Stát zaplatil a ještě zaplatí v roce 2023 bývalým policistům na takzvaných výsluhách 7,2 miliardy korun. To je skoro dvakrát tolik než v roce 2019. Výsluhy náleží bývalým příslušníkům po odchodu do civilu a jejich výše záleží na počtu odsloužených let. Ty nejvyšší činí u policie v průměru 86 tisíc měsíčně a zpravidla je dostávají generálové ve výslužbě. Řada z v nich však vedle této státní renty bere další peníze od státu v různých zaměstnáních či trafikách. Kverulantovým cílem je prosadit takovou změnu zákona, která by nárok na výsluhový příspěvek omezila a která by odebrala výsluhový příspěvek těm bývalým příslušníkům ozbrojených složek, kteří i po odchodu do civilu dál berou veřejné peníze. Dnes k tomu opět vyzval všechny zákonodárce.
Rekordní schodek státního rozpočtu
Hospodaření státního rozpočtu skončilo za první pololetí roku 2023 schodkem 215,4 miliardy korun, což byl druhý nejhorší pololetní výsledek v historii České republiky. Podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) to má několik hlavních příčin. I přes vysokou inflaci, která podpořila výběr příjmů, rostly výdaje rozpočtu meziročně rychleji než jeho příjmy. Příjmy se zvýšily o 130,2 miliardy korun, ale výdaje vzrostly meziročně o 162,6 miliardy. Hlavním problémem jsou podle NKÚ rostoucí mandatorní výdaje. Ty v letošním prvním pololetí činily přes 53 procent celkových vynaložených výdajů.
Jedním z podstatných nákladů mandatorních výdajů jsou výsluhové příspěvky. Tato renta náleží členům bezpečnostních sborů a ozbrojených složek, kteří v nich působili v takzvaném služebním poměru. Hlavní podmínkou pro nárok na výsluhu je, že daná osoba odchází ze služby, kterou vykonávala minimálně 15 let, za předpokladu, že nebyla propuštěna za úmyslné spáchání trestného činu.
Výsluhy bývalých policistů
Kverulant si dle zákona o svobodném přístupu k informacím vyžádal údaje o nákladech na výplatu těchto příspěvků. Od roku 2019 do konce roku 2023 bylo nebo ještě bude vyplaceno celkem 26,7 miliardy korun. Zatímco v roce 2019 stačily na vyplácení 24 254 bývalých policistů jen 4 miliardy, v roce 2023 už vnitro z veřejných rozpočtů muselo vydat 6,3 miliardy a do konce roku tato částka vystoupá na 7,2 miliardy korun. Vypláceno už je 31 138 bývalých policistů.
Náklad na výplatu policejních výsluh se téměř zdvojnásobil
Z výše uvedeného je zřejmé, že nárůst vyplacených příspěvků je téměř dvojnásobný. I to je jeden z důvodů, proč státní dluh v průběhu 1. pololetí 2023 poprvé v historii ČR překročil hranici 3 bilionů Kč a jeho stav k 30. 6. 2023 činil 3 044,4 miliardy korun. Jen úroky z tohoto dluhu v 1. pololetí 2023 dosáhly výše 37,5 miliard korun.
Nárok na výsluhy
Nejen policisté, ale i příslušníci sborů, kteří vykonávali službu alespoň 15 let, mají po odchodu do civilu nárok na výsluhový příspěvek, který činí 20 procent měsíčního příjmu. Stává se normou, že příslušníci odchází s rentou do civilu i v poměrně nízkém věku, velmi často brzy po dosažení potřebné 15leté hranice a pobírají tak výsluhy i dlouhá desetiletí. S každým dalším rokem ve službě pak příspěvek navíc narůstá, a to na maximálně 50 procent měsíční mzdy.
Jiné státy mají systém výsluh nastavený mnohdy smysluplněji. Sousední Slovensko od roku 2013 renty počítá podobně, zásadní rozdíl je v tom, že je začíná vyplácet až po 25 letech služby namísto 15 let. Ve Velké Británii se systém naposledy v roce 2015 měnil tak, že se výsluha začíná pobírat až od 60 let věku, což je běžný věk odchodu do důchodu. Pokud by kupříkladu policista chtěl odejít do důchodu už v minimálním věku 55 let, bude mu renta snížena.
