ŠTĚPÁN CHÁB
Progresivní liberální demokracie. Hlásí se k ní naše vláda. Hlásí se k ní celé vedení Evropské unie. Naše i unijní politika je jediná normální, je nám vštěpované. A prostý konzervatismus (ať pravicový nebo levicový) získává přílepky jako extrémistický, protisystémový. Ledy se hnuly v USA, kde se proti progresivnímu Washingtonu vzepřel Texas. U nás ledy tuhnou. Ne všude, ale citelně.
USA se otřásají pod náporem imigrantů. Stát Texas se vzepřel federální vládě Joea Bidena a poslal na hranici s Mexikem svoji vlastní gardu. A to s podporou 25 dalších států USA. Denně prošlo přes hranici za poslední rok v průměru 9 500 imigrantů. Bidenova politika otevřených hranic, které se s jeho nástupem skutečně otevřely, naráží na přeplněnost. A hlavně nelibost, protože lidé, ti obyčejní, od lopat, od malých živností, ti drobní plátci daní mají pocit, že politika snad pracuje s nenávistí k nim. Ostatně podobný pocit může začít převažovat v Evropské unii a v České republice.
Texas vyslal na hranici s Mexikem svou národní gardu a vyšachoval tu federální. A to s argumentem, že federální garda sloužila jako náš Frontex. Jako zprostředkovatel, snad až wellness nelegálního přechodu přes hranicí. Texas chce hranici uzavřenou a imigranty si případně vybírat. To znamená, že si nechce na své území pouštět nekvalifikované, kriminální živly, pěšáky drogových kartelů, zkrátka lidi, u kterých je téměř jistota, že obohatí jen databázi neobjasněných zločinů než ekonomiku země. Za dobu Bidenova úřadování do USA vešlo přes otevřené hranice na šest milionů imigrantů, sociální, pracovní i zdravotnický systém takový nával nezvládá. Zároveň se výrazně zvedla kriminalita v USA, protože takový příval imigrace omezený pracovní trh nenasytí, a tak se část příchozích vrhla na kriminální dráhu. S otevřenými hranicemi do USA vtrhly i jihoamerické drogové kartely. Trh s drogami tak kvete jako pohnojený progresivistickými hesly.
Potenciál téměř pro občanskou válku, ač k té to s největší pravděpodobností nedospěje. Protože vzpouru tradičně republikánského Texasu jde zčásti číst i jako zahájení horké fáze prezidentských voleb. Určitě ne pouze, ale svou roli to rozhodně hraje, protože liberálním demokratům je třeba zatopit před volbami co nejvíc pod kotlem. Ostatně jako republikánům, když ti jsou na koni. Ostatně teď hrozí, že v rámci předvolební mánie úřadující prezident Biden sáhne k osvěčené metodě ohrožení země. Na syrsko-jordánské hranici po útoku zemřeli tři američtí vojáci a 34 jich bylo zraněných. A na Bidena váleční supi tlačí, aby zahájil odvetu. Dostřílet Blízký východ opět do středověku? Na Ukrajině to na výhru do voleb nevypadá, tak co pozabíjet pár muslimů a vyhrát tak volby? To je osvědčený recept, který použil Bush starší i mladší, použil ho Clinton i Obama. Jen ten Trump trochu překáží ve výčtu válečníků a pokusil se neúspěšně zaujmout neválčením a politikou zaměřenou na ekonomiku země.
Na vině této nejisté situace je ona i u nás často skloňovaná liberální demokracie. Tedy demokracie uvědomělých, kteří nemají daleko do toho, aby se začali zdravit slovy – čest, soudruhu. U nás zastoupená vlastně celou vládou, v Evropské unii pak celou Evropskou komisí a převažující části Evropského parlamentu. Však vzpomeňme si na návštěvu Ursuly von der Leyenové na ostrově Lampedusa, která byla pod neobyčejně velkým náporem nových migrantů, již bylo na ostrově víc než domorodců. Itálie se prohýbala pod svými možnostmi. Co na to šéfka Evropské komise? Podívala se, pokývala hlavou a odjela. A co se dělo dál? Nic, co by cokoliv řešilo. Vyprojektoval se Pakt o migraci, který na věci závalu migrantů nic zásadního nemění, jen přidává do systému povinnou dobrovolnost při solidaritě se zahlcenými státy. Buď přijímat, nebo platit, nebo se zúčastnit materiálně v odpovídající hodnotě. Uzavření hranic? Ne, děkujeme. Můžeme si vybrat ty odborníky, o kterých byla často řeč, a nepřijímat ty problémové, kteří jen vycucají sociální systém? Ne, děkujeme. Jak v USA, tak i u nás. Řídí snad svět nějaká sekta?
