Uhlí jsme se definitivně vzdali již v rámci našeho členství v EU, nicméně nyní byl tento závazek „posvěcen“ zcela oficiálně na klimatickém summitu COP28, kde jsme se spolu s několika dalšími zeměmi připojili k protiuhelné alianci.
Tato aliance je ještě o něco ambicióznější než EU, která plánuje ukončení uhelných elektráren do roku 2035.
Protiuhelná aliance hodlá zcela uzavřít všechny uhelné elektrárny do roku 2030, tedy za 6 let by již neměla ve většině z těchto 56 zemí fungovat ani jedna uhelná elektrárna (a zřejmě ani uhelný důl).
O výjimce se hovoří v případě USA, které se jako o cílovém zmiňují o roku 2035. Lze ovšem předpokládat, že pokud by byl Biden nahrazen některým republikánem, od závazku USA odstoupí.
Tedy zatímco země jako Indie nebo Čína zvyšují spotřebu uhlí, 56 zemí se zavázalo k jeho nulové spotřebě.
Protiuhelný pakt se nazývá „Power Past Coal Alliance.“ Tato aliance byla založena před šesti lety, kdy měla 50 členů až do soboty, kdy se připojily Spojené státy, Česká republika, Kypr, Dominikánská republika, Island, Kosovo a Norsko, čímž se celkový počet zvýšil na 56.
S odvoláním na plán IEA Net Zero Aliance ve svém prohlášení z 2. prosince uvedla, že aby udržely cíl 1,5 °C na dosah, musí vyspělé ekonomiky okamžitě ukončit výstavbu nových uhelných elektráren a postupně odstavit stávající elektrárny do roku 2030 a do roku 2040 ve zbytku světa.
Prahová hodnota 1,5 °C, která byla poprvé stanovena v Pařížské dohodě v roce 2015, má za cíl omezit nárůst globální teploty na 1,5 °C do roku 2100.
V roce 2022 vyrobily uhelné elektrárny 36 procent celosvětové elektřiny, čímž překonaly všechny ostatní zdroje.
Více než polovina této produkce pocházela z Číny, která rychlým tempem staví nové uhelné elektrárny, aniž by se nechala odradit různými klimatickými závazky a cíli, k nimž vedení země jen naoko přispívá.
Dalšími třemi největšími přispěvateli ke globální výrobě elektřiny z uhlí jsou Indie, Spojené státy a Japonsko, které se na celkovém počtu podílejí přibližně 25 procenty.
Čína zaznamenala v roce 2022 skokový nárůst uhelných projektů, a to navzdory závazku země snížit spotřebu uhlí do konce desetiletí.
V roce 2022 se v Číně dramaticky zrychlilo zahájení výstavby uhelných elektráren, oznámení nových projektů a povolení k elektrárnám, uvádí únorová zpráva ( pdf ) Global Energy Monitor a Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA), která uvádí, že v Číně byly povoleny zhruba dvě nové uhelné elektrárny týdně.
Druhý největší spotřebitel uhlí, Indie, také zaznamenala nárůst spotřeby uhlí. Podle zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) „Coal 2022“ vzrostla poptávka po uhlí v Indii v roce 2021 o 14 procent.
Mezitím poptávka po uhlí ve Spojených státech zaznamenala v roce 2021 růst o 15 procent, uvádí zpráva IEA.
Nedávná zpráva organizace Global Energy Monitor (GEM) zjistila, že do roku 2050 by mohlo zaniknout zhruba milion pracovních míst v uhelném průmyslu, protože doly budou odstaveny – a to i bez zavedení jakékoli klimatické politiky.
Drtivá většina ztrát pracovních míst by se odehrála v Asii, přičemž hlavní nápor by nesly Čína a Indie.
Je třeba počítat s tím, že i u nás se postupně dostane těžba uhlí na nulu…
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 3 Průměrně: 5 ]
Článek Česká republika se na klimatickém summitu COP28 připojila k protiuhelné alianci se nejdříve objevil na Necenzurovaná pravda .
