MIROSLAV MACEK
Loutkovodiči prezidenta Pavla nám sdělují jeho prostřednictvím:
Byli bychom na tom daleko hůř, pokud by neexistovala evropská integrace a širší strategické spojenectví světových demokracií. Z hlediska bezpečnosti jsou Evropská unie a NATO naší nejlepší sázkou… Příliš dlouho jsme nechávali některé evropské země napospas geopolitické manipulaci. Musíme dokončit jejich evropskou a atlantickou integraci. Česko si je vědomo své odpovědnosti. Jsme odhodláni zajistit, aby nikdo nezůstal pozadu. Je velmi pravděpodobné, že evropské země budou muset dávat na obranu víc než dvě procenta. Žádná bezpečnostní hrozba není naléhavější než ruská agrese, žádná geopolitická výzva není náročnější než asertivní Čína a její přitažlivost pro mnoho zemí. Čelíme celému spektru nekonvenčních hrozeb.
Dodávám:
Největší hrozbou jsou pro nás ovšem ti loutkovodiči (nejen Pavla).
Švédský ministr zahraničí Tobias Billström se nezúčastnil včerejší schůzky ministrů zahraničí EU v Kyjevě, protože zapomněl pas, píše rakouský Presse s odvoláním na zdroje. Pohraničníci ho nepustili. Nepřijeli ani ministři zahraničí Maďarska (Peter Szijjártó okamžitě odmítl účast) a Polska a Lotyšska (onemocněli koronavirem). Zdroje deníku tvrdí, že na schůzce se „prakticky nic nedělo“ a důležité bylo samo gesto solidarity kolem Ukrajiny.
Mluvčí Bílého Karine Jean – Pierrová: „Pokud si Putin myslí, že vydrží déle než my, mýlí se“.
Dodala k tomu, že za Ukrajinou stojí „silná mezinárodní koalice“, a Spojené státy vyčlení Ukrajině nový balíček pomoci.
Na prohlášení mluvčí Bílého domu zareagovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová:
„Umím si představit, jak se Bašár Asad při čtení těchto řádků rozesmál. Zajímalo by mě, zda v Bílém domě zůstal někdo normální.“
„Šokující prohlášení“, tak otitulkoval Sport.cz slova předsedy Mezinárodního olympijského výboru Thomase Bacha:
„Doufám, že v Paříži budou sportovci z celého světa. Naším posláním je spojovat sportovce při mírových soutěžích a tohle poslání mise je ještě důležitější u sportovců, jejichž země jsou v konfliktu, neboť kdyby se mezinárodních soutěží účastnily jen země, které spolu vycházejí, přestaly by plnit sjednocovací funkci.“
Včera vedl německý ministr obrany Pistorius rozhovor s německými občany, během něhož odpovídal na jejich dotazy. Jednu z posledních otázek položil muž, který na začátku uvedl, že chce položit otázku, kterou „v Německu vůbec nelze pokládat“. Pistorius v reakci na to okamžitě zdůraznil, že je možné se ptát na cokoliv.
„To říkáte vy,“ odpověděl muž a zeptal se, proč německý kancléř Olaf Scholz nesouhlasil s diplomatickým urovnáním konfliktu na Ukrajině před zahájením speciální vojenské operace. Podle jeho názoru ruský prezident Vladimir Putin opakovaně navrhoval jednání, o čemž německá média neinformovala.
Moderátorka však muže přerušila s odkazem na nedostatek času, na což on poukázal na právo vyjádřit svůj názor. „Promiňte, vy nemáte právo! Svoboda projevu znamená svobodu vyjádření názoru, ne právo nechat si za to tleskat! Tečka,“ řekl Pistorius podrážděným tónem.
Načež se ozval potlesk.
George Beebe, bývalý analytik, diplomat, politický poradce a ředitel ruské sekce CIA) na Responsible Statecraft:
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl minulý měsív do Spojených států se silným morálním poselstvím: Ukrajinský boj s Ruskem je zcela zřejmý případ boje dobra se zlem.
Podobně jako Churchill v boji proti Hitlerovi, naléhal na pokračování americké pomoci do konečného ukrajinského vítězství a varoval, že jakýkoliv kompromis s Moskvou způsobí ještě větší agresi. Amerika, zdůraznil, stojí před jasnou volbou mezi dobrem a zlem.
Kéž by věc byla tak jasná. Ve skutečnosti prodlužování a zesilování krvavého konfliktu na Ukrajině nutí Spojené státy vypořádat se s morálním dilematem:nikoli vybrat si mezi dobrem a zlem, ale mezi dobrem a dobrem.
Je správné pomáhat Ukrajině v boji proti ruské invazi. Především, Ukrajina nenapadla Rusko a podle Charty Spojených národů nemělo Rusko žádné právní opodstatnění napadnout svého souseda. A je správné postavit se brutální válce, útokům na civilní cíle, znásilňování, vraždám a porušování mezinárodního práva.
Ale to vše je jen část morálního příběhu Ukrajiny. Německý filosof Max Weber dával do protikladu „všeobecnou etiku“, která bojuje proti všem nespravedlnostem a „odpovědnou etiku“, která nutí zvažovat veškeré možné následky takového boje. Všeobecná etika tvrdí, že vojenská intervence Západu v Libyi roku 2011, která měla zabránit masovým krutostem barbarského Kaddáfího režimu, byla morálně správná. Odpovědná etika vyzdvihuje, že americké dobré úmysly způsobily děsivou nestabilitu, která se šíří Afrikou, Středním Východem a Evropou dodnes.
Tento dvojí pohled komplikuje úvahy o Ukrajině. Z hlediska všeobecné etiky je správná reakce na Putinovu invazi jasná – bojovat a zvítězit. Pokud však jde o následky, je takové nekompromisní stanovisku problematické.
Dnes se zdá, že to přináší více prospěchu než obtíží. Západní pomoc zabrańuje Rusku obsadit většinu ukrajinského území a vytvořit z Kijeva loutku Moskvy, a Spojeným státům se to zatím daří bez nebezpečí přímého střetu s ruskou vojenskou silou. Nicméně přesvědčení, že jakýkoli kompromis se zlem je špatný, donutil Ukrajinu (spolu s tlakem Západu) přerušit v dubnu mírové rozhovory s Ruskem a namísto nich se pokusit o protiofenzivu, která měla vyhnat Rusy z ukrajinského území a oslabit Rusko natolik, že už nikdy nepodnikne žádnou agresi.
Protiofenziva se však vyvíjí chabě. Pokud se bude Ukrajina nadále snažit prolomit ruskou obranu, riskuje zvyšující se ztráty mužů a munice, takže se při novém ruském útoku stane zranitelnou. A pokud by hrozilo, že Rusové porazí ukrajinské síly, zapojila by se Bidenova administrativa nějakým způsobem do přímých bojů, pokud by to byl jediný způsob, jak zabránit ruskému vítězství? Tím, že vyloučil kompromis s Putinem, se Bidenovi velice zúžil manévrovací prostor, neboť následky vojenského střetu mezi největšími nukleárními mocnostmi jsou hrozivé pro každého.
Pokud nevezmeme v potaz ruský úspěch na bojišti, musíme ještě brát do úvahy vliv dlouhé opotřebovávací války na Ukrajinu. Sám Zelenskyj varoval, že dlouhodobý konflikt je pro Ukrajinu cestou k totální militarizaci ekonomiky. Ukrajina již přišla o miliony občanů, kteří utekli do Evropy a Ruska, a ztrácela by tak ještě více lidí jak na bojišti, tak emigrací. Demografická studie z loňského roku tvrdí, že v roce 2040 populace práceschopných Ukrajinců poklesne o 1/3 a počet nově narozených dětí o polovinu. Taková Ukrajina by byla ještě více závislá na USA a Evropě, už jen kvůli sociálním potřebám válkou zdecimované populace.
Prodlužováním války též vyvstává hrozba nebezpečné změny světového pořádku. Ztráta levné ruské energie poškozuje německé hospodářství a způsobuje vzrůst popularity vedoucí pravicové strany Alternative für Deutschland. Ekonomické sankce Západu též způsobují zvyšující se ruský obchod a vojenskou spolupráci s Čínou, Iránem a Severní Koreou, což je pro USA geostrategický problém.
Má smysl pomáhat Ukrajině získat zpět Krym a Donbas za cenu radikalizace Německa, silného spřátelení Ruska a Číny, urychlení severokorejského jaderného programu a vzniku rusko – iránské vojenské spolupráce? Tuto otázku ovšem nechtějí zastánci všeobecné etiky slyšet. Je to ovšem otázka, kterou zvolení politici hájící zájmy svých občanů, jsou povinni vzít do úvahy.
Je srávné pomáhat Ukrajině bránit se ruské agresi. Ale je stejně správné zvažovat potenciální dopady této války na americkou a světovou bezpečnost. Naší výzvou je hledat pragmatické vyvážení našich zájmů s právem a spravedlností. A to nedosáhneme nadřazeným morálním postojem, ale uvážlivou směsicí vojenské síly a diplomatického umění.
MACEK Miroslav
The post Glosa MM: Loutkovodiči prezidenta Pavla first appeared on .
