SLOVANKA
Kdo je to vlastně extremista? I když existuje jistá definice, tak jde spíš o každého, kdo neodpovídá aktuální ideologii a jakkoli se jí vymyká. Zhruba před 20 lety by ještě byli zcela jasně za extremisty považovaní třeba Piráti, dnes jsou za ně považováni lidé s konzervativními názory a ti, kteří nesouhlasí s politikou EU.
A Piráti, Zelení a jim podobné strany – tedy jednoduše progresivisté – jsou naopak aktuálně symbolem stávající vládnoucí ideologie, což je i důvod, proč jsou tak propagováni a již nejsou z pohledu systému, který představují, považováni za extremisty.
Mnozí ultralevicoví extremisté dob minulých se naopak uchytili v cenzorských strukturách – a to jak u nás, tak v zahraničí.
Extremistou dnes může být nazván kdokoli, kdo nesouhlasí se „stranou a vládou.“ Kdokoli, kdo tedy není názorově „v lajně,“ je zařazen na „seznamy,“ které si ostatně dělá každý nedemokratický režim.
V poslední době se hodně psalo o žalobě na Ministerstvo vnitra, kterou už před časem podalo SPD za to, že bývá na seznamech extremistů. Soud nyní uznal, že šlo o lživé nařčení, protože už z logiky věci by se u nás žádná extremistická strana nemohla účastnit politické soutěže.
Nicméně prakticky vůbec se nepřipomínalo, odkud se toto nařčení poprvé vzalo a s čím vlastně – od té doby již pravidelné – zprávy Ministerstva vnitra o extremismu souvisí.
Ráda bych zde tedy připomněla, kdo začal vyrábět tyto veřejné „seznamy podvratných živlů“ a kdy k tomu došlo. Také připomenu další souvislosti, které už možná mnozí zapomněli.
Bylo to v roce 2019, kdy jsme jako jedna z prvních evropských zemí EU přijali takzvaný „zákon o předsudečné nenávisti,“ který tehdy schválila vláda ANO a ČSSD (mělo jít jen o přílepek k jakémusi již existujícímu zákonu).
Šlo o první zákon, na jehož základě byla záhy (a dosud je) trestána řada lidí jen za poznámky na sociálních sítích.
Zákon vláda ANO a ČSSD schválila spolu s výroční zprávou o extremismu a předsudečné nenávisti za rok 2018 na svém jednání 29. dubna 2019.
Tento výraz pak využila i v první zprávě MV o extremismu a předsudečné nenávisti za rok 2018, kde byli propíráni údajní pravicoví extremisté a menší část politické scény, většinou mimoparlamentní, ale asi půlka zprávy byla jen o SPD (v podobném duchu byly i zprávy z let 2019 a 2020 – a pak i následující po nástupu Fialovy vlády).
Za islamofila Hamáčka alias al Hamajdy na Ministerstvu vnitra byl zákon využíván zejména vůči „islamofobům,“ tehdy bylo obžalováno mnoho lidí, kteří uráželi muslimy na sociálních sítích.
Obzvlášť pak byli trestáni ti, kteří nějak schvalovali útok na mešity v novozélandském Christchurchi. Až stovka lidí během následujících let skončila u soudu s tříletou podmínkou.
V jednom případě dokonce prvoinstanční soud odsoudil jednoho z provinilců k 6 letům vězení nepodmíněně, až druhoinstanční soud to změnil na podmínku.
Známou obětí předsudečné nenávisti byl tehdy i asistent poslance Foldyny Michael Walter Kraft . Ten byl pro změnu odsouzen za článek, v němž se vyjadřoval proti muslimské invazi do Evropy a nabízel možná účinná řešení.
Později se Babišova vláda s cenzurou koncentrovala od odpůrců islamizace více na odpůrce Covidismu a Fialova vláda pak na Ukrajinu – a ještě poněkud přitvrdila a přidala další cenzurní opatření, včetně zablokování mnoha webů.
Právě ve stejnou dobu, kdy se tedy u nás zavedl tzv. „zákon o předsudečné nenávisti,“ začalo i veřejné kádrování „odpůrců“ systému. Jakési počátky cenzury bychom sice mohli hledat již v roce 2014 u Chovancem založeného CTHH, nicméně ve větší míře začaly padat rozsudky za vyjádření na sociálních sítích až po schválení „předsudečné nenávisti.“
A právě až v roce 2019 se začaly tyto zprávy zveřejňovat a po každém vydání se nad nimi ukájela většina korporátních médií. Do té doby se jistě také něco podobného vypracovávalo, ale ne pro veřejnost.
To, že bylo tehdy hnutí SPD zařazeno na seznam extremistů, souviselo právě i s jejich programem, který se částečně vymezuje proti islámu (zákaz mešit, burek apod.). Islamofil Hamajda s tím měl v té době značný problém.
Mizerná Fialova vláda tak měla už jistý základ pro uplatňování biče na své oponenty, i když dnes se využívá spíš jiný paragraf, který se lépe hodí na cenzuru názorů, které vadí stávající vládě, která se koncentruje spíš na Ukrajinu, Rusko a podobná témata.
Nepochybuji, že cenzura bude pokračovat i s další vládou, vhodné téma k cenzurování se totiž vždy najde. Ostatně, jsme cenzurou díky Jourové proslavení po celé Evropě, ale dokonce i mimo ni.
Je celkem jedno, jestli bude příště ve vládě ANO s ODS nebo KDU, nálepky „extremistů“ odpůrcům systému zůstanou, i když to již zřejmě po posledním precedentu nebude namířeno na žádnou oficiální parlamentní stranu.
Nicméně na občany, kteří v čemkoli s vládou a EU nesouhlasí, budou „zprávy o extremismu“ jistě cílit i nadále.
Slovanka
The post Kauza „extremismus SPD“ úzce souvisí s počátky zavádění cenzury u nás first appeared on Pravý prostor .
