LUBOŠ ZÁLOM
V nizozemských volbách zvítězila pravicová a euroskeptická Strana pro svobodu vedená Geertem Wildersem. Vítězství strany, která nejenže má ve svém názvu svobodu, ale její program spojuje ekonomický liberalismus s výrazně euroskeptickým postojem, znamená morální vzpruhu pro další evropské strany tohoto zaměření – včetně české strany Svobodných.
V současné době, kdy se v souvislosti s válkou v Izraeli silněji než kdy jindy ozývá v evropských městech islámská pátá kolona, proti níž jednotlivé vlády vesměs nic nedělají, je politika, kterou dlouhodobě prosazuje Geert Wilders, velmi důležitá. Je potřeba ji chápat nikoliv jako výraz jakési xenofobie, jak to s oblibou líčí média a levicoví politici, ale především jako odpor vůči islamismu coby další inkarnaci totalitářství, které má hrozivý potenciál postupně zachvátit a ovládnout Západní Evropu. V tomto ohledu se sluší připomenout, že SPD Tomia Okamury, která se navenek tváří jako antiislámská a euroskeptická, obvinila slovy svého europoslance Ivana Davida Izrael, který se brání islámskému barbarismu, z genocidy vůči Palestincům. Je tedy zřejmé, že SPD je od principů Geerta Wilderse nesmírně vzdálená…
Výsledek nizozemských voleb bychom také měli chápat jako rázné odmítnutí zelené politiky . Hlasitý a rázný nesouhlas se zelenou politikou má počátek již před několika měsíci, kdy se aktivně ozvali nizozemští farmáři, kterým jejich vláda hrozí zákazem nebo radikálním omezením chovu skotu. Strana Geerta Wilderse odmítá státní politiku na snižování CO2 jakož i nesmyslný důraz na tzv. obnovitelné zdroje energie.
Zamysleme se také nad nizozemským volebním systémem. Narozdíl od českého nezahrnuje ten nizozemský diskriminační uzavírací klauzuli. Strana musí získat tolik hlasů, aby to stačilo alespoň na jeden mandát. Výsledkem toho je otevřenost politického systému, kdy žádná z alespoň trochu relevantních politických stran není vyřazena nejen z možnosti podílet se na politickém dění na parlamentní úrovni, ale především není krácena na možnosti vstupovat do médií a pracovat na své publicitě tak, jako mají tuto možnost silné a etablované politické strany. Přispívá to ke zdravé soutěži myšlenek a politických postojů. Ta kvůli pětiprocentní uzavírací klauzuli v naší republice chybí.
Třebaže Strana pro svobodu zastává mnohé odvážné pravicové a svobodné myšlenky, neupínejme se však k nizozemské politice jako ke spáse celé Evropy ani jako k něčemu, co přinese automatický úspěch dalším podobně zaměřeným stranám. Nemysleme si například, že ačkoliv jedno z klíčových témat Strany pro svobodu je vystoupení z EU a opuštění eura, jde snad o něco, čeho lze rychle dosáhnout a že se Nizozemí stane brzy vzorem i pro další země, které by chtěly své členství v EU revidovat.
I při střízlivém, realistickém pohledu však dává výsledek nizozemských voleb naději pro příští léta – že spirála zmaru, po níž se řítí jak celá Evropa tak jednotlivé evropské státy, není něco definitivního a že vždy existuje možnost změny. Tu koneckonců mají v rukou voliči. Ti čeští stejně jako ti nizozemští.
blogosvet.cz
The post V Nizozemsku vítězí euroskepticismus first appeared on Pravý prostor .
