Od úsvitu historie byly pro velké civilizace příznačné velké infrastrukturní projekty, k nimž už od rané doby bronzové patřily do velké míry vodohospodářské stavby. (Foto: Flickr)
Jednou z prvních vznikajících civilizací, která byla jako všechny na úsvitu historie, zavlažovací civilizací se zemědělstvím, jehož prosperita stála na budování zavlažovacích kanálů, byla i dávná čínská civilizace, přičemž kontinuita čínské civilizace prakticky trvá od tehdejších časů až dodnes, takže je to vlastně civilizace s nejdelší kontinuální historií a tradice říční civilizace je v této zemi dále živá.
Dalo by se říci, že i dnešní čínská civilizace stojí na moudrosti dávného filosofa Lao-c‘, jehož citáty jsou v mnohém o významu vody a který starost o vodu považoval za projev nejvyšší moudrosti a největší povinnosti vládců. Čína, která se i v dnešní době nevyžívá v infrastrukturních projektech o nic méně, než civilizace budující monumenty dávných věků, do velké míry i dnes buduje spoustu vodohospodářských staveb často ohromujících proporcí.
Není tedy divu, že třeba v sobotu 25.6 byly zahájeny hned tři vodohospodářské projekty v rámci národního plánu během tohoto kalendářního roku investovat do sektoru vodohospodářství 800 miliard yuanů (119,6 miliardy dolarů), kdy během letoška se zatím už rozběhlo 18 velkých vodohospodářských projektů. Tato poslední trojice projektů obnáší rekonstrukce protipovodňových zábran v dolním povodí Žluté řeky, rekonstrukci vodních rezervoárů ve středo-čínské provincii Hunan a správu říčního toku ve východočínské provincii Anhui. Jde tedy spíše než např. o přehrady více o projekty dávných čínských tradic soužití civilizace a řeky.
To v jejich geografických podmínkách nebývá vždy snadné. Oscilace pacifických tlakových polí a s tím spojená proudění mračen s periodickými jevy jako El Nino a La Nina vystavuje země kolem Pacifiku zhruba čtyřletému cyklu klimatických změn kolísajících mezi suchy a naopak povodněmi, jaké zrovna loni při jevu La Nina Čína zažila v ohromném měřítku, takže pracuje na tom, aby je zvládala, a naopak si naplnila rezervoáry, na dobu sucha, která ji čeká za zhruba čtyři roky.
Rekonstrukce protipovodňových zábran na dolním toku Žluté řeky je projektem za 2,07 miliardy yuanů, kdy se přestaví 37 protipovodňových zábran v 11 městech od východo-čínské provincie Shandong až po středo-čínskou provincii Henan. Má to trvat 36 měsíců a Lao-c‘ by z toho měl asi radost, protože nemá jen chránit krajinu před povodněmi, ale také zadržovat vodu v krajině a využívat ji k zavlažování v rámci kontinuity čínské civilizace od jejího úsvitu až do dnešních dnů, což se má projevit na zvýšené bezpečnosti a výnosnosti polí v oblastech pěstování obilovin podél této řeky, jejíž povodí patří už tisíce let k základním zdrojům výživy Číny.
Jelikož v poslední době v Číně vyrostla obrovská velkoměsta s průmyslovými zónami, stalo se zásobování vodou takových městských oblastí často mezí růstu, která by mohla zastavit rozvoj v nejúspěšněji se rozvíjejících zónách. Muselo se to tedy řešit vodohospodářskými projekty, kdy často šlo o kanály táhnoucí se stovky kilometrů z krajů s přebytkem vody někde pod Himálaji až na pobřeží severovýchodní Číny.
Jedním z projektů, který má také zamezit situaci, kdy městská a průmyslová oblast narazí na meze růstu kvůli vodě je projekt vodního rezervoáru v Hunanu, který bude stát 5,11 miliardy yuanů. Ten má jednak značně vylepšit kontrolu povodní v oblasti, ale také zajistit pro městskou a průmyslovou oblast města Jishou a jeho okolí v Hunanu 285 000 tun vysoce kvalitní vody denně.
Projekt v Anhui za 2,56 miliardy yuanů bude klasickým projektem říční vodohospodářské správy, kdy se budou posilovat pobřežní hráze, hloubit koryta řek a budovat povodňové zábrany. Také se má posílit zadržování vody v krajině, aby bylo pořád, i v časech periodického sucha dost vody pro zdejších 1,5 milionu lidí a 2,88 milionu mu (tedy po našem 192 000 hektarů) zemědělské půdy.
Čína letos, ať už proto, že potřebuje po ekonomické recesi oživit ekonomiku infrastrukturními investičními projekty, tak protože loňské povodně předvedly, že v Číně není vodohospodářských projektů nikdy dost, urychlila projekty zadržování vody v krajině. Za první letošní čtvrtletí se do toho investovalo 107,7 miliardy yuanů, tj. z roku na rok 35 procent nárůstu investic. Za prvních pět měsíců takové investice dosáhly 310,8 miliardy yuanů, tj. 54 procent nárůstu oproti loňsku, uvádí data čínského ministerstva vodních zdrojů.
Ovšem charakter vodohospodářských projektů se v Číně v poslední době poněkud mění. Donedávna bývaly hlavně zaměřeny na rozvoj významných městských a průmyslových center a na výrobu elektrické energie v hydroelektrárnách. Ovšem stejně, jako se rozvojové úsilí země v posledních letech čím dál více soustřeďuje na rozvoj venkova a zemědělských oblastí, včetně rozvoje úplně nových infrastruktur pro venkov, tak dochází k většímu zajištění venkova vodohospodářskými projekty, a to nejen k zajištění výnosnosti polí, ale i ke zlepšení životní úrovně lidí.
Čínské ministerstvo vodních zdrojů tvrdí, že tři letošní vrcholné projekty mají takový charakter, kdy jde do velké míry o investice do zlepšení dodávek vody pro venkovské obyvatelstvo a o vodní nádrže k zadržování vody, o celkové říční vodohospodářství i o ekologickou obnovu krajiny. Např. v severozápadní Číně v převážně venkovské provincii Gansu se plánuje 74 vodohospodářských projektů pro zásobování vodou.
Od ledna do května letošního roku se investovalo 29,3 miliardy yuanů do stavby projektů zásobování vodou venkovské oblasti ke zlepšení zásobování vodou 9,32 milionů lidí na venkově. Ač to není tak dávno, kdy v Číně na venkově neměl nikdo tekoucí vodu, tak dnes započteme-li i domácnosti v jurtě někde v poušti či v odlehlém himalájském údolí, má 84,47 procenta lidí vodu z kohoutku, což z 52,8 procenta pokrývají obrovité projekty vodovodních systémů z poslední doby.
Samozřejmě, že kde se dá, tam přehrady sloužící k zadržování vody v krajině slouží i k výrobě elektřiny. Třeba v pátek 24.6 se rozběhla hydroelektrárna Suwalong v autonomní oblasti Xizang v jihozápadní Číně s instalovaným výkonem 1,2 milionu kilowatt, takže se ušetří ročně výroba 5,4 miliardy kilowatthodin z uhelných elektráren.
Tradiční čínská filosofie o harmonii mezi přírodou a civilizací, v níž hraje ústřední roli sladění lidské společnosti s vodou, se tedy zase naplňuje.
Zdroj: cri.cn
Článek V jeden den se rozběhly v Číně tři vodohospodářské projekty se nejdříve objevil na AC24.cz .
