ŠTĚPÁN CHÁB
Zdravotníci nemocnice v Kroměříži dali stávkové pohotovosti nový rozměr. Nejde o přesčasy, nejde o přidání na platech (tedy ne pouze), jde o zachování našeho v rámci možností rovnostářského zdravotnictví, kdy nárok na zdravotní ošetření či zákrok naše legislativa zaručuje všem bez rozdílu částky na výplatnici. A tam bychom měli všichni volat spolu s kroměřížskými zdravotníky.
„Míra trpělivosti a znechucení u nás všech již přetekla. Vytáhněte konečně své hlavy ze zádele a podívejte se, jak žije většina lidí v naší zemi, jak žijeme my, zdravotníci. Profese, kterou vykonáváme, je nesmírně náročná. A to fyzicky i psychicky a v neposlední řadě i časově. Se svými rodinami trávíme minimum času, naše děti naši práci upřímně nenávidí, protože jim bere rodiče v noci, o víkendech, Vánocích a jiných svátcích. Výše přesčasových hodin je však jen špička ledovce. Způsob, jakým o nás v poslední době mluvíte, jak jednáte doslova v náš neprospěch, jak zcela popíráte fakta, která vám sdělujeme, nás utvrzuje v přesvědčení, že jste jen další z vlád, která pokračuje v destrukci zdravotnického systému a lidí v něm pracujících. Vedete naši zemi a i zdravotnictví do záhuby. Moc dobře víme, jak krouží kolem nemocnic dravci čekající na váš krok nazývaný restrukturalizace sítě nemocnic, což není ve výsledku nic jiného, než prodej nemocnic do soukromého vlastnictví a také snížení zdravotnické dostupnosti lidem. Víme, že chcete vícezdrojový systém financování, tudíž ti, co si nebudou moci připojištění dovolit, mají prostě smůlu. Víme o všech vašich levárnách, které na nás chystáte a říkáme za všechny naše kolegyně a kolegy z kroměřížské nemocnice dost,“ toliko prohlášení kroměřížských zdravotníků, které zveřejnil Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR.
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR na svém facebookovém profilu před stávkou vůbec jel krásnou kampaň (kterou hned po stávce rázně utnul). Sdílel videa a fotky zdravotníků, sester, záchranářů, kteří nemluvili jen o přesčasech lékařů a touze po větším balíku peněz z veřejných peněz na platy. Mluvili o neudržitelnosti zvyšování věku odchodu do důchodu, mluvili o zvyšování daní, o zdražování energií, o nesouhlasu s konsolidačním balíčkem vlády.
Ale celá diskuse se nám po stávce zasekla u přesčasů a zvýšení platů lékařům. Dál nic . Výše nastíněná témata jako kdyby se vytratila do ztracena. To byly jen ojedinělé výkřiky, které nikdo nemyslel vážně? Po stávce je řeč jen o přidání peněz. Kam, proboha, zmizelo to ostatní? To všichni ti lidé z nemocnic, kteří nahrávali videa, plná nefalšovaného vzdoru a hněvu, najednou přepnuli na volnoběh a výsledkem bude jen deset miliard navíc na platy lékařům? V České televizi mluvila sestřička, která se upřímně děsila, že bude muset vykonávat svou těžkou práci i v 67 letech, že to fyzicky prostě nedá, proto jde do stávky. Kam zmizela? Propadla se do země? I to bylo přece součástí stávky. Nejen vlastně nízké volání po vyšších platech, ale i něco navíc, vzdor proti postupnému snižování kvality života všech lidí v republice. Ideál, který dalece překračuje křik po větších platech a bojuje za zemi, když ta je v nesnázích.
Ale ti lidé nezmizeli. Ani jejich hněv. Jen jsou, zdá se, mediálně i odbory vymlčení. Jejich volání je upozaděné, prim získala lačnost po vyšších platech. Zdravotníci z nemocnice v Kroměříži tvrdí, že se blíží pravicově extremistická privatizace nemocnic (a já to nazvu pravicově extremistickou, protože jakmile začne ve zdravotnictví docházet k selekci lidí jen podle výše jejich výdělku, jsme oběma nohama v extrému, protože velká část lidí prostě nebude mít peníze, a tedy ani právo na ošetření), že už si kapitál kolem jejich nemocnice (a jistě nejen jejich) brousí zuby a chystá se na masivní výdělky. To není jen téma, to je TÉMA, o kterém by měla jet diskuse ve všech médiích. Chystá to vláda? Je to součástí restrukturalizace sítě nemocnic? Bude to probíhat stejně nenápadně, jako se stala finančně nedostupnou stomatologie?
To je na generální stávku. Ne pitomé platy lékařů, o které se nemají odbory s vládou handrkovat na ulici, ale u jednacího stolu. A že to odbory u jednacího stolu nezvládly? No, jsou slabé. O platech pak musí křičet z ulice. Nebo je to tradiční Středulova akce, trochu rozvířit vodu a zmlknout? Dál nic? Takový ten teatrální protest, kdy se odbory stejně dohodnou a Josef Středula, mediálně, pouze mediálně na chvíli zdivočelý, ale uvnitř chladně kalkulující, zase odkráčí do ztracena, kde se bude spolu s vládami (ať je tam jaká chce) poplácávat po ramenou?
Štěpán Cháb, Krajské listy
The post Z Kroměříže zadunělo, až ve Strakovce padaly obrazy ze zdí. Nebo nepadaly? No, spíš ne first appeared on Pravý prostor .
