Rostoucí inflace, hrozící globální recese, uprchlická krize, prohlubující se krize nedostatku potravin a mnohé další jsou druhy výzev, které vyžadují otevřenou a transparentní diskusi o situaci na Ukrajině, soupeření NATO a Ruska a odpovědnosti Západu v probíhající válce. (Foto: Flickr)
O těchto otázkách a chybějících souvislostech rusko-ukrajinské války jsme hovořili s profesorem Noamem Chomským, který je považován za největšího žijícího intelektuála naší doby.
Chomsky nám řekl, že „by mělo být jasné, že (ruská) invaze na Ukrajinu nemá žádné (morální) ospravedlnění“ . Přirovnal ji k americké invazi do Iráku a považuje ji za příklad „vrcholného mezinárodního zločinu“ . Po vyřešení této morální otázky se Chomsky domnívá, že hlavním „pozadím“ této války, faktorem, který ve zpravodajství mainstreamových médií chybí, je „expanze NATO“.
„To není jen můj názor,“ řekl Chomsky, „je to názor všech vysokých představitelů amerických diplomatických služeb, kteří mají nějaké povědomí o Rusku a východní Evropě. Sahá to až k Georgi Kennanovi a v devadesátých letech k Reaganovu velvyslanci Jacku Matlockovi, včetně současného ředitele CIA; ve skutečnosti prostě každý, kdo něco ví, varoval Washington, že je bezohledné a provokativní ignorovat velmi jasné a explicitní červené linie Ruska. To bylo mnohem dříve než (Vladimir) Putin, s ním to nemá nic společného; (Michail) Gorbačov, ti všichni říkali totéž. Ukrajina a Gruzie nemohou vstoupit do NATO, to je geostrategické srdce Ruska.“
Ačkoli různé americké administrativy uznávaly a do jisté míry respektovaly ruské červené linie, administrativa Billa Clintona nikoli. Podle Chomského „George H. W. Bush … dal Gorbačovovi výslovný slib, že se NATO nerozšíří za hranice východního Německa, naprosto výslovný. Můžete si vyhledat dokumenty. Je to zcela jasné. Bush to splnil. Ale když přišel Clinton, začal ho porušovat. A uvedl důvody. Vysvětlil, že to musel udělat z vnitropolitických důvodů. Musel získat hlasy Poláků, etnické hlasy. Takže by do NATO pustil takzvané visegrádské země. Rusko to přijalo, nelíbilo se mu to, ale přijalo to.“
„Druhý George Bush,“ tvrdil Chomsky , „prostě hodil dveře dokořán. Ve skutečnosti dokonce pozval Ukrajinu, aby se připojila přes, navzdory námitkám všech v nejvyšších diplomatických službách, kromě jeho vlastní malé kliky, Cheneyho, Rumsfelda (mimo jiné). Ale Francie a Německo to vetovaly.“
Tím však diskuse zdaleka neskončila. Členství Ukrajiny v NATO zůstalo na pořadu dne kvůli silnému tlaku Washingtonu.
„Počínaje rokem 2014, po povstání na Majdanu, začaly Spojené státy otevřeně, nikoliv tajně, usilovat o začlenění Ukrajiny do vojenského velení NATO, posílaly těžkou výzbroj a připojovaly se k vojenským cvičením, vojenskému výcviku a nebylo to tajemství. Chlubily se tím,“ řekl Chomsky.
Zajímavé je, že současný ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj „ byl zvolen na mírové platformě, aby realizoval takzvaný Minsk 2, tedy jakousi autonomii pro východní region. Snažil se to realizovat. Pravicové milice ho varovaly, že pokud bude trvat na svém, zabijí ho. No a od Spojených států se mu nedostalo žádné podpory. Kdyby ho Spojené státy podpořily, mohl pokračovat, mohli jsme se tomu všemu vyhnout. Spojené státy se zavázaly k integraci Ukrajiny do NATO.“
Administrativa Joea Bidena pokračovala v politice rozšiřování NATO. „Těsně před invazí,“ řekl Chomsky, „Biden … vypracoval společné prohlášení … vyzývající k rozšíření těchto integračních snah. To je součástí toho, co bylo nazváno ‚rozšířeným programem‘ vedoucím k misi NATO. V listopadu byl posunut do podoby charty, kterou podepsal ministr zahraničí.“
Krátce po válce „ministerstvo Spojených států přiznalo, že při jakýchkoli jednáních s Ruskem nezohlednilo ruské bezpečnostní zájmy. Otázku NATO nechtěli projednávat. To vše je provokace. Ne ospravedlnění, ale provokace, a je docela zajímavé, že v americkém diskurzu je téměř povinné označovat invazi jako „nevyprovokovanou invazi na Ukrajinu“. Vyhledejte si to na Googlu, najdete statisíce odkazů.“
Chomsky pokračoval: „Samozřejmě, že to byla provokace. Jinak by se o ní neustále nemluvilo jako o nevyprovokované invazi. Cenzura ve Spojených státech už dosáhla takové úrovně, jakou za mého života nikdo nepoznal. Takovou úroveň, že vám není dovoleno číst ruské stanovisko. A to doslova. Američané se nesmějí dozvědět, co Rusové říkají. S výjimkou vybraných věcí. Takže když Putin pronese projev k Rusům s nejrůznějšími obskurními tvrzeními o Petru Velikém a tak dále, tak to vidíte na prvních stránkách. Pokud Rusové učiní nabídku k jednání, nenajdete ji. To je potlačeno. Nesmíte se dozvědět, co říkají. Takovou míru cenzury jsem ještě nezažil.“
Pokud jde o jeho názory na možné scénáře budoucího vývoje, Chomsky řekl, že „válka skončí, ať už diplomatickou cestou, nebo ne. To je prostě logické. No a pokud má diplomacie smysl, znamená to, že ji obě strany mohou tolerovat. Nelíbí se jim to, ale mohou to tolerovat. Nedostanou nic, co by chtěly, ale něco dostanou. To je diplomacie. Pokud odmítáte diplomacii, říkáte: „Nechme válku pokračovat se všemi jejími hrůzami, se vším tím ničením Ukrajiny, a nechme ji pokračovat, dokud nedostaneme, co chceme.““ To je ale jenom otázka času.
Tím „my“ měl Chomsky na mysli Washington, který chce jednoduše „poškodit Rusko tak vážně, aby už nikdy nebylo schopno podobné akce podniknout. No a co to znamená? Je nemožné toho dosáhnout. Znamená to tedy: pokračujme ve válce, dokud nebude Ukrajina zdevastována. To je politika USA.“
Většina z toho není západnímu publiku zřejmá prostě proto, že se o racionálních hlasech „nesmí mluvit“ a že „ racionalita není povolena. Je to taková míra hysterie, jakou jsem nikdy neviděl, dokonce ani za druhé světové války, na kterou jsem dost starý, abych si ji dobře pamatoval.“
Zatímco alternativní chápání zničující války na Ukrajině je znemožněno, Západ nadále nenabízí žádné seriózní odpovědi ani dosažitelné cíle, takže Ukrajina je zdevastovaná a příčiny problému zůstávají na místě. „Taková je politika USA,“ skutečně.
Ramzy Baroud
Zdroj: commondreams.org
Článek Noam Chomsky promluvil o hlavních příčinách rusko-ukrajinské války se nejdříve objevil na AC24.cz .