Výsluha 86 tisíc korun čistého měsíčně
Kverulant zjistil, že ve třech čtvrtletích roku 2023 bylo vyplaceno na 10 nejvyšších výsluhových příspěvků bývalým příslušníkům policie celkem 7 754 113 korun. To je průměru 86 157 korun čistého měsíčně a zpravidla je dostávají generálové ve výslužbě. Řada z v nich však vedle této státní renty bere další peníze od státu v různých zaměstnáních či trafikách. Pojďme se podívat na některé z nich.
Generál s pošramocenou pověstí
Jen ztuha si lze představit křiklavější příklad politické trafiky, než je právě působení bývalého policejního prezidenta a generála na postu velvyslance na Slovensku a souběh policejní výsluhy.
Tomáš Tuhý nastoupil k policii v roce 1991 a dotáhl až na policejního prezidenta v hodnosti generálporučík. V listopadu 2018 vyměnil policejní kariéru za velmi lukrativní trafiku v diplomatici. Člověk s naprosto nulovou znalostí diplomacie a prapodivným vzděláním byl jmenován na jeden z nejdůležitějších postů ministerstva zahraničí. Stal se velvyslancem na Slovensku.
Celkem 400 měsíčně
K měsíčnímu výsluhovému příspěvku ve výši kolem 55 tisíc čistého dostával od státu velvyslanecký plat ve výši přibližně 85 tisíc měsíčně. Vedle toho velvyslanci ještě dostávají náhrady zvýšených životních nákladů. Ty v případě Slovenska činily v roce 2022 9685 eur tedy přibližně 225 tisíc měsíčně. Podtrženo a sečteno, Tuhý si přišel na téměř 400 tisíc měsíčně.
V roce 2016 se provalil skandál s únikem informací, v němž se Tuhého jméno objevilo. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) prověřovala případ z roku 2014. Policie tehdy podnikla razii v IT firmách, mezi něž patřila společnost Tesco SW, vlastněná bratrem bývalého hejtmana ČSSD Martina Tesaříka. O zásahu se však už v předvečer operace dozvěděli podezřelí. Detektivové pracovali s verzí, že do úniku mohl být zapojen i Tuhý. V jeho rodině se totiž objevil telefon s německou SIM kartou, přes kterou kdosi komunikoval s jedním z podezřelých. Původně měli vyšetřovatelé za to, že ze zmíněného přístroje kdosi napsal varovnou SMS. Jenže když se případem v roce 2017 zabývala sněmovní vyšetřovací komise, zjistila, že detektivové udělali chybu. Popletli totiž směr komunikace. Na mobil, který se později ocitl v rodině Tuhého, SMS o chystané razii naopak přišla. Kvůli špatné detektivní práci byli služebně potrestáni vyšetřovatel inspekce i dozorový žalobce. Samotnou kauzu úniků nakonec inspekce odložila.
Na konci roku 2022 odhalil investigativní tým Seznam Zprávy plagiátorství bývalého strážce zákona. Šlo o to, jak Tuhý získal titul Ph.D. na Fakultě metalurgie a materiálového inženýrství na Vysoké škole báňské v Ostravě v době, kdy už byl policejním prezidentem. Dizertační práce měla 86 stran a byla na téma Metody řízení zajištěnosti údržby průmyslových podniků. Expert na plagiátorství odhalil v Tuhého práci velkou část buď doslovně shodných, nebo mírně poupravených textů. A to ze dvou diplomek, dvou bakalářských prací a několika článků z internetu.
I tento Tuhého skandál patrně vedl k tomu, že na začátku roku 2023 musel Slovensko opustit. Pak se o něm uvažovalo jako o velvyslanci ve Slovinsku, ale nakonec z toho sešlo a na ministerstvu zahraničí údajně končí v prosinci 2023. V listopadu 2023 zveřejnili kolegové z webu Seznam Zprávy informaci, že Tuhý má být z rozhodnutí Andreje Babiše lídrem kandidátky hnutí ANO v krajských volbách v roce 2024 v Moravskoslezském kraji a že řada krajských členů s tímto krokem nesouhlasí. Kverulant bude dál působení Tuhého pečlivě sledovat a bude-li opět zaměstnán ve státních službách a současně pobírat výsluhový příspěvek, bude křičet na celé kolo.
