LUBOMÍR VYLÍČIL
Že je Německo předvojem evropského, zeleného šílenství, o tom asi nebude sporu. A právě proto nebývá špatné občas nahlédnout přes plot, k těm našim sousedům do zahrádky. Můžeme tak v předstihu spatřit první, nesmělé výhonky pokusné setby, určené k výsadbě po celé Evropě. Plošně, až přijde správný čas. Pojďme se teď na jeden z takovýchto prvních, zeleňoučkých klíčků, společně podívat. Bude to zajímavé. A stejně tak vás jistě okouzlí i metody jeho pěstování.
Německý Welwoche přinesl před pár dny zajímavou zprávičku o jednom příkladně pokrokovém fotbalovém klubu. Nejde o žádné šampiony z Ligy mistrů, ale o okresní „kopálisty” z 2. bundesligy. O klub VfL Osnabrück z Dolního Saska. Tak tam prý uzavřeli se zaměstnanci klubu (včetně hráčů) pracovní smlouvy s doložkou o společném blahu. Fakt se to tak jmenuje. A nejde tu o blaho hráčů, nýbrž Planety.
Podle zmíněné doložky sleduje klub individuální uhlíkovou stopu zaměstnanců. Tedy třeba způsob, jak se dopravují do práce, nebo jak se stravují. Jestli tedy třeba nejezdí autem, nebo, hrůza pomyslet, nejedí maso. Za podobné zločiny proti Planetě jim pak strhává z platu „kompenzace”. V loňském roce tato srážka činila v průměru 368 eur na zaměstnance.
To je pitomost, to přece nemůže být pravda, pomyslí si asi většina čtenářů. Pojďme proto přímo ke zdroji, na oficiální stránky klubu . A ejhle, k tak zvané „doložce o společném blahu” se tu hrdě hlásí! Přiznávají, že shromažďují údaje o individuální ekologické stopě zaměstnance, a to ve spolupráci s neziskovkou ForTomorrow (prý jako nezávislým odborníkem). Zmíněné kompenzace škod na Planetě se provádějí odečtením přímo ze mzdy zaměstnance. V uplynulé sezóně 2022/23 byla doložka o veřejném zájmu začleněna do 19 pracovních smluv a celkový objem stržených náhrad činil přibližně 7 000,00 eur. Do individuálního výpočtu srážky byla zahrnuta mimo jiné délka dojíždění do práce, způsob jejího pokrytí nebo aspekty, jako jsou veganské či vegetariánské stravovací návyky.
Úchylné. Ale člověk by mávl rukou s tím, že když do takového chomoutu někdo vleze dobrovolně a dobrovolně podepíše smlouvu, podle které bude penalizován za svezení autem, nebo stejk k obědu, tak je to jeho věc. Jeho volba. Ale je tu první, velice znepokojivá otázka, kterou tato causa vyvolává: bude to i v budoucnu volba, nebo spíše nová, všeobecně platná norma? Podle současného směřování Německa a jím vedené Evropy to začíná vypadat na možnost 2.
Další, a ještě zajímavější otázkou je, co je to vlastně zač, ta ForTomorrow. Tedy ta neziskovka, která pomáhá klubu jako nezávislý expert? Podívejme se proto na její stránky . Podle téhle její vlastní presentace se ForTomorrow zabývá snižováním emisí CO2. A dělá to dvěma způsoby. Tím prvním je výsadba stromů. Tedy aktivita chvályhodná, nenapadnutelná a všestranně užitečná. Jak už to u nejrůznějších záškodnických neziskovek bývá. Na štítu dobro, ušlechtilé úmysly a dopředu vystrčená nějaká bohulibá, kladně přijímaná a všeobecně prospěšná aktivita. A za ní…
Za ní je ten druhý způsob, kterým ForTomorrow snižuje emise. Jak sami neziskovkáři uvádějí „Společně odebíráme právo vypouštět CO2 velkým znečišťovatelům”. A jakpak to ti šikulové dělají? V první fázi vnucují povolnějším organizacím (jako je ten nešťastný klub z Osnabrücku ) a labilnějším občanům pocit viny. Za hořící Planetu, kterou svým obžerstvím, vlastním bydlením či jízdou autem ničí. Ve fázi druhé jim pak nabídnou odpustek. Aby si občan ulevil od (jimi vyvolaného) klimatického žalu: „Darujte 91 eur měsíčně a kompenzujte tak 9 tun emisí CO2 ročně To se rovná průměrným ročním emisím evropského občana.”
Ale úplně nejzajímavější je následná fáze tři. Co s těmi penězi od dárců ve ForTomorrow vlastně dělají? To byste nevěřili. Kupují za ně emisní povolenky! A ty pak ničí. Ne fyzicky, ale prostě je stahují z trhu. Co to způsobuje? Inu, když někdo skoupí část jakékoli omezeně dostupné komodity, tak co? Cena toho zbytku, který je k dispozici pro ostatní zájemce, stoupne. Povolenky zdraží. Vzrostou tak ceny za vytápění, za elektřinu, za dopravu… Tam všude se propisují ceny emisních povolenek, které musí evropské firmy povinně kupovat. U cen za energetické uhlí už to došlo tak daleko, že uhelné elektrárny pracují na hranici rentability. Ale občánkové sice naříkají nad rostoucími cenami elektřiny, nicméně vytrvale platí, platí a dále platí ForTomorrow na záchranu Planety. A ForTomorrow skupuje další povolenky…
Naše budoucnost, stejně jako budoucnost zbytku Evropy, se zatím stále peče v Německu. Bohužel. Otázka Green dealu (a budoucí formy samotné EU) se tak stává tou nejdůležitější otázkou voleb. Jakýchkoli. Protože začíná jít o otázku našeho přežití.
The post Ochutnávka progresivní budoucnosti first appeared on Pravý prostor .
