V posledních letech, kdy došlo již opakovaně k odkládání výměny šéfa NATO Stoltenberga, padla opakovaně zmínka o tom, že by na jeho postu měla stanout žena.
Poté, co se mimo jiné jako možná kandidátka zmiňovala šéfka EU Ursula von Lejno, vyšlo najevo, že by mělo jít spíše o ženu z „nových“ zemí, tedy ze střední a východní Evropy.
Nepochybuji, že by o podobný post měla zájem i Černochová, ale její absence na jakýchkoli srazech globalistů příliš nenasvědčuje tomu, že by byla právě ona „v hledáčku.“
V minulosti se v té souvislosti hovořilo také o Čaputové nebo vnučce nacistického pohlavára, kanadské ministryni financí Freelandové. Jenže posledně zmíněná opět neodpovídá požadavku „nové členské země.“
Nyní se hovoří o další kandidátce – stávající premiérce Estonska, která sama o post projevila zájem. Ovšem ta má pro změnu „kostlivce ve skříni.“
To by na druhou stranu nemuselo vadit, vždyť na podobné posty se často umisťují jedinci, kteří si již doma prošli poněkud ožehavými problémy s podezřením z „nekalé“ činnosti.
Například šéfka EU Lejnová byla v minulosti podezřelá z korupce v souvislosti s jejím působením na německém ministerstvu obrany. Vyšetřování šlo poté do ztracena a po jejím odchodu z postu bylo zřejmě zapomenuto.
Do Bruselu tak mohla být jen účelově odklizena, aby zde rozjela podobnou šarádu stran neprůhledných smluv s Pfizerem a utajovaných SMS s šéfem farmaceutického gigantu Bourlou.
Bude další politička „odklizena“ na vyšší post, aby se zapomnělo na její „hříchy“?
Příští generální tajemnicí NATO by se ráda stala estonská premiérka Kaja Kallasová.
Tvrdí, že je pro tuto pozici obzvláště kvalifikovaná. „Bylo by hezké, kdyby to byla žena,“ vysvětlila v této souvislosti Kallasová.
Na obranném summitu 14. listopadu Kallasová na otázku, zda by mohla následovat generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, potvrdila to, co bylo dříve pouze „fámou.“
Odkázala na výrok, který nedávno slyšela, že příští generální tajemník by měl pocházet z nového členského státu. V tomto případě „z nové země“ znamená asi 20 let v NATO.
„Určitě by měl pocházet ze země, která dává dvě procenta svého HDP na obranu, a bylo by hezké, kdyby to byla žena,“ vysvětlila 46letá Estonka. Jak známo, Estonsko je členem NATO od roku 2004.
Kallasová v minulosti naznačila, že bude kandidovat na šéfku NATO, ale v květnu BBC řekla, že je vysoce nepravděpodobné, že bude vybrána.
Stoltenbergovo funkční období bylo letos v létě počtvrté prodlouženo. To znamená, že Nor zůstane v čele aliance minimálně do října 2024.
Kallasová na summitu také ocenila pomoc své země Ukrajině a odmítla tvrzení, že současná válka dospěla do slepé uličky .
„Ruská armáda je porazitelná a Kyjev může vyhrát. Mnoho amerických politiků je připraveno podpořit Ukrajinu. To, co chceme, je udržitelný mír. A americká podpora pro to je samozřejmě zásadní,“ prohlásila Kallasová v „žargonu NATO.“
Zatímco Kallasová prosazovala tvrdé sankce proti Rusku, estonská média odhalila, že její manžel Arvo Hallik udržoval obchodní styky s Ruskem až do samého konce.
Poté, co byly tyto podrobnosti známy, byla konfrontována s výzvami k rezignaci. Politička však uvedla, že neplánuje rezignovat a bude nadále sloužit jako premiérka za svobodu Ukrajiny a Estonska.
Tvrdila také, že nevěděla o obchodních jednáních svého manžela, zatímco on slíbil, že okamžitě prodá svůj téměř 25procentní podíl v ruské logistické společnosti.
Kallasovou poté estonský protikorupční výbor vyslýchal ohledně jejích obchodních vztahů a ohledně půjčky ve výši 372 000 eur, kterou v minulých letech poskytla poradenské firmě svého manžela.
Zatímco premiérka původně slíbila, že odpoví na další otázky, v polovině září prohlásila, že výboru žádné další dokumenty neposkytne, a obvinila úřad z politické podjatosti.
Takže v současné době je zhruba ve stejné pozici jako Lejnová v době před volbou šéfa EK, kdy byla obviněná z korupce. Také zastavuje vlastní vyšetřování, tvrdí, že nic o tom nevěděla a pokračuje jako obvykle.
Předem stanovený další krok stát se generálním tajemníkem NATO se zdá být „logickým“ důsledkem.
Nyní bude dobré sledovat, kdo se objeví v červnu na srazu Bilderbergu, ale i předtím na srazu WEF.
Právě to jsou místa, kde jsou již pravidelně kandidáti na post ve vedení NATO či EU předem prověřeni a instruováni…
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 2 Průměrně: 5 ]
Článek Stane se estonská premiérka příští šéfkou NATO? se nejdříve objevil na Necenzurovaná pravda .
