Rozloží Andrej Babiš českou energetiku?
RSS

Rozloží Andrej Babiš českou energetiku?


Současná vystoupení ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové a předsedy vlády Andreje Babiše o nové energetické koncepci znamenají dramatickou změnu. Hlavní jeho vyhlášení, ve kterém se rozhodl přinejmenším odložit rozhodnutí o stavbě nových jaderných bloků a místo toho zvažuje prodloužení provozu Dukovan na 60 let, znamená odstoupení od stávající energetické koncepce, která chtěla nahradit uhelné bloky jadernými a obnovitelnými zdroji.



Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková  před čtyřmi dny prohlásila , že odloží rozhodnutí o financování a výstavbě nového jaderného bloku. Naopak zvažuje prodloužení provozu jaderných bloků v Dukovanech na 60 let, tedy do roku 2045. Jako hlavní důvod uvedla, že výstavbu nového bloku by nepodpořily menšinoví akcionáři ČEZ, protože jde o dlouhodobou strategickou investici, jejíž návratnost je desítky let. Prohlásila, že se nenechá tlačit do rychlého rozhodnutí.
Velice rychle na daná vyhlášení  reagovaly zelené aktivistické organizace Calla a Hnutí Duha . Ta uvítala rozhodnutí odložení výstavby nových bloků, které považuje za zrušení plánu stavby nových reaktorů nejen v Dukovanech, a už posuzují, jak se bude řešit ztráta pracovních míst v tomto regionu.
Podrobnější a jasné vysvětlení  poskytl Andrej Babiš  ve svých odpovědích na interpelace poslanců. U nich je asi klíčové vyjádření, že by měl případný nový blok stavět ČEZ bez podpory státu, a o tom, jestli ČEZ opravdu stavět bude, rozhodují reálně minoritní akcionáři.
Není důležité stavbu zahájit, ale úspěšně ji dokončit
Podívejme se, jak tato vyhlášení a hlavně předpokládané následné kroky ovlivní českou energetiku. Pokud premiér a paní ministryně mysleli své výroky v tom smyslu, že rozhodnutí nemusí padnout do konce roku a je třeba získat čas pro nalezení co nejširšího konsensu o způsobu realizace, tak je to v pořádku. I když značné pochybnosti vzbuzuje, že na hledání toho se již ztratilo opravdu hodně let. Není totiž důležité začít blok stavět, ale klíčové je zařízení úspěšně dokončit. Kromě zelených jsou všechny ostatní politické strany pro využívání jaderné energetiky a výstavbu nových reaktorů. Pro tuto cestu je i značná podpora celé společnosti. Když se však má rozhodnout, jaká varianta se vybere pro financování a jaké konkrétní reaktory se budou stavět, je možné vybírat z řady možností. A zde shoda nepanuje. Každá z existujících variant má svá pozitiva a negativa a žádná není bez rizika. Proto je potřeba nalézt shodu v tom, že v případě výběru konkrétního modelu financování a průběhu výběru dodavatele bude konečné rozhodnutí respektováno a jejich realizace podporována i těmi, kteří preferovali jiné možnosti.
Výstavba jaderného zdroje je dlouhodobou záležitostí a jako u všech velkých infrastrukturních staveb se s vysokou pravděpodobností objeví problémy, které bude potřeba překonat. Potřebuje tak stabilní dlouhodobou podporu. Pokud by existovalo riziko, že při změně politické reprezentace dojde k zastavení stavby nebo změně projektu, tak je lepší stavbu nezahajovat. Je třeba vyjednat potřebný konsensus a podporu. Jak katastrofálně situace dopadne, když se jaderná energetika využije pro politický boj, vidíme na příkladu bulharského projektu Belene. Ten byl v devadesátých letech v daleko pokročilejším stádiu než první dva bloky Temelína. Ovšem hlavně politický boj a hrátky kolem něj způsobily, že po drahých peripetiích se letos zahajuje další kolo pokusů jej dokončit.
Problém je, že následující výroky Andreje Babiše při interpelacích ukazují, že nejde o tento případ, kdy chce vládní představitel vyjednat a získat širokou podporu. Ale že jde zase o lavírování bez koncepce a dlouhodobější vize. Podívejme se, jaké jsou možnosti v další záležitosti, která se ve vystoupeních premiéra a ministryně objevují, tedy prodloužení provozu Dukovan na 60 let.
Je možné zajistit životnost Dukovan 60 let?
Reaktory II. generace, u kterých lze uvažovat o prodloužení provozu až na 60 let, se začaly provozovat v sedmdesátých letech. Teprve před pár lety v roce 2015 byl odstaven poslední reaktor I. generace. Jednalo se o reaktor typu Magnox a v provozu byl 45 let. Ani u všech typů reaktorů II. generace se nedá o tak dlouhé době provozu uvažovat. Nejdéle provozované reaktory tohoto typu se tak teprve blíží 50 letům provozu. Dne 17. září 2018 byl třeba odstaven reaktor Oyster Creek. Jedná se o reaktor s výkonem 619 MW, který byl do komerčního provozu uveden v roce 1969. Pracoval tak 49 let. Když v roce 2009 vypršela bloku původní licence na 40 let, byla po důkladných kontrolách prodloužena o dalších 20 let. V roce 2010 se však provozovatel rozhodl pro uzavření v roce 2019. Důvody byly ekonomické. Konkurence levného plynu a nutnost postavit chladící věže, která vyžadovala nová environmentální pravidla, zhoršily ekonomické parametry pro dalších deset let provozu. Řada dalších bloků se blíží padesáti letům provozu a některé z nich už mají po důkladné kontrole i licenci pro dalších deset let provozu.

