MNISLAV ZELENÝ ATAPANA
Před řadou let jsme si jako kluci povídali tento fór: Jak se řekne zrušení zastávky na Flóře? Deflorace. Nu, nyní k ní dochází. Revitalizovat něco, co funguje a šlape jen proto, aby to bylo hezčí, je odůvodnitelné v době prosperity, a ne v době chudoby.
V době, kdy velké procento našich spoluobčanů má zatraceně dost hluboko do kapsy, a ještě bude mít víc . Jenže jsou zde masy jiných, tedy houští úředníků, jenž roste geometrickou řadou natruc neustálým prohlašováním vlád o jejich snižování. A ty přece nejen požírají prachy, ale musí úředničit, tzv. konat a plnit plány a není zaboha nikdo, kdo by toto zbůhdarma mrhání peněz zastavil. Nehledě na to, že malá domů se počítá, a tak soudy zas mají co dělat. A tak, kamkoliv se naše oko podívá, se kope a staví. Tedy revitalizují se objekty fungující, makající, o čemž svědčí v Praze neustále rozkopané tramvajové stanice, kde se sice dočkáme hezčí budky s hezčí hýbající se reklamou či digitalizačním jízdním řádem upozorňujícím na blížící se odjezdy PID. Jenže i ta stávající budka, sice ohmataná a ošoupaná, slouží proti dešti, o což v zásadě jde a klidně bude sloužit ještě pár let. A pak až bude líp, až nebude třeba mnohým z nás jezdit k teutonským či lešským sousedům a vykupovat jejich potraviny či jiné produkty a PHM, což 34 let po sametu považuji za ponižující, pak ať se vylepšuje i to fungující.
Nechci hořekovat za rozvrácené hospodářství, kdy jsme mezi dvěma válkami patřili k šestici nejlepších zemí světa (ta nostalgie už poněkud vyprchala), za což se zasloužili jak bolševici, tak bohužel i unijní předpisy nadržující těm původnějším unionistům. A nyní jsme v té naší unii prakticky poslední jak včetně bývalých Spojenců, tak včetně i států Osy, i když i přesto všechno jsem za to poslední místo rád. Lepší, než být v bývalé zapšklé a nesvobodné východní zóně. Nehledě na to, že se máme párkrát lépe než tehdy, ale jaksi dohnat je pořád nemůžeme. Soudruzi tehdy říkali dohnat a předehnat, ale to ještě všude hřměla Internacionála, takže sliby v tom dunění zanikly. Dneska sice už tak nehřmí, ale vyjde to nastejno.
Donekonečna se občas, ale opravdu jen někdy naše vlády baví a jednají o odlišných kvalitách (rozuměj horších) zejména potravin, které nám sem vozí řetězce v krabicích již předem označených s písmeny BG, H, CZ, RO, P. Nehledě na to, že za ještě vyšší ceny, než mají oni na západ od nás. Otevírali jsme jim s nadšením hranice, naivně se domnívající, jak nám pomůžou dosáhnout jejich úrovně a za pár let se mít jako oni. Nadbíhali jsme jim s upřednostňováním před našimi firmami, jak při získávání pozemků, tak s několikaletým odpouštěním daní. Jenže oni přijeli vydělávat, což je logické, a nyní oni diktují i naší vládě a ne naopak. A ta je bezmocná, je v jejich rukou, protože by zasahování do jejich cen a kvality prý bylo omezování podnikání a volného trhu. Navíc když jsme tak pitomí a kupujeme to, tak by přece byli hloupí, aby toho nevyužívali. Mají to holt dobře posichrované. A tak, jak ti volové 34 let po sametu kupujeme předražené věci, včetně třeba naší plzně, vlastně již japonské Asahi. Ta se u nich prodává prý za našich 16 Kč a u nás dvakrát tolik. Nehledě na minimálně 3x vyšší platy, takže tu plzeň mají vlastně za bůra. Tu si jaksi pan premiér do košíku nevzal. Je to jako s tou naší do nekonečna omílanou elektřinou, kterou lacino vyvezeme, abychom ji drahou nakoupili. A furt se nic neděje, prý proto, že tak to musí být. To je jak v Kocourkově.
A přes to všechno utrácíme milióny, ne za potřebné opravy metra či celé PID , ale jen za zkrásnění, což považuji za rozkrádání veřejných financí. Jednou se ty finance naplánovaly, tak se musí holt utratit, hájí se úředníci a vláda, i když jinde vláda bojuje s lékaři, učiteli a prakticky všemi o každou korunu. A tak budeme deflorovat či dejiřákovat (což se již stalo) vesele dál, ať to stojí, co to stojí.
Mnislav Zelený Atapana
The post Deflorace first appeared on Pravý prostor .
