PZ
Hlouběji snad ani nelze klesnout. To jsem si pomyslel po přečtení některých komentářů vládních politiků, které pronesli po opětovném zvolení A. Babiše do čela ANO, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Ladislav Petráš.
„Blahopřeji mu. A přál bych si, aby se v Poslanecké sněmovně choval více jako politik, než jako král chaosu, osobních útoků, polopravd a lží, …… Před dvěma lety tvrdil, že je to naposledy, co kandiduje na předsedu hnutí ANO. Při zkušenosti s věrohodností jeho slov nepřekvapuje, že byl dnes opět zvolen předsedou …”. Tato slova pronesl předseda vlády P. Fiala , a ani se u toho nezačervenal studem. Jako kdyby mluvil o sobě. Vždyť lži, chaos, osobní útoky a podrazy provázejí jeho činnost od samého počátku. Kdybych měl napsat vše, co slíbil a nedodržel, všechny ty jeho podrazy na občanech naší vlasti, všechen ten chaos, který se promítá do stavu naší společnosti, asi by to bylo dlouhé čtení.
Ale P. Fiala nebyl sám, který se takto vyjádřil ke znovuzvolení A. Babiše. Také ministr vnitra V. Rakušan „zazářil“, když prohlásil: „Průběh sněmu nesleduji, takže nemohu glosovat jednotlivé výroky směrem k vládě. Předpokládám ale, že obsahem a formou se neliší od toho, co slýcháme ve Sněmovně. A právě rétoriku bych, vedle absence věcných řešení, vytknul hnutí ANO nejvíc, … Vedou k oslabování důvěryhodnosti základních institutů demokracie a právního státu. V tomto ohledu Andrej Babiš a jeho věrní jsou hrozbou pro demokracii. …”.
Okamžitě po přečtení těchto slov se mně vybavila „historka“ s portrétem V. Putina v pytli na mrtvoly na budově MV, kterou tam nechal vyvěsit V. Rakušan. To, podle něj, byl asi „čin s obsahem i formou“!!! Stejně tak, jako volební podraz na Piráty, se kterými šel společně do voleb. Také ta jeho rétorika dle mého názoru vede k oslabování důvěryhodnosti základních institutů demokracie a právního státu, na které se ve svém prohlášení odvolává.
A není to jen rétorika. Copak navádění k udavačství, nebo „regulace“ alternativních médií, která přinášejí jiný pohled na situaci, než oficiální masmédia, politické procesy a další přijímaná opatření ze strany vládní koalice nevedou k oslabování demokracie a právního státu? Podobných prohlášení v duchu toho, co řekli Fiala a Rakušan, byla z řad vládních politiků celá řada.
Podle mého názoru, pokud bychom měli být demokratický a právní stát, tak tato vláda se všemi aférami, které vyprodukovala za tu krátkou dobu, co dostala důvěru občanů k řízení tohoto státu, měla být dávno odvolána. Současný stav v naší společnosti svědčí o tom, že se nacházíme v hluboké společenské krizi. Ta svým dopadem předběhla i krizi ekonomickou. Ve středověku by lidé tuto situaci řešili tím, že by viníky této situace vyházeli z oken. Říkalo se tomu defenestrace.
V demokratické společnosti mají občané jiné nástroje, jak se zbavit lhářů a podvodníků ve vládě. Jedním z nich by měl být i zákon o všeobecném referendu. V něm občané mohou vyjádřit svůj názor a na základě toho mohou takovou vládu odvolat. U nás, i když v Ústavě je všeobecné referendum zakotveno, přesto ústavní zákon neexistuje. Bohužel, žádná z předchozích vlád nenaplnila text naší Ústavy a nebyl přijat ústavní zákon o všeobecném referendu
V minulosti svoji vůli mohli občané vyjádřit také na masových demonstracích, které zpravidla organizovaly odbory. Bohužel, v současné době největší odborová organizace, v jejímž čele stojí Středula, vyjadřuje svojí nečinností více podporu této vládě lhářů a podvodníků, než pracujícím občanům. Také tento fakt je důsledkem hluboké společenské krize, jejímž výsledkem je mimo jiné „atomizovaná“ společnost. Vedoucí představitelé parlamentních a neparlamentních politických stran a hnutí a různých společenských organizací se nedovedou oprostit od svého ega. Nejsou schopni domluvit se na prioritách, které by vedly k nápravě. Lidé se začali bát, „strčili hlavu do písku“ jako pštrosi, co se bojí. Mnoho občanů nechce nic vidět ani nechtějí být viděni. Tito občané si ale musí uvědomit důsledky takového jednání. Čím déle bude trvat tato nejednota, neakceschopnost, lhostejnost k tomu, co se děje v naší společnosti, tím hrozivější budou následky. O některých důsledcích tohoto stavu jsem před nedávnou dobou psal v článku „Kam kráčíš, Česká republiko?“.
To, co zde píši, není ale výsledek práce jen současné vlády. Ta tento proces jen urychlila a razantně prohloubila. Základy tohoto stavu však položily i vlády předchozí.
Na závěr připomenu jen několik vět z naší Ústavy:
Článek 1
(1) Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.
Článek 2
(1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci
Článek 6
Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin.
prvnizpravy.cz
The post Kam jsme došli first appeared on .
