Již jen několik týdnů nás dělí od velmi důležitého hlasování na půdě WHO, kde se má rozhodnout o tom, zda budou už za 10 měsíců platit nové Mezinárodní zdravotní předpisy a zda bude schválena i pandemická smlouva.
Pro méně znalé připomínám, že pro schválení nových MZP postačí nadpoloviční většina hlasů, zatímco pro schválení pandemické smlouvy je zapotřebí 2/3 souhlas členských států WHO.
Zatímco schválené předpisy začnou platit 10 měsíců po schválení ve všech členských zemích – tedy včetně těch, které budou případně hlasovat proti – v případě pandemické smlouvy bude tato platná jen pro signatářské země, které ji odhlasují nejen na půdě WHO, ale také v rámci vlády či parlamentu dané země.
Na druhou stranu zdravotnické předpisy již žádným dalším schvalováním neprochází, jde totiž jen o úpravu již existujícího (tedy v minulosti vládami schváleného) dokumentu.
V Curychu proběhlo sympozium, na kterém odborníci z řad odpůrců řešili, jak by se dalo schválení obou dokumentů odvrátit. Jasně upozorňují na to, že samotný podpis vládních činitelů pod pandemickou smlouvu je nezákonný, neboť vede k odevzdání suverenity vlastní země.
Totéž lze říci i o nových úpravách Mezinárodních zdravotních předpisů.
Sympózia se účastnili zejména odborníci ze Švýcarska, kde sídlí WHO, ale i několik odborníků z dalších německojazyčných zemí.
Stejně jako se globalistické organizace zaměřují na rodinu jako na jádro společnosti, útočí i na úspěšný model národního státu: Televize Auf1 vedla rozhovory s různými odborníky na sympoziu WHO v Curychu u příležitosti ohrožení suverenity členských států WHO.
Situace ale není beznadějná. Několik odborníků je přesvědčeno, že plány WHO jsou z dlouhodobého hlediska odsouzeny k neúspěchu.
Umíte-li dobře německy, můžete si rozhovory poslechnout zde .
O smlouvách WHO, které znamenají zbavení moci národních států a kompletní transformaci společnosti, se bude hlasovat už zhruba za tři týdny.
U příležitosti sympozia WHO v Curychu měl Auf1 příležitost promluvit se špičkovými odborníky a řečníky.
Pokud by byly tyto dvě smlouvy WHO implementovány, znamenalo by to v konečném důsledku ztrátu suverenity lidí, říká prof. Stefan Hockertz. A vláda ztratí svou moc.
„To je zbavení se sebe sama a to je v tomto světě něco zcela nového,“ diví se Hockertz. Obává se, že dokumenty WHO budou schváleny. Nařízení WHO však nelze realizovat dlouhodobě.
Také datový analytik Tom Lausen očekává formální schválení smluv WHO. Ale záhy upozorňuje na jednu zásadní skutečnost: „Politici, kteří podepisují takové smlouvy, jednají protiústavně a měli by být odvoláni z funkce!“
Rietiker, předseda strany Pro Švýcarsko, má podobný názor: „Pokud by smlouva WHO byla podepsána ve Švýcarsku, měla by přednost před federálním právním systémem. Přímá demokratická práva by byla podkopána! Švýcarský parlament zaznamenal v tomto ohledu velký úspěch: Parlament chce předem vidět smlouvy WHO.“
Také švýcarský právník Philipp Kruse prozrazuje, že nespokojenost s WHO roste. Nizozemsko v parlamentu hlasovalo pro odklad schválení dokumentů WHO z různých důvodů.
„Jsou tam výbušné články. Klidně se může stát, že ostatní země budou tento postoj následovat,“ doufá Kruse.
Odborník na zdravotní údaje, prof. Konstantin Beck, je přesvědčen, že plánované projekty WHO nakonec selžou:
„Jakmile se vše osvětlí, jakmile budou lidé a politici dobře informováni, bude záležitost WHO ve prospěch Švýcarska.“
„WHO v dokumentech nařídila přísnou cenzuru, aby potlačila nepopulární názory. To by se mohlo stát realitou i ve Švýcarsku,“ říká Rietiker.
Je ale přesvědčen, že plány WHO nakonec selžou:
„Věřím, že národní stát je vzorem úspěchu, stejně jako rodina na společenské úrovni. A to je přesně to, co chtějí WHO a WEF zničit. A teď musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom tomu zabránili!“
Právník Kruse je přesvědčen, že WHO nakonec se svými plány neprojde.
„I ti nejsilnější zastánci by se cítili nesví, kdyby věděli, že ztrácí kontrolu nad svým tělem, nad svým životem, nad svou ekonomickou základnou. Tak si to jistě nepředstavovali!“
To znamená, že všechny globalistické plány jsou odsouzeny k nezdaru.
Tolik malý vzorek názorů účastníků sympozia, jehož cílem bylo posoudit nebezpečí WHO.
Můj názor je ovšem ten, že to s tím odmítáním tak jednoduché zřejmě nebude. Stačí si vzpomenout na „dobu Covidovou,“ kdy většina oddaně věřila mainstreamu a „straně a vládě.“
Dosud je jen málo těch, kteří procitli. Mnozí stále již prokazatelně škodlivé experimentální injekce hájí, stejně jako nesmyslná nařízení.
Pokud je navíc například většina občanů zemí EU odhodlána odevzdat suverenitu vlastní země pod kuratelu Bruselu (na čemž se velmi aktivně pracuje), pak budou ochotni ji odevzdat i ve vztahu k WHO.
Obzvlášť pak v případě, kdy je budou média a ti „správní“ politici přesvědčovat o tom, že je to jen pro jejich vlastní dobro…
