Sláva elektromobilitě , sláva evropským zeleným soudruhům. Není dostatek energie a asi nebude ani dostatek lithia do elektrobaterií, i kdyby ta energie byla. Bravo.
.Dnes jen takové krátké zamyšlení nad tím, jak nejen že strategické plánování je pro unijní úředníky věcí neznámou, ale ono je pro ně věcí neznámou zřejmě plánování vůbec. Vlastně by ta do nebe volající naivní ideologická uvědomělost byla i úsměvná, kdyby neměla tragické důsledky pro nás pro všechny.
Automobilky investovaly do elektromobility tolik, že například podle mluvčího Škody auto Povšíka, už není cesta zpět. Už je asi jen cesta do zdi, nebo do prázdného lithiového dolu. Ten tlak na rádoby ekologii je takový, že veškerý zdravý rozum šel stranou a šéfové fabrik, kteří měli v první v řadě řvát, že to je nereálné, radši uvědoměle drží linku a modlí se, aby ještě na svém teplém místě chvíli vydrželi a semlelo to až tu další velitelskou generaci. Nicméně podle posledních zpráv to vypadá, že ten průšvih, který pomáhali tvořit, ještě stihnou.
„Jsme hluboce přesvědčeni, že lithia bude nedostatek,“ konstatovala analytička Corinne Blanchardová z Deutsche Bank. „Předpokládáme samo sebou růst nabídky, ale poptávka poroste mnohem rychleji,“ dodala. A samozřejmě za to může Čína, protože ta se evropskému trendu přizpůsobila a začíná raketově spotřebovávat všechno co má, a nakupovat kde se dá to, co nemá. Obřími investicemi v Africe počínaje. Jako vždycky v tomto Evropa zaspala a nejspíš bude jen koukat do prázdné díry.
Sice se plánuje otevření dalších zdrojů, ale od prvního objevu k plnohodnotnému provozu lithiového dolu obvykle uplyne deset i více let. No a kromě toho, že v reakci na nedostatek elektřiny bude díky německé a bruselské politice zavírání veškerých dostupných zdrojů opravdu neúnosně drahá, tak i logicky na nedostatek lithia způsobí jeho skokový cenový růst a může se přiblížit rekordu z loňského roku, což by samozřejmě následně zvýšilo i náklady na výrobu baterií. Ceny uhličitanu lithného se loni v listopadu vyšplhaly na rekordních téměř 600 000 jüanů (1,8 milionu Kč) za tunu, což je více než dvanáctinásobek cen z ledna 2021.
Takže tímto směrem kráčíme, tváříme se radostně a největší problém VW a Škody auto není překvapivě toto, ale celopodniková strategie chování se zaměstnanců na sociálních sítích, aby se to náhodou neprofláklo. A taky to, jak úspěšně zavádět kvóty na všechna možná i nemožná pohlaví, včetně těch fluidních. Takže pokud se nám pomalu celý zbytek světa začíná smát, směje se kvůli těm 2% emisí zcela oprávněně.
Zdroj
