra španělská, když se karta obrátila, zapomněla na španělskou historii.
Černá legenda protišpanělských lží je perfektní dílem britského politického marketingu, a potom americké a sovětské propagandy. Anglické a americké prestižní univerzity a nakonec i sovětské, prosadily duchovní hegemonii černé legendy. Je kuriózní, že španělská levice se s ní ztotožnila. V historii je to ojedinělý příklad, kdy lid uvěří výkladům svého historického nepřítele. První kapitolou černé legendy je narativa o španělském dobytí Ameriky, tento mýtus se narodil v Holandsku a v Anglii se z toho stala oficiální politika státu. Převzali to Američané, kteří protišpanělským výkladem historie oprávnili ukradení 60 % mexického teritoria. Španělé a Jihoameričani by měli bránit historickou pravdu. Británie nemohla vojensky Španělsko porazit a proto zvolila ten nejodpornější typ politické propagandy. Podařilo se jí demoralizovat španělský lid. Podle historika všichni, kdo mluví španělsky, Mexičané, Argentinci atd. se považují za Španěly, ať mají jakýkoliv původ. To, že na druhé straně Španěl nepovažuje Mexičana za Španěla, má důvod v černé legendě o Španělsku.
The post Britský politický marketing aneb falšování historie first appeared on .