Generálové ve vedení zdravotních pojišťoven
Kverulant zmapoval, kdo sedí ve správních a dozorčích radách zdravotních pojišťoven . Jenom ve statutárních orgánech Vojenské zdravotní pojišťovny, ve Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra (ZP MVČR), ve Všeobecné zdravotní pojišťovně a v Oborové zdravotní pojišťovně je celkem 126 politických exponentů. Jejich odměna činí v průměru 30 tisíc měsíčně za jeden či dva dny práce. Několik z nich jsou bývalí generálové pobírající výsluhový příspěvek.
Další bývalý policejní prezident
Výsluhy ve výši kolem 100 tisíc korun má další člen správní rady ZP MVČR generálmajor Mgr. Jan Švejdar. Ten totiž stihl sloužit ještě totalitnímu režimu a do civilu odešel až počátkem roku 2022. Švejdar si v ZP MVČR „vydělal“ od 1. července 2019 do konce roku 2022 téměř 700 tisíc korun.
Civilní zaměstnanci s výsluhovým příspěvkem
Řada zaměstnanců odchází ze služebního poměru, ale zůstává v bezpečnostních složkách či v resortech zaměstnaná na pozicích civilních, respektive občanských, zaměstnanců. Kverulant to považuje za nemravné.
Dva příklady za všechny. Bývalý zástupce Národní protidrogové centrály Gabriel Berži s výsluhou 63 tisíc korun nejdříve působil jako IT specialista na ministerstvu vnitra, po vlně kritiky s ním ale resort spolupráci ukončil. Berži pak nastoupil na Generální inspekci bezpečnostních sborů, a to na post koordinátora pro informační a komunikační technologie, přestože IT rozhodně nebylo podle zdrojů z policie jeho silnou stránkou. Na sladký život policejního důchodce upozornil deník Právo.
Podle Aktuálně je podobně zařazeným „výsluhářem“ například bývalý šéf vojenské policie Miroslav Murček, který je s vysokou výsluhou civilním zaměstnancem tohoto sboru. A ze své éry u vojenské policie není v podobném civilním postavení sám.
Zrušme výsluhy těm, kdo dál žijí za peníze od státu
Výsluhový příspěvek vojáků, policistů, celníků, hasičů a bachařů má primárně sloužit k sociálnímu zabezpečení těchto osob, když už nejsou schopni vykonávat svoji profesi a jejich uplatnění na trhu práce je z důvodu předchozí vysilující a náročné služby podstatně ztížené. To však zjevně není případ ani jednoho z bývalých vysokých lampasáků v této kauze.
Kverulant je přesvědčen, že ti vojáci, policisté a bachaři, které dál zaměstnává stát či jiná veřejná instituce, nebo kteří se věnují lobbingu, nemají mít na výsluhy nárok. Kverulantovým cílem je prosadit takovou změnu zákona, která by nárok na výsluhový příspěvek omezila a která by odebrala výsluhový příspěvek těm bývalým příslušníkům ozbrojených složek, kteří i po odchodu do civilu dál berou veřejné peníze. V červenci 2023 k provedení této legislativní změny vyzval všechny zákonodárce. Nyní svoji výzvu znovu zopakoval.
„S ohledem na migrační krizi“
Prosadit změnu ale nebude lehké. Mnoho politiků má mnoho přesvědčivých důvodů si represivní složky předcházet. Tyto důvody však naplno uvádět nemohou a tak si berou na pomoc staré osvědčené bubáky. „Podcenění vnitřní bezpečnosti by nás stálo víc než to, co požadujeme. (…) I s ohledem na migrační krizi a na celkově horšící se bezpečnostní situaci nejen v Evropě chápeme podporu vnitřní bezpečnosti jako zásadní,“ s dělil v listopadu 2023 kolegům z Echo24.cz první místopředseda ANO Karel Havlíček.
Politici ignorují skutečnost, že v České republice v mezinárodním porovnání je policistů poměrně dost. Podle dat Eurostatu z let 2018 a 2020 patří tuzemsko k zemím, kde je podíl policistů na 100 tisíc obyvatel vyšší než průměr EU. Ve srovnání figuruje s 376 policisty na 100 tisíc Čechů na 11. příčce. Průměr činil 334 policistů na 100 tisíc osob.
Zdroj: Kverulant.org
