Nevím, zda si demonstranti na „demonstracích proti pravici“ uvědomují, že jsou jen „dvojníky“ svých předků, kteří ve 30. letech minulého století stanuli v davu s nataženou pravicí, aby vítali svého idola. Scholz by mohl být pomyslným nástupcem onoho muže s knírkem, který se také snažil zlikvidovat veškerou opozici.
Němci se tedy jako takoví příliš nezměnili a litovat lze jen ty, kteří v davech na náměstích nežádají zákaz opozice jako tomu bylo za vlády jistého Rakušana, který se – podobně jako dnes EU – snažil ovládnout celou Evropu.
Není tedy divu, že podobné „antiopoziční“ protesty zaznamenalo také Rakousko – a stejně tak není udivující, že organizátoři se i zde rekrutovali z řad vlády, neziskovek a vše bylo zaštítěno teroristickou Antifou.
V demokracii se většinou chodí demonstrovat proti aktuální vládě, jako to například nyní dělají zemědělci po celé Evropě, ale ne proti někomu, kdo není – a ani nikdy nebyl – u moci.
AfD je jedinou skutečnou parlamentní opozicí. K této straně lze připočítat i mimoparlamentní malé strany, z nichž některé již byly zakázány. Ovšem AfD začala nabírat příliš rychle preference, takže bylo třeba podniknout cokoli, co by voliče od volby této strany odradilo.
Mimo účelového nasazení dvou údajně „protestních“ stran se nyní německá vláda jistí rychlým vydáváním občanství (ve hře je až 2,5 milionu cizinců) a již uvedenými demonstracemi. A aby toho nebylo dosti, k politickému boji se přidávají i některé firmy.
Jednou z nezaměnitelných charakteristik autoritářských systémů je, že každodenní život je zpolitizovaný. Jinými slovy, člověk je konfrontován s politickými poselstvími nebo požadavky v oblastech života, které jsou ve skutečnosti zcela apolitické.
V „novém Německu“ je každodenní život natolik zpolitizovaný, že si ho mnoho lidí už ani nevšimne. A příkladů je tolik, že je nelze v jediném článku představit. Níže tak najdete jen několik nejkřiklavějších.
Na „správné“ straně je řetězec pekáren ve východním Vestfálsku „Karlchen’s Backstube.“ S heslem „ Žádný chleba pro “ vítala zákazníky ve svých zhruba 70 pobočkách po dobu jednoho týdne.
Takzvaná „kvalitní média“ nebyla touto akcí pobouřena. Naopak. WDR o logu napsala: „Tím dala pekárna příklad toleranci a demokracii – a byla napadena.“
„Na Facebooku je nespočet urážek,“ říká mluvčí postižené pekárny. „Společnost si nadále stojí za svým prohlášením: nenávist, rasismus a nesnášenlivost ohrožují demokracii, ale akce nyní skončila.“
Hlasatel pokračuje :
„Restaurace rychlého občerstvení v Bielefeldu reaguje zcela odlišně. Na cedulích je napsáno „Žádný kebab pro“ nebo „Žádné pivo pro“. Majitel snack baru zveřejnil fotografii na Facebooku. Pro generálního ředitele Erdala Kolcu je to jasné prohlášení, namířené proti AfD a remigračním plánům pravicově extremistických skupin.“
Veřejnoprávní televize ztotožňuje AfD a tím i její miliony voličů s národními socialisty. A zároveň od těchto „nacistů“ vybírá miliony a miliony povinných poplatků.
Počínání pekařů a prodejen rychlého občerstvení je v několika ohledech absurdní, dokonce obscénní. Vzhledem k tomu, že nejde o žádné nacionální socialisty, dává to stejný smysl jako nápis „Žádný chléb pro pedofily“ nebo „Žádný kebab pro vrahy“.
Na druhou stranu, pokud akce klade rovnítko mezi druhou největší opoziční stranu a národní socialisty, což alespoň provozovatel rychlého občerstvení netají, jedná se o pomluvu nebo dokonce podněcování k nenávisti.
A ukazuje to rozsah hysterie, agitace a předvídavé poslušnosti, kterou vyvolala koordinovaná akce Correctivu, médií, tajné služby a vlády.
Další příklad: Potravinářská společnost „Followfood “ nyní nabízí „Bio Pizza Antiracisti.“
Kromě toho poskytuje následující popis produktu: „Tolerance je nám blízká. Organická pizza antiracisti followfood zbystří vaše smysly pro větší rovnost, rozmanitost a respektující soužití. Pikantní posypaná mozzarellou a sušenými rajčaty je také důležitým příspěvkem k podpoře odchodu od pravicového extremismu.“
Společnost sama sebe popisuje takto: „followfood není jen potravinářská společnost, ale hnutí.“
Jak lépe shrnout absurditu a politizaci naší doby než tím, jak se popsal výrobce pizzy?
Ale na závěr ještě jeden příklad .
„Město Kolín nad Rýnem vyvodilo personální důsledky: Simone Baumová z Engelskirchenu v Oberbergu, předsedkyně spolkového svazu Severního Porýní-Vestfálska a zaměstnankyně městské správy, se zúčastnila setkání pravicově extremistických funkcionářů v Postupimi.
Podle informací tohoto deníku město Kolín nad Rýnem Baumovou bez předchozího upozornění propustilo,“ píše Kölner Stadtanzeiger.
Zaměstnanci městské správy jsou vlastně neodvolatelní. Ale ne když se ve svém volném čase setkávají s lidmi se „špatným“ názorem – což z kolínských regionálních novin udělalo „setkání pravicově extremistických funkcionářů.“
Signál je jasný: pokud nechcete riskovat své živobytí, nemůžete se setkávat s lidmi, kteří smýšlejí jinak, a to ani ve svém volném čase. Ve skutečnosti musí být všichni lidé, se kterými se setkáte, podrobeni testu postoje, aby byli na bezpečné straně.
Co to má společného se svobodným demokratickým řádem?
Nic. Až na to jméno. Protože ti, kteří obrátili tento svobodný demokratický základní řád vzhůru nohama plíživým státním převratem, nyní pomlouvají všechny, kdo tento plíživý státní převrat nepřijímají, jako odpůrce svobodného demokratického základního řádu.
Jednání s kritiky vlády má v Německu již nyní charakter honu na čarodějnice. Kdy shoří první hranice?
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 4 Průměrně: 5 ]
Článek 30. léta se v Německu vrací: Žádné pivo, žádný chleba, žádnou pizzu pro pravici! se nejdříve objevil na Necenzurovaná pravda .
