LUBOMÍR VYLÍČIL
Předsedkyně Evropské komise, Ursula von der Leyenová, se na klimatické konferenci v Dubaji pořádně rozjela. Na její vytouženou, zelenou transformaci, prý nebudou stačit miliardy. Bude zapotřebí bilionů. Vyhlásila to ve svém projevu k delegátům COP 28. Bilionů eur, samozřejmě. A kde je hodlá vzít? Podle Leyenové se k tomu využijí jak nové finanční nástroje, typu zelených dluhopisů, tak staré dobré emisní povolenky.
Jinými slovy: vypadá to, že Green deal zadrhává? No tak přitlačíme! Najdeme způsob, jak z lidí vymáčknout ještě nějaké další peníze a ty přidáme k dosavadním miliardám, vrhaným do chřtánu zelené obludy. Budeme zkrátka postupovat tak, jak je to popsáno v onom známém poučení o chcíplé kobyle. Když přestane fungovat a nejede, tak si, jako první opatření, pořídíme nový a delší bič.
A vypadá to, jakoby už tyhle nové, evropské noty, dorazily i k nám na východní periferii. Premier Fiala nás totiž v neděli obdařil svým novým a poněkud nekonvenčním adventním zamyšlením . Když jsme prý ochotni hodně obětovat, abychom dětem udělali pěkné Vánoce, měli bychom také pochopit, že je třeba přijmout nezbytné změny, abychom dětem zajistili dobrou budoucnost… Měl tím zřejmě na mysli ztotožnění se s étosem doby a dobrovolné rozhodnutí, vzdát se se auta, rezignovat na zahraniční dovolenou, přejít ke sdílení vlastního domu, nahradit nedělní řízek sušenými cvrčky a ještě u toho mít skvělý pocit, jak zachraňujeme planetu.
Blbne se takhle všude? Kupodivu ne. A paradoxně právě současná, klimatická konference COP 28 v Dubaji, je toho důkazem. Sám předseda letošní zelené taškařice, sultán Al Džaber, prohlásil : „Neexistuje žádná věda, která by naznačovala, že postupné vyřazování fosilních paliv, omezí globální oteplování na 1,5 stupně Celsia.” Zeleným magorům spadla čelist. A do jejich následného, pohoršeného řevu, sultán klidně dodal: “Prosím, pomozte mi, ukažte mi plán na postupné vyřazování fosilních paliv, který umožní udržitelný socioekonomický rozvoj, pokud nechcete přivést svět zpět do jeskyní.”
Sultán Al Džaber, předseda letošního COP 28, se honosí titulem Zvláštního vyslance své země (SAE) pro změnu klimatu. Ale od svých evropských kolegů, vesměs jurodivých pošuků, se liší hned dvěma věcmi. Za prvé je pragmatikem, a za druhé, nemusí se ohlížet na nějakou ideologii. Nebo dokonce, Alláh uchovej, na jakési aktivisty a globální neziskovky. Ne, ten člověk má na mysli především blaho lidu své země a pak také trochu prostředí, ve kterém žijí. Jako ředitel státní ropné korporace Abu Dhabi National Oil Corporation (ADNOC) razí heslo „Maximum energie, minimum emisí”. Čehož chce dosáhnout díky novým technologiím na zachytávání a ukládání uhlíku. Prostě vrazit CO2 do země, do ložiska ropy či plynu. Uhlovodíky nahoru, plyn z jejich spálení dolů. Je tam místa, po vytěžené surovině, dost. Čisté, technologické a proveditelné řešení…
Jeho postoj ke kvazináboženskému, zelenému blbnutí, naznačily uniklé dokumenty , o plánovaném jednání s Brazílií. Al Džaber se prý, považte, měl chystat, že ten zelený sabat alespoň trochu smysluplně využije. Že by na něm mohl projednat dohodu s brazilskou státní petrochemickou společností. Když už tam ti brazilští kolegové přijedou, že… Podobnými kontrakty a fůzemi má společnost ADNOC, jejímž je ředitelem, nakročeno k pozici druhého největšího producenta ropy na světě. Aktivističtí novináři už začali naříkat , že pod vedením takového člověka nejde v COP 28 o podporu úsilí na snížení emisí plynů, které ohřívají planetu, ale spíše o PR cvičení petromonarchie v Perském zálivu.
Ale podívejme se na jiné státy světa. Třeba na ty největší. Americký prezident Joe Biden a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se na celý COP 28 v Dubaji prostě vybodl i. Na podobné ptákoviny je jejich čas moc drahý. Poslali tam každý nějakého moulu se vznosným titulem a strohými příkazy. Svou vlastní ekonomiku si zelenými nesmysly rozvracet nedají. Pro zajímavost, obě země dohromady vypouští přibližně 38% světových emisí toho strašlivého plynu, kterým se plní sodovky. A ze kterého žijí všechny rostliny světa.
Anebo taková Indie. Spolu s Čínou vyjadřovala v průběhu jednání obecný souhlas s trojnásobným zvýšením podílu obnovitelné energie do roku 2030. Jako že by se mělo, že by to bylo dobré a potřebné. Ale v sobotu, když došlo na hlasování o konkrétních závazcích, tak to nepodpořila ani jedna ze zmíněných zemí. Ani jedna z nejlidnatějších a nejvíce znečišťujících zemí světa… Černý Petr tak zůstane v ruce nám. Evropě. Ti naši oslové se na beton zavázali. A bruselské šéfstvo už si na to trojnásobné zvýšení kapacity slunečníků, větrníků a měsíčníků, za necelých 7 let, došlápne. Jak že to říkala ta Layenová? Biliony?
The post Střípky z COP 28 first appeared on Pravý prostor .