Politika liberální demokracie je ve svých dopadech zhoubná. Tam, kde dávala smysl ve svých počátcích, tam teď nutí lidem absurdity novodobé levice s přeměnou kořenů naší civilizace. Její politika je sebevražedná, převýchovná, revolucionářská, abych tak řekl. A to dle vzoru socialistické revoluce, která má i teď líbivé základy, ale praxe dopadla v minulosti vždycky bídně (až na naši krátkou epizodu Pražského jara, kde socialismus chvíli dával smysl, ale nebyl mu dán dostatečně velký prostor pro vyzkoušení, aby se osvědčil). Ač liberální demokracie má podle projektantů takového politického směru vést k toleranci a humanitě, vede k opaku. Protože podstatou liberální demokracie je útlak většiny a sociální inženýrství.
Tam se dostala vláda Joea Bidena. Upřednostňuje své od reality odtržené ideály před lidmi samotnými, kteří na to doplácí a po zásluze se bouří. A dochází i na Evropskou unii, která je podobnou progresí také protkaná. Proto po celé unii boří volební průzkumy euroskeptické strany, mainstreamem nazývané protisystémové, extremistické nebo prostě dezolátní. Je tedy naděje, že se po volbách Evropská unie změní. Byl by nejvyšší čas, protože teď se o slovo stále hlásí strany s konzervativním směrem, které jen škubnou kormidlem správným směrem, nepřevrátí celou loď evropské politiky vzhůru nohama. Ještě chvíli od reality odtržených progesivistů, a budeme mít na krku skutečné volání po rychlém řešení, které může skončit nedobře.
Prorostlost progresí jde příkladně vidět u italské politiky. Do premiérského křesla nastupovala nynější premiérka Meloniová s velkými plány na zaškrcení migrace. Volala po tom, že za migrací stojí měkkost vlády, že je třeba tvrdě chránit námořní hranice,… A výsledek? Meloniová v premiérském křesle se kroutí jako žížala. Po čase naskočila na vlastně stejnou politiku, kterou předvádí pregresivci. Za její vlády stoupla migrace o polovinu. Účinné řešení nepřinesla. Jen přemostění několika desítek tisíc migrantů do Albánie, odkud se budou přemísťovat do Evropy. Pokud dojde ke schválení Paktu o migraci, tak časem i k nám. Co za tím je? Lhala Meloniová před volbami? Nemám ten pocit. Spíš jí po získání křesla progresivní klaka unie přiložila nůž ke krku. Pokud couvneš u migrační politiky otevřených dveří, uvidíš ten fičák, jak ti Evropská unie zatopí s rozpočtem Itálie. Zlikvidujeme ji, dovedeme k bankrotu. Jen má domněnka. Ale domněnka, která vychází z podkladů real politiky unie. The Financial Times včera informovaly o tom, co EU chystá na Maďarsko, když bude zdržovat finanční podporu války pro Ukrajinu. Dovedou Maďarsko ke krachu. Otevřeně se takovou vyděračskou akcí chlubí v médiích. Je to ještě hra na demokracii? Nebo už to je ta pravá tvář liberální demokracie, tedy demokracie vyvolených, kde opozice ztrácí svou roli a stává se trpěnou figurkou při závodu v umlčování?
V Texasu bojují za normálnost. Za lidi. Neměli bychom zaostávat. Itálie by měla získat trochu sebevědomí a začít uplatňovat předvolební politiku premiérky Meloniové. I při riziku, že ji progresivisté z unie budou chtít zašlapat do podlahy. Nechť zavedou politiku otevřenosti. Prostě zveřejňovat naprosto všechno, co z unie vzejde. Všechna jednání. A napráskat tak progresivistům tak, až se utečou stydět někam za bojovné copánky Grety Thunbergové, kde je jejich místo. Politiku mají dělat vyspělí lidé, ne děcka, která věří svým snům víc než realitě a tak dělají lidem ze života noční můru.
Štěpán Cháb, Krajské listy
The post Politiku mají dělat vyspělí lidé, ne děcka, která věří svým snům víc než realitě first appeared on Pravý prostor .