Větrné elektrárny v decentralizované podobě jsou i v současné energetické koncepci, ale jejich potenciál je omezený. Větrné turbínu v Krušných horách. (Zdroj Vladimír Wagner).

Zajímavá pro nás může být hlavně situace u reaktorů VVER440. První reaktor VVER 440 přípravu na prodloužení provozu až na 60 let absolvoval. Jde o blok Novovoroněž 4, který byl uveden do provozu v roce 1972. V minulém roce u něj proběhla rozsáhlá rekonstrukce. V tomto případě se realizovalo i vyžíhání reaktorové nádoby, probíhalo 150 hodin při teplotě 475˚C a umožnilo do značné míry obnovení původních vlastnosti použité oceli. Rekonstrukce by měla umožnit provoz dalších 15 let až do roku 2032, tedy celkově 60 let. Zajímavostí je, že u prvního bloku ze dvou v elektrárně Loviisa proběhlo vyžíhání v roce 1996. Zde jsou také reaktory VVER440, i když se západním kontejnmentem. První začal pracovat v roce 1977 a druhý v roce 1980.
Technologicky tak opravdu lze prodloužit životnost Dukovan na 60 let. Dokonce s největší pravděpodobností nebude potřeba ani provádět vyžíhání. O nutnosti realizace tohoto procesu rozhoduje stav reaktorové nádoby a stupeň jejího poškození neutronovým tokem Ten se sleduje pomocí svědečných vzorků. Ty jsou umístěny v reaktorové nádobě a v přesně stanovené době se odebírají k rozboru. Zatím vše svědčí o tom, že vyžíhání nebude třeba. Je však třeba zmínit, že řada dalších částí vybavení elektrárny, například kabely, stárne nejen morálně. Možnost dalšího prodloužení činnosti elektrárny tak bude velice důkladně zkoumána.
Je třeba připomenout, že další provozování Dukovan nemusí být možné také z politických důvodů, daných hlavně tlakem okolních protijaderných států. Zde vidíme na příkladech belgických jaderných bloků či francouzské elektrárny Fessenheim, že tlak z Německa může být tak silný, že by u nás mohl vést k tomu, že Dukovany budou uzavřeny ne až po roce 2035, ale dokonce dříve. Odolat by se tomu dalo jen v případě široké shody a podpory tohoto prodloužení alespoň u nás. Tedy i podpora pokračování v provozu ze strany zelených aktivistů. Na to se zdála ukazovat zmíněná  vyhlášení pana Rovenského  z Greenpeace po akcionářské schůzi ČEZ. Ovšem, jak ukazují i současná prohlášení zelených aktivistů, nelze na to spoléhat.

Hlavní boom výstavby fotovoltaických elektráren u nás proběhl v roce 2010. Fotovoltaická elektrárna v Krušných horách (zdroj Vladimír Wagner).

