LIBOR ČÍHAL
Na okraji jednání G20 v Dillí se EU, USA a Indie shodly na americkém plánu o ustavení ekonomického koridoru (Belt and Road) z EU do Indie. Leyenová to komentovala slovy, že to nebude jen železnice, potrubí a kabely, ale bude to zelený a digitální most mezi EU a Indií. Dalo by se to chápat jako vtip, globální infrastrukturní dálnice včetně železnice přijde na 300 miliard, velkou část financí poskytne Evropa, která se potácí v recesi a inflaci. Podle Leyenové ekonomický koridor bude zodpovědnějším finančním, sociálním a ekologickým projektem než jsou podobné čínské projekty všude po světě, koridor se podle Leyenové stane akcelerátorem obchodní výměny mezi Indií a EU. Macron Leyenové aplaudoval a okamžitě vyjmenoval řadu francouzských firem, které se na projektu mohou účastnit. Indie vždycky nahlížela na čínské projekty s velkou skepsí, se závistí sledují Indové čínskou ekonomickou expanzi, které nemohou konkurovat. Indický projekt North-South, který měl přes Írán a střední Asii spojit Indii s Evropou, nebyl úspěšný.
Projekt “Belt and Road ” je dnes klíčovou americkou iniciativou, která má zablokovat čínský vliv v Evropě a na Blízkém východě. Koridor by měl nahradit čínské projekty hedvábné cesty do Evropy. Čína zamýšlela investovat stovky miliard do transportní infrastruktury, která by propojila země Euroasie a Afriky s Čínou. V Itálii, která měla být důležitým článkem hedvábné cesty, Meloni vyšla vstříc americkému tlaku a velmi rychle po zvolení zabrzdila realizaci italsko-čínských infrastrukturních plánů, které s Čínou dojednal už Berlusconi a pozdější vlády. Bruselské centrum se vyznačuje velkou naivitou, je nereálnou iluzí představa, že Indie může nahradit Čínu v její roli ekonomického planetárního centra. Spousta evropských firem to s Indií, kde jsou nižší mzdy než v Číně, zkoušela, ale brzy odtud vycouvaly. V 2021 celkový čínský export činil 3,6 bilionu dolarů, indický byl zhruba desetkrát menší, Čína exportovala za 1,2 bilionu spotřební zboží, Indie za 167 miliard. I v indické tradiční komoditě textilu, Čína exportovala za 300 miliard, Indie za 41 miliard. Je evidentní, že investovat několik stovek miliard do spojení s tak ekonomicky silnou zemí je nesmyslné.
Čínští experti v oficiálních čínských novinách Global Times vyjádřili pochyby o kredibilitě a proveditelnosti amerického projektu, není to první projekt Washingtonu, který by měl blokovat čínské exportní cesty a izolovat Čínu. Podle některých expertů USA dnes již postrádají kapacitu něco takového vůbec konstruovat a v podstatě opravdový záměr ani nemají. Obama plánoval propojit dopravní infrastrukturou střední Asii a Afghánistán, nikdy se nic takového nerealizovalo. Americkým záměrem je zablokovat čínskou iniciativu Belt and Road Initiative (BRI), která se řadu let pomalu realizuje. Čína je politicky a ekonomicky silně angažovaná na Blízkém východě a USA nemají sílu ji odtud vytěsnit. Jeden čínský expert popisuje americký plán jako absurdní, transportní infrastruktura v oblastech, které nemají s podobnými stavbami minimální zkušenosti a ani odborné kádry. Americký projekt je pokusem zastavit vlastní úpadek. Pokud jde o technologie, kapacity a náklady na stavby železnic, má Čína bezesporu světové prvenství.
Čínský prezident Xi se jednání G20 v Dillí nezúčastnil, Číňané nezdělili důvod jeho neúčasti, účast čínského prezidenta je zcela klíčová, např. podle Wall Street Journal (WSJ) pokud by se to mělo opakovat, celá G20 by ztratila smysl. V newyorkských novinách se domnívají, že důvodem nepřítomnosti Xi v Dillí je čínská skepse k mezinárodním institucím, které jsou ve vleku Washingtonu. Je možné, že Čína nevidí smysl investovat do G20, když existuje spousta dalších a z pohledu Číny efektnějších platforem. Prezidentovu neúčast vysvětluje i úvodník v Global Times, G20 byla ustavena, aby definovala společné akce nejvyspělejších států v světové ekonomice a přispívala ke globálnímu ekonomickému růstu. Po vypuknutí ukrajinské války a po zostření amerického nepřátelství vůči Číně se G20 stala rukojmím několika zemí, země G7 se snažily prosadit v závěrečném dokumentu svoje jednostranné vidění ukrajinského konfliktu. USA si za každou cenu snaží udržet kontrolu nad multilaterárními mechanismy ve světě.
The post Zelený most do Indie first appeared on .
