Komparativní analýza buřtů komoušských a kapoušských
RSS

Komparativní analýza buřtů komoušských a kapoušských

Taras2 9. 11. 2018 TrasovaTerasa Je to známý úkaz: debata pod článkem o směřování lidstva a posledních vědeckých poznatcích v mikrosvětě chcípá na úbytě. Pokud se ale otevře palčivé téma, zda cibulku osmažit dorůžova nebo jenom lesklou, podlévat vínem či pivem, smetanu kysanou nebo sladkou, rozvine se diskuze do obřích rozměrů. Pokud budete řešit, zda s šípkovou nebo se zelím, vznikne dokonce konflikt. Tedy dnešní problém zní: Jak se žralo za komoušů a jak se papinká za kapoušů? Ke srovnávání jsem povolán, mám jemně vyvinuté chuťové pohárky, protože babička z matčiny strany učila na k. u. k. ústavu, který vychovával dívky z lepších rodin ku manželství, domácí práce a vaření. A maminka to od ní samozřejmě pochytila. Její jinak celkem běžná jídla, žádné extra speciality, to byly básnivé symfonie, aristokratické žaludeční svátky, spíše extatické modloslužby než obědy a večeře, bakchanálie s lžící, vidličkou a nožem. Ještě dnes se mi sbíhají sliny v hubě, když tohle píšu. Bože, kam se tenhle svět polévek s játrovými knedlíčky, svíčkových, zlatavých řízků a senzačních moučníků nenávratně ztratil? Jdeme na věc. Co musíme kapitalistům hned na začátku přiznat je to, že oproti bolševikovi nabízí úžasně rozmanitý sortiment potravin, někdy až zbytečně široký, jenž znesnadňuje spotřebiteli orientaci. A to za relativně příznivé ceny. Jestliže komunistická šunka stála desetikorunu za deset deka a kapitalistická dvacku, je to pro konzumenta jistě výhodné (jiná věc je kvalita, tu ale teď neřešíme). Další plus je snadnost nákupu ve chrámech konzumu, s tím se před listopadem teprve začínalo, viz Priory. S korekcí na logický rozvoj služeb s běžícím časem to je 2 : 0 pro kapouše. A teď to hlavní, kvalita potravin. Začnu jako Smetana, vzpomínkou na Plzeň. Chodil jsem do školy na Chodském náměstí a pod ní a pod kostelem na Májce (dnes Klatovská) bylo několik obchodů vedle sebe, mezi nimi bufáč. A v něm jsme si o volné hodině dávali svačinky, v tomto sledovaném případě vuřt, buřt alias špekáček, dva kusy, podezděné třemi rohlíky. Vedle mě stál u stolku Franta Frühauf, byl z vesnice, buran, a navíc dost žravý a do buřtu se zakousl s urputností vyhladovělého čokla. Buřtík doslova explodoval a potřísnil tukem můj tříčtvrteční baloňáček. (Všimli jste si, že klasické kabáty z šatníků úplně zmizely a zůstaly pouze jako stavovský znak politikům, snobským podnikatelům a celebritám? Tenhle fejeton bych dnes už nenapsal ZDE .) Tak tohle dnes špekáček neudělá, nemůže, protože tuku v něm mnoho není. Nedávno jsem si – po letech – pokusně koupil asi deset buřtů ve vaničce. Slibovaly přes 90 procent masa a cena byla vysoká. Ohřál jsem si dva, jíst se to nedalo a chuťově to bylo něco mezi nakyslým suchým nicem, smíchaným s velmi jemným pískem. Udělal jsem buřtguláš v domnění, že paprika, cibulka koření nechutnost základního prvku přetlučou, nepřetloukly. Přiřadil jsem tedy vuřty znovu k uzeninám a masným výrobkům, které nekoupím ani za nic (párky, paštiky, sekaná). Přičemž nemohu nevzpomenout na vynikající spišské párky z lahůdkářství na Belkrédce (Horákové), ze sedmdesátých let, které kupoval tchán, vyrovnávaje tak kuchařské neumětelství mé tchyně.  