Naše válečníky názor 100 letého kmeta Kissingera nezajímá, je to dáno tím že jsou hloupí, arogantní a nevzdělaní…
Evropské národy, které si nebyly vědomy potenciálu technologického pokroku ve svých armádách, rozpoutaly jeden na druhého bezprecedentní zkázu. V srpnu 1916, po dvou letech války a milionech mrtvých a raněných, začali odpůrci války na Západě (Británie, Francie a Německo) přemýšlet o způsobech, jak ukončit jatka.
Versailleská doktrína
Na východě bylo podobné myšlení v Rakousko-Uhersku a Rusko. Protože žádný myslitelný kompromis nemohl ospravedlnit již utrpěné ztráty a protože nikdo nechtěl vyvolat dojem slabosti, různé strany otálely se zahájením formálního mírového procesu a místo toho hledaly zprostředkování ve Spojených státech. Sondování plukovníka Edwarda House, osobního zástupce prezidenta Wilsona, odhalilo, že mír na základě upraveného status quo ante je na dosah. Přestože byl Wilson ochoten převzít roli prostředníka, rozhodnout se nechtěl dříve než po listopadových prezidentských volbách. Do této doby měla britská ofenzíva na Sommě a německá ofenzíva u Verdunu za následek další dva miliony obětí. Jak ukazuje ve své studii americký historik a politický konzultant Philip Zelikow, diplomatické kanály se již téměř nepoužívaly.
Světová válka měla trvat ještě dva roky, s milionovými ztrátami a nakonec zničenou rovnováhou sil v Evropě.
Německo a Rusko byly roztrhány revolucemi, Rakousko-Uhersko zmizelo z mapy, Francie byla vykrvácená a Británie obětovala značnou část svého mládí a ekonomické síly požadavkům na vítězství. Tvrdá Versailleská smlouva, která ukončila válku, se ukázala mnohem křehčí než struktura, kterou nahradila.
Mírový proces by měl propojit Ukrajinu s NATO, jakkoli formulovaný.
Neutralita nyní postrádá smysl
Je svět v současné době ve srovnatelném bodě obratu, když si nástup zimy na Ukrajině vynutí pauzu ve velkých vojenských operacích? Opakovaně jsem vyjádřil podporu vojenskému úsilí západních spojenců tváří v tvář ruské agresi. Je však čas převést již dosažené strategické změny do nové struktury, která by mohla ukázat cestu k vyjednanému míru.
Ukrajina je dnes poprvé v novodobé historii velkým státem ve střední Evropě. Ukrajina, podporovaná svými spojenci a inspirovaná prezidentem Zelenským, čelí ruským konvenčním silám, které drží Evropu v nejistotě od druhé světové války. A mezinárodní systém (včetně Číny) ruskou hrozbu nebo možné použití ruských jaderných zbraní odsuzuje.
Tento proces se dotýká otázky členství Ukrajiny v NATO. Ukrajina má jednu z největších a nejmocnějších armád v Evropě, kterou vyzbrojila Amerika a její spojenci. Mírový proces by měl propojit Ukrajinu s NATO, jakkoli formulovaný.
Alternativa, tedy neutralita, nyní postrádá smysl, zvláště poté, co Finsko a Švédsko vstoupily do NATO. Proto jsem letos v květnu (2022) doporučil zřízení linie příměří podél hranice, když válka začala 24. února 2022. Rusko by se vzdalo území zabraného od té doby, ale ne území obsazeného téměř před deseti lety, včetně Krymu. Tyto oblasti by mohly být vyjednány po příměří.
Rusko již půl tisíciletí přispívá ke globální rovnováze sil.
Pokud se předválečné hranice mezi Ukrajinou a Ruskem nepodaří dosáhnout vojensky nebo jednáním, mohl by být využit mezinárodněprávní princip práva na sebeurčení. Mezinárodně sledovaná referenda by se mohla konat ve zvláště sporných oblastech, které v průběhu staletí opakovaně měnily majitele.
Mírový proces by měl dva cíle: opětovné potvrzení svobody Ukrajiny a definování nové mezinárodní struktury, zejména pro střední a východní Evropu. Rusko by si v takovém řádu nakonec mělo najít místo.
“Někteří lidé by si přáli, aby výsledkem bylo Rusko oslabené válkou. Nesouhlasím. Přes všechny své sklony k násilí Rusko po více než půl tisíciletí významně přispělo ke globální rovnováze sil. Historická role Ruska by neměla být devalvována. Ruské vojenské ztráty neovlivnily jeho jaderné schopnosti, což Kremlu umožňuje vyhrožovat eskalací na Ukrajině.”
I kdyby byla tato schopnost zdecimována, rozpad Ruska nebo zničení jeho strategických schopností by mohlo vyústit v to, že se území zahrnující 11 časových pásem stane nebezpečným vakuem. Konkurenční společnosti se mohou rozhodnout vyřešit své neshody silou. Jiné země mohou být v pokušení uplatnit své nároky vojensky. Všechna tato nebezpečí by byla umocněna přítomností tisíců jaderných zbraní, čímž by se Rusko stalo jednou ze dvou největších jaderných mocností světa.
Když se světoví vůdci snaží ukončit válku, kdy proti sobě stojí dvě jaderné mocnosti nad konvenčně vyzbrojenou zemí, měli by také zvážit důsledky tohoto konfliktu a dlouhodobé strategické možnosti pokročilé technologie a umělé inteligence. Již existují autonomní zbraně, které samy dokážou definovat, vyhodnocovat a útočit na cíle, a jsou tedy schopny zahájit vlastní válku.
Jakmile bude překročena hranice v této oblasti a high-tech se stane standardem zbraňové technologie (a počítače hlavními vykonavateli strategie), ocitne se svět v situaci, pro kterou dosud neexistuje žádný osvědčený koncept. Jak si mohou politici udržet kontrolu, když počítače diktují strategické směry v měřítku a způsobem, který nevyhnutelně omezuje a ohrožuje lidský vstup? Jak lze zajistit přežití lidstva tváří v tvář víru protichůdných informací, vjemů a destruktivních schopností?
Co musí politici pochopit
Pro tento nekontrolovaně se rozšiřující svět ještě nemáme teorii a diskuse na toto téma teprve proběhnou – možná proto, že vážná jednání by mohla vést k novým poznatkům, které jsou samy o sobě hrozbou pro budoucnost. Překlenutí propasti mezi vyspělou technologií a strategiemi pro její kontrolu (nebo dokonce jen pochopení důsledků) je nyní stejně důležitým problémem jako změna klimatu. To vyžaduje politiky, kteří myslí historicky a rozumí technologii.
Snaha o mír a pořádek obsahuje dvě složky, které jsou někdy vnímány jako protichůdné: hledání prvků bezpečí a potřeba smíření. Pokud nebudeme dělat obojí, nedosáhneme ani jednoho. Cesta diplomacie se může zdát složitá a frustrující. Pokrok však vyžaduje vizi a odvahu vydat se na cestu.
Autor: Redakce, Praha, ČR, 10.9.2023
Zdroj:
https://weltwoche.de/daily/mein-friedensplan-fuer-die-ukraine-henry-alfred-kissinger-99-amerikas-elder-statesman-sieht-spielraum-fuer-verhandlungen-er-warnt-davor-auf-ein-kriegsgeschwaechtes-russland-zu-hoffen-3/
The post Henry Kissinger – Můj mírový plán pro Ukrajinu first appeared on Raptor TV .
