Je vidět, že má totalitní manýry nemalá část Němců v genech. A nyní je i o něco pochopitelnější, proč si do země dováží ve velkém právě muslimy, se kterými Hitler spolupracoval a jejichž nenávistnou ideologii obdivoval. Ne nadarmo se říká, že vrána k vráně sedá a rovný rovného si hledá.
Tak jako ve 30. letech minulého století se i nyní chystá likvidace názorové opozice pod pláštíkem „boje proti ultrapravici.“ Za krajní pravici je v Německu považována jakákoli názorová opozice, která je konzervativní a je byť jen milimetr vpravo od dnes již středo-levicově liberální CDU.
Po několika demonstracích a s pomocí neziskovek a mainstreamových propagandistů účelově zkonstruovaných kauzách nyní vládní koalice takzvaného „semaforu“ přistoupila k další fázi likvidace jakékoli opozice, čímž je samozřejmě myšlena AfD a případně i jakákoli další konzervativní strana, která by začala nebezpečně nabírat na preferencích.
Ministryně vnitra nyní přišla s balíčkem 13 opatření „boje proti pravici.“ Tento balíček by de facto v Německu úplně zlikvidoval jakoukoli skutečnou opozici.
Touto likvidací demokracie však, jak tvrdí Faserová, bojují za „záchranu demokracie.“
Nový akční plán Nancy Faeserové „Rozhodně bojovat proti pravicovému extremismu“ zahrnuje drastická omezení svobody projevu. Ohrožuje bankovní tajemství a právo na svobodu pohybu v rámci EU. „Aktéři občanské společnosti“ by měli mít k dispozici státní prostředky. Co konkrétně zahrnuje 13 prezentovaných opatření?
„Pravicový extremismus zůstává největším nebezpečím pro naši demokracii.“ Tak to vidí Nancy Faeserová (SPD) a říká to hned na začátku akčního plánu nazvaného: „Rozhodně bojujte s pravicovým extremismem – používejte nástroje defenzivní demokracie,“ který představila v úterý.
„V posledních letech se pravicoví extremisté pravidelně dopouštějí přes 20 000 kriminálních a násilných trestných činů ročně,“ varují autoři příspěvku (mimochodem, útoky muslimů na homosexuály nebo Židy jsou také považovány za „pravicově extremistické zločiny,“ přestože tito muslimové volí většinou právě současné vládní strany).
„Pro mnoho lidí v Německu je za těmito čísly strach z toho, že se stanou terčem útoků pravicových extremistů,“ uvádí list, aniž by zmínil, že většina z nich jsou propagandistické zločiny a pouze necelých pět procent jsou násilné činy.
Faeserová ve svých veřejných vystoupeních vždy ignoruje skutečnost, že jasná většina případů terorismu podaných federálním generálním prokurátorem je namířena proti islámským zločincům.
Ministryně vnitra ve svém příspěvku obviňuje zejména „extremistickou Novou pravici“ z toho, co by mělo být cílem každého politického hnutí:
„Jejich přední představitelé chtějí získat vliv na politické debaty a napojení na společenský střed – ve stranách a v médiích, v podnikání a společnosti v kulturním sektoru. Proto jsou nyní s ohledem na rostoucí hrozbu zapotřebí nová opatření.“
Předložený příspěvek se zaměřuje na všechny osoby, které Úřad pro ochranu ústavy klasifikuje jako pravicové extremisty. To se nyní týká i bývalého prezidenta Úřadu pro ochranu ústavy Hanse-Georga Maaßena. V jádru jde především o AfD, i když není jmenovitě zmíněna.
Zásahy, které ohrožují lidi, jsou závažné a mají také masivní důsledky pro právní stát. Co tedy obsahuje 13 bodů akčního plánu?
1. „Posílení odolnosti demokracie“
První bod objasňuje, že ačkoliv se plán hlásí k boji proti pravicovému extremismu, cílí především na AfD. „Když autoritářské síly útočí na demokracii, soudnictví je často jedním z jejich prvních cílů,“ varovala v úterý ministryně vnitra. Proto chce ochránit Spolkový ústavní soud před možným vlivem, pokud by AfD získala politickou vládní odpovědnost.
Nyní je každopádně otázkou, jak nezávislý je Spolkový ústavní soud, v jehož čele stojí bývalý člen CDU Bundestagu, který spolu s Angelou Merkelovou zasedal ve spolkovém výkonném výboru CDU.
2. „Holistický přístup k boji s pravicovým extremismem“
Ministryně vnitra varuje před „takzvanou novou pravicí“, která je vnímána jako závěs mezi neextremistickými kruhy a extremistickým (stranickým) spektrem. Úřad pro ochranu ústavy ví, že jejich občanské vystupování je pouhou fasádou, aby vypadali jako zvlášť kompatibilní s částmi společnosti.
Problém přesahuje zpochybňování základního svobodného demokratického řádu: „Často se vysmívají státu a jeho institucím a považují je za slabé. Této mylné představě je třeba rozhodně čelit.“
3. „Vysychání finančních zdrojů pro pravicově extremistické sítě“
Zde federální vláda přímo útočí na bankovní tajemství. Peníze chce stát získat od skupin sledovaných Úřadem pro ochranu ústavy: „Chceme je připravit o příjmy,“ potvrdila v úterý Faeserová.
Do centra pozornosti bezpečnostních orgánů by se ale měli v budoucnu dostat i ti, kteří darují peníze skupinám sledovaným Úřadem pro ochranu ústavy: „Nikdo, kdo daruje pravicově extremistické organizaci, by neměl zůstat nezaznamenaný,“ říká Faeserová.
Finančním tokům do „pravicově extremistických sítí“ však lze zabránit pouze ve spolupráci s bankami. Chce ministryně vnitra pracovat na zablokování účtů nechtěných dárců?
V každém případě plán předložený ministerstvem vnitra hovoří jasnou řečí: „BfV úzce komunikuje s finančním sektorem, aby jej upozornil na problémy finančních toků a transakcí v souvislosti s pravicovým extremismem.“
Vzhledem k tomu, že části AfD sleduje i Spolkový úřad pro ochranu ústavy pod vedením Thomase Haldenwanga, dárci strany se pravděpodobně stanou terčem tajné služby.
Z předloženého balíčku opatření také vyplývá, že vláda chce získat rychlejší přístup k údajům o účtech lidí, kteří jsou Úřadem pro ochranu ústavy klasifikováni jako pravicoví extremisté, a změnit k tomu zákon. Postupy je třeba odbyrokratizovat, říká se bagatelizujícím způsobem v letáku federálního ministerstva vnitra.
Ale federální vláda nechce jen získat přístup k údajům o účtu. Nový „Zákon ke zlepšení boje proti finanční kriminalitě“ také umožní Spolkovému úřadu pro ochranu ústavy „přístup k registru transakcí s nemovitostmi, který ještě nebyl zřízen“. Kdo a kdy jakou nemovitost kupuje, by nemělo zůstat neodhaleno.
4. „Narušení nadnárodních sítí“
„Pravicoví extremističtí aktéři jsou v intenzivní přeshraniční výměně,“ stojí v textu. Proto by „nástroje omezující svobodu pohybu pravicových extremistů měly být používány ještě důsledněji.“ Osobám sledovaným Úřadem pro ochranu ústavy by měl být zakázán vstup do země a odchod z ní, což je vážný zásah do zaručené svobody pohybu občanů EU.
Tento bod samozřejmě není namířen proti násilným džihádistům, kterých je již plné Německo, zatímco další neustále přicházejí. Ti budou i nadále vřele vítáni.
5. „Boj proti nenávisti online“
Federální vláda chce nejen více zakročit proti kriminálnímu obsahu na internetu. V budoucnu by se na „inkriminovaný obsah“, tedy obvinění, měly zaměřit také vyšetřovací orgány, „aby čelily brutalizaci jazyka ve virtuálním prostoru a potenciálním imitačním efektům.“ BKA by měla podporovat „smazání“ a distribuovat „příkazy k odstranění.“
6. „Boj proti zahraničnímu vlivu a dezinformacím“
Ministerstvo vnitra v současné době zřizuje „útvar včasného odhalení.“ Měl by být schopen předem identifikovat zahraniční manipulaci a ovlivnit kampaně. Jak přesně se to stane a kdo bude součástí této „jednotky včasné detekce,“ není jasné.
7. „Odstraňte nepřátele ústavy z veřejné služby“
„Reforma federálního disciplinárního práva je důležitým stavebním kamenem pro zvýšení odolnosti našeho ústavního státu,“ píší autoři. Co to konkrétně znamená? V budoucnu budou všechna disciplinární opatření vůči státním zaměstnancům „vyřizována disciplinárním příkazem.“
Opět se jedná o „Lex AfD“. Podle Faeserové by měl být každý, kdo je členem AfD, okamžitě propuštěn z veřejné služby. U soudu se pak už bránit nemůže.
Peníze by se navíc pokud možno měly vybírat i od státních zaměstnanců v důchodu, pokud se podle Úřadu pro ochranu ústavy již nehlásí k „základnímu svobodnému demokratickému pořádku,“ tedy k názorům, které razí vláda.
Zajímavou případovou studií by k tomu byl výše zmíněný Hans-Georg Maaßen, který je v současné době v důchodu jako státní zaměstnanec a mohl by tedy o důchod přijít.
8. „Demontáž pravicově extremistických sítí“
Federální vláda chce další kluby zakázat. „Zákazová opatření s nejcitlivějším dopadem na pravicově extremistickou scénu jsou průběžně prověřována,“ uvádí.
9. „Důsledně odzbrojujte pravicové extremisty“
Zákony o zbraních by se měly zpřísnit. Ke ztrátě zbraně stačí pouhé podezření. Členství v organizaci, která je Úřadem pro ochranu ústavy vedena jako „podezřelý případ,“ tak škodí spolehlivosti a vede tak k odebrání zbrojního průkazu. Zde opět cílí na AfD.
10. „Posílení prosazování demokracie“
Nancy Faeserová chce „defenzivní demokracii.“ A takzvaná „občanská společnost“ (tzn. politické neziskovky) slouží jako útočná zbraň. Zákon na podporu demokracie, který na konci roku 2022 schválil federální kabinet, má zajistit finanční podporu četným levicovým lobbistickým skupinám.
„Vzhledem k současnému vývoji je naléhavě nutné, aby o tom německý Bundestag rozhodl co nejdříve,“ vysvětlila Faeserová, že nechápou pomalost procesu. V současné době stojí zákonu v cestě pouze FDP tím, že trvá na klauzuli o extremismu.
11. „Sportujte s postojem – proti pravicovému extremismu“
Sport by se měl v budoucnu více politizovat, aby se zastavil bující pravicový extremismus na fotbalových hřištích v této zemi. Za tímto účelem by měla být obnovena „spolupráce s občanskou společností.“ Opět jde tedy o finanční podporu pro určité organizace.
12. „Konfrontace s antisemitismem“
Příspěvek zdůrazňuje hned na začátku kapitoly: „Od nelidského útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023 se počet antisemitských zločinů enormně zvýšil, což je způsobeno především islamisticky motivovaným antisemitismem.“
Hned další věta ukazuje na skutečné nebezpečí: „Po celá léta však neustále přibývá antisemitských trestných činů, z nichž většinu páchají pravicově extremisticky motivovaní pachatelé.“
Nyní je známo, že tyto počáteční statistiky již léta neodrážejí realitu. Všichni neznámí pachatelé antisemitských trestných činů jsou automaticky zařazeni k politicky motivované pravicové kriminalitě. Nejsou zmíněna žádná konkrétní opatření pro boj proti antisemitismu.
13. „Posílení demokratů pod útokem“
Ze statistik vyplývá: Nejčastěji jsou napadáni politici a instituce Strany zelených, následují zástupci AfD. Přesto se Faeserová soustřeďuje výhradně na útoky zprava a ochrana má sloužit jen pro politiky „správných“ stran.
V lednu bylo spuštěno „kontaktní místo pro ochranu místních úředníků a volených představitelů.“ Kromě toho již několik měsíců existuje „Aliance na ochranu místních volených zástupců,“ které se, jak by to mohlo být jinak, opět účastní „organizace občanské společnosti.“
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0 ]
Článek Návrat 30. let v Německu: Balíček 13 opatření má zajistit likvidaci jakékoli názorové opozice se nejdříve objevil na Necenzurovaná pravda .