Jakmile dáte kapitalistovi šanci, aby si produkt před expedováním semlel najemno, můžete být jisti, že využije příležitosti a rozemele do něj kůže, slepičí zobáky a pařáty, prasečí paznehty a doplní to sójou a éčky. Základní rozdíl mezi Frantovým stříkacím buřtem a tím dnes zakoupeným byl samozřejmě v tom, že ten komunistický voněl po mase, až se sbíhaly sliny, ten dnes zakoupený postrádá jakoukoliv vůni. Stejně dobře by do střívka mohly být natlačeny na jemno semleté použité ponožky. Co s takovými korporátními „řeznickými“ hajzly, koupat je v koši ve Vltavě? Nebo zavést právo šaríja a sekat jim pazoury? Na šunce si můžeme demonstrovat úpadek řemesel, který pozoroval už Jirotka v Saturninovi. Když v padesátých létech přijel rodič z okresního města a přivezl šunku, byla to voňavá, velmi tence nakrájená balada s tučným okolo. Chuť nepopsatelná. Nebyla to ale zásluha bolševika, na jatkách a v řeznictví pořád ještě fungovali machři, které vycvičila kapitalistická první republika. A ti byli na své řemeslo hrdí a drželi laťku. Ta se potom postupně snižovala, tak jak se s iniciativou pracujících zvyšovala i produktivita práce. Ke konci totality už šunka nebyla tou prvotní baladou, spíše mokré cosi, v salámech se pak vyskytovaly nejasné plivací kousky všeho možného, ale pořád bylo jasné, že jde o výrobek z masa. Kapitalista pak připomenul národu, že v jeho lisované šunce ani maso není úplně nezbytné, stejně jako se pařížský salát nevozí z Francie. Maso: hovězí nekupuji, protože ty vystavené kousky jsou olezlé, slizké, jako kdyby je oblézal starosta Novotný. Při té ceně jim to samozřejmě leží na pultech. Kupuji tedy – s ohledem na svůj pobyt v divočině – zamrazená kuřecí prsa a vepřovou kýtu na řízky. Prsa v poslední době zmizela z nabídky řetězců, asi se tím vyrovnává jejich nadprodukce v Blesku a podobných koninách, kýta je (jak vcelku tak i naporcovaná na řízky ve vaničkách) sázkou do loterie. To maso nesmrdí, ale také nevoní po masu! Na pánvičce či v kastrolu se smrskne o třetinu, podstatné však je, že chutná asi tak, jako kdybyste do trojobalu omylem zabalili vložku do bot. Naprosto bez jakékoliv chuti, resp. mají chuť, jako kdybyste kousali mrtvýho do nosu. A tenhle popsaný stav se vyskytuje přibližně u tří ze čtyř nákupů. Co s tím ti hajzlové dělají, v čem to máčí a louhujou, to vědí jenom oni. Když ještě byl naživu můj poslední kocour, samozřejmě jsem se ním o potravu i lože dělil. Bylo to úžasně hodné a chytré zvířátko a měl i své mimořádně nápadité komunikační prostředky. Pro měšťáky v řadách čtenářů připomenu, že kočky vykonávají toaletu následujícím způsobem: prackou vyhrabou jamku, jako kdyby chtěly hrát kuličky. Do té pak uvelebí pozadí, chvilka soustředění. pak se otočí a nosem zkontrolují, zda jim někdo něco zezadu nepodstrčil, a dílo pak packou ze všech stran nesmírně pečlivě zahrabou. Když jsem vepřové kousky předložil kocourovi do jeho talíře, čuchl k tomu, ucukl, a pak začal celou misku ze všech stran zahrabávat – a nevadilo mu, že podlaha je z keramických dlaždic. A šel si lehnout. Když pak šel ven, na chvíli se u misky s „vepřovým“ zastavil a několika tahy práci dokončil. Zdálo se mi, jako kdyby si při hrabání něco mumlal. Sklonil jsem se a přiblížil hlavu k té jeho. Brblal si toto: „Kurvy zasraný kapitalistický…!“ Byl to dost velký sprosťák, jako jeho pán. Ovšem – politicky mu to myslelo! P.S. Výsledek utkání kapouši vs. komouši v disciplíně maso a uzeniny odhaduji na 4 : 2 pro komunisty. (pokračování)
Jak poznat nevěru?

Máte podezření, že vás váš protějšek podvádí?

Rychlá půjčka ihned

Není nic jednoduššího než si vybrat rychlou půjčku na www.finmoney.cz.

Špionážní technika

Jak zjistit pravdu? Pomocí profesionálních pomocníků.

Jirkovo rychlé půjčky

Srovnejte si online půjčky z pohodlí vašeho domova. 100% přes Internet

Matrace pro zdravé spaní

Specializovaný e-shop na matrace s dopravou zdarma.

Slevové kupóny

Ušetřete nemalé peníze na online nákupech. Slevové kupóny do e-shopů.

Hry zdarma

Nejlepší hry zdarma.

Slevový kupón

Slevovykupon.net je největší česká databáze slevových kódů a kupónů.

Inzerujte zde!

Máte zájem o reklamu? Kupte si textový odkaz na této pozici!



Dnes nejprohlíženější