Vědci oživili červa, který byl zmražen před 46 000 lety – v době, kdy se po Zemi ještě proháněli mamuti, šavlozubí tygři a obří losi. (Foto: Pxhere)
Podle Teymurase Kurzchalia, emeritního profesora Ústavu molekulární buněčné biologie a genetiky Maxe Plancka v Drážďanech a jednoho z vědců, kteří se na výzkumu podíleli, přežila hlístice dosud neznámého druhu v hloubce 40 metrů pod povrchem sibiřského permafrostu v klidovém stavu známém jako kryptobióza.
Organismy v kryptobiotickém stavu mohou snášet úplnou nepřítomnost vody nebo kyslíku a odolávat vysokým teplotám, stejně jako mrazu nebo extrémně slaným podmínkám. Zůstávají ve stavu „mezi smrtí a životem“ , v němž se rychlost jejich metabolismu sníží na nezjistitelnou úroveň, vysvětlil Kurzchalia.
„Člověk může zastavit život a pak ho začít od začátku. To je zásadní zjištění,“ řekl a dodal, že jiné organismy, které byly dříve oživeny z tohoto stavu, přežily spíše desítky let než tisíciletí.
Před pěti lety našli vědci z ruského Ústavu fyzikálně-chemických a biologických problémů půdy v sibiřském permafrostu dva druhy hlístic.
Jedna z výzkumnic, Anastasia Šatilovičová, dva z červů v ústavu oživila tak, že je jednoduše rehydratovala vodou, a poté odvezla asi 100 červů do laboratoří v Německu k další analýze, přičemž je převážela v kapse.
Po rozmrazení červů vědci pomocí radiokarbonové analýzy rostlinného materiálu ve vzorku zjistili, že ložiska nebyla rozmrazena od doby před 45 839 až 47 769 lety.
Stále však nevěděli, zda se jedná o známý druh červa. Nakonec genetická analýza provedená vědci v Drážďanech a Kolíně nad Rýnem ukázala, že tito červi patří k novému druhu, který vědci pojmenovali Panagrolaimus kolymaenis.
Vědci také zjistili, že P. kolymaenis sdílí s C. elegans – dalším organismem často využívaným ve vědeckých studiích – „molekulární sadu nástrojů“ , která by mu mohla umožnit přežít kryptobiózu. Oba organismy produkují cukr zvaný trehalóza, který jim pravděpodobně umožňuje snášet mráz a dehydrataci.
„Zjistit, že stejná biochemická dráha se používá u druhu, který je od nás vzdálený 200 nebo 300 milionů let, je opravdu zarážející,“ řekl Philipp Schiffer, vedoucí výzkumné skupiny z Ústavu zoologie na Kolínské univerzitě a jeden z vědců, kteří se na studii podíleli. „Znamená to, že některé procesy v evoluci jsou hluboce zakonzervované.“
A jak Schiffer dodal, existují i další užitečné poznatky, které lze studiem těchto organismů získat.
Zdroj: cnn.com
Článek Neznámý červ ze Sibiře 46 tisíc let starý opět ožil se nejdříve objevil na AC24.cz .