Problém však hlavně je, že vyhlášení Andreje Babiše a Marty Novákové nepřichází po zralé úvaze a s opatřeními, která by prodloužení pomohla zajistit, ale čistě ve stylu: „teď se do konce funkčního období nemusím o nic starat a řešit to budou ti, co přijdou po mě“. O tom svědčí i reakce Dany Drábové, která jako odborník v dané oblasti také připomněla, že problém bude udržet Dukovany byť jen do roku 2035.
Náhrada uhelných zdrojů – hlavní úkol nový jaderných bloků
Ani prodloužení však nevyřeší hlavní problém, který by další dlouhodobé odložení rozhodnutí o výstavbě nových jaderných zdrojů přineslo. Hlavním úkolem nových jaderných zdrojů není jen náhrada dosluhujících Dukovan, ale hlavně zastoupení uhelných zdrojů, které se začnou postupně odstavovat, Měly by společně s obnovitelnými zdroji realizovat přechod české republiky k nízkoemisní energetice a splnění našeho podílu na klimatických cílech v Evropě i ve světě. Nejde tak pouze o výstavbu jednoho či dvou bloků, které nahradí Dukovany ale zahájení postupné dlouhodobější výstavby zdrojů, které spolu s obnovitelnými zdroji hlavně v decentralizované podobě zajistí výrobu nízkoemisní energie a umožní postupnou elektrifikaci dopravy i průmyslu.
Toto je zadání současné energetické koncepce. Odklad rozhodnutí o výstavbě prvního nebo prvních bloků o dalších několik let tak reálně znamená nesplnění energetické koncepce České republiky. Je třeba si uvědomit, že bez rozhodnutí o způsobu financování nelze vybrat konkrétní typ reaktoru, dodavatele a způsob realizace. Zároveň tak nelze připravovat a následně uskutečnit konkrétní projekt. Existuje také riziko, že při dlouhém odkládání může vypršet platnost některých již získaných povolení.
Je pochopitelně možné současnou energetickou koncepci zrušit a vypracovat novou. A poslední vyjádření Andreje Babiše při interpelacích tomu nasvědčují. Stejně jako v současné energetické koncepci zde bude intenzivní rozvoj efektivního využívání decentralizovaných obnovitelných zdrojů. V tom panuje shoda. I tato energetická koncepce však bude muset řešit, které zdroje nahradí Dukovany i odstavované zdroje uhelné. Podívejme se, co nám realita a premiér Andrej Babiš nabízí.

Bude se u nás na základě nové energetické koncepce vlády Andreje Babiše kromě masivního pěstování řepky pro biopaliva masivně pěstovat i kukuřice pro bioplynové elektrárny? (zdroj H. Zell, Wikimedia).

Jaká bude nová energetická koncepce vlády Andreje Babiše?
První možností, o které mluví jak premiér, tak řada dalších, je masivní využití plynu. Ten se však dominantně dováží z Ruska. Pochopitelně je možné dovézt i zkapalněný plyn z USA. Ale při tom množství, na které se předpokládá narůst spotřeba plynu v Evropě, zde bude v každém případě dominovat dovoz z Ruska. Že si toho jsou jasně vědomi i Němci, je vidět na tom, jak tvrdě trvali na výstavě plynovodu Nord stream II. Budeme tak sice asi dovážet plyn z Německa, ale bude to ruský plyn. Je paradoxem, že právě lidé propagující plynovou cestu jsou zároveň největšími kritiky nákupu ruských reaktorů. V současné době totiž sice máme ruské reaktory, ale naše závislost na Rusku z tohoto hlediska neexistuje. O naše ruské bloky se starají naše firmy a ty jsou schopné je i rekonstruovat. Zásoby paliva je možné mít na léta a přejít k západním dodavatelům není problém. A podobně by to bylo i v případě nákupu nových reaktorů. Je to vidět i na příkladu Ukrajiny. Ta má daleko menší problémy s odpoutáním se od závislosti na Rusku v případě jaderné energetiky, než u dodávek plynu.
Zelené organizace k tomu přidávají masivní využívání biomasy pro výrobu elektřiny. Calla a Hnutí Duha ve zmíněné reakci na výroky premiéra a ministryně přímo explicitně zdůrazňuji bioplyn. Zdroje odpadu ze zemědělské a lesní výroby v místě bez potřeby dopravy na velké vzdálenosti jsou již plně využity hlavně pro produkci tepla, případně kogeneraci. Už nyní by bylo často ekologičtější a vhodnější vrátit tento bioodpad v podobě hnojení do půdy, než ho pálit pro výrobu elektřiny. Je tak jasné, že v případě zelenými organizacemi plánované masivní produkce elektřiny z bioplynu, bude nutné pěstovat plodiny speciálně pro potřeby nezbytných velkých bioplynových elektráren. V tom případě se dá předpokládat, že se uplatní hlavně pěstování kukuřice. Stejně jako řepka, která se pěstuje pro výrobu biopaliv, bude tato kukuřice velice výnosný agrobyznys, ovšem, alespoň podle mého názoru, to z ekologického hlediska bude ještě větší katastrofa, než zmíněná řepka. Další katastrofou by bylo následování cesty Dánska či Velké Británie, které nahrazují ve výrobě elektřiny uhlí spalováním dřevní hmoty, dokonce i dovezené přes oceán. Ekologické dopady a rizika takové cesty využití biomasy jsou popsány  zde .

V Počeradech jsou uhelné i paroplynový zdroj. Uvidíme, jak to bude s jejich využíváním v budoucnu (zdroj ČEZ).

Druhou možností, která by snížila potřeby dovozu plynu a zpomalila růst ceny elektřiny, je zpomalení útlumu uhelných elektráren. Další staré bloky by se rekonstruovaly, aby vyhověly emisním limitům, a provozovaly se další desetiletí. Jde například o elektrárnu Počerady. Ta sice uhlí má, ale u dalších se naráží na principiální problém nedostatku paliva. Bez dalšího prolomení limitů těžby se tak jejich provoz neobejde. Je tak možné, že současné kroky Andreje Babiše k odchodu od jádra oslavované zelenými aktivisty povedou nakonec k prolomení limitů, bourání obcí i krajiny a následování Německa i v tomto směru. I to by si možná obyvatelé Horního Jiřetína měli uvědomit.
Nízkoemisní energetika v nedohlednu
Zajímavou shodou náhod přišel Andrej Babiš se svým návrhem změny státní energetické koncepce brzy po zveřejnění zprávy panelu pro klimatické změny IPCC, kde se konstatuje stále větší riziko, že se nepodaří dostatečně včas snížit emise CO 2 . Česká republika má poměrně omezené možnosti pro využití nízkoemisních zdrojů. Podrobněji jsou možné cesty a také situace a možnosti v Česku popsány  zde . Její jedinou možností s velkým potenciálem je jaderná energetika. Česká republika dokázala úspěšně dostavět alespoň dva temelínské bloky, i přes obrovský tlak protijaderných aktivistů doma i u sousedů. I díky tomu dokázala razantně snížit emise škodlivin i oxidu uhličitého.
Velkým kladem zde byl i relativně velmi pozitivní vztah obyvatelstva k tomuto zdroji energie, průmyslová základna v tomto oboru i dostatek zkušených odborníků. Pokud by toto dokázali politici využít, mohla být Česká republika na cestě k nízkoemisní energetice a s potenciálem, který by mohla nabídnout nejen ve svém okolí. Nízkoemisní zdroje řeší Maďarsko a nutně je potřebuje i Polsko.
Bohužel se politici starali o jiné věci, než o energetiku, a zdá se, že Andrej Babiš se nyní vydal na cestu, aby tyto naše výhody úplně zlikvidovat. Jeho současné kroky oslavují zelení aktivisté, kteří intenzivně bojovali za to, aby se Temelín vůbec nepostavil a Dukovany už podle nich měly být stejně jako německé bloky po třiceti letech provozu odstavené. Jsou to partneři těch organizací, které způsobily, že Německo místo, aby nyní dramaticky snižovalo emise, tak s obrovskými náklady v podstatě pouze nahrazuje předčasně odstavované jaderné bloky, intenzivně pálí dovážené i domácí uhlí a likviduje Hambašský les. A německou cestu se zde intenzivně snažily prosadit.
Zpomalení vývoje jaderné energetiky v Evropě i USA bylo do značné míry způsobeno právě intenzivní kampaní zelených protijaderných aktivistů. Je pravda, že Evropa ani USA nejsou ty oblasti, kde rychle rostou energetické potřeby a které budou klíčové pro zvládnutí emisí CO 2 .Těmi jsou rozvíjející se a rozvojové země. Klíčová je tak například Čína a Indie. A právě Čína je příkladem země, kde probíhá renesance jaderné energetiky. Zároveň je to i země s intenzivní instalací obnovitelných zdrojů. Zatím roste produkce elektřiny z jaderných zdrojů podobně rychle jako z těch větrných a právě jádro a vítr by kromě vody mohly být těmi klíčovými nízkoemisními zdroji. Pokud se role jádra v rozvoji budoucí čínské energetiky potvrdí a zároveň se ukáže, že dopady antropogenních emisí CO 2  na vývoj klimatu odpovídají předpovědím klimatického panelu IPCC, mohou historici v budoucnu konstatovat, že hlavním viníkem, že se jim nepodařilo zabránit, nebyli klimaskeptici, ale protijaderní zelení aktivisté.

Podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny v Bavorsku v roce 2014.

Příklad Bavorska
Pokud současná vláda opravdu realizuje myšlenku předsedy vlády Andreje Babiše a ministryně Marty Novákové o odstoupení od současné energetické koncepce a budoucím vystoupení z jaderné energetiky, bude se realizovat scénář, který jsem popsal v  následujícím textu  jako druhé Bavorsko. Z vývoje situace právě v současném Bavorsku velice dobře vidíme a i v budoucnu uvidíme dopady takového scénáře. Připomeňme, že v Německu a v Bavorsku také byl a je extrémní tlak na přechod k obnovitelným zdrojům. Zároveň je Německo velmi bohaté a Bavorsko patří k nejrozvinutějším a nejbohatším spolkovým zemím.
Na počátku Energiewende v Bavorsku dominovala v produkci elektřiny jaderná energie, která poskytovala přes polovinu produkce a zajišťovala, že bylo Bavorsko i přes rozsáhlou průmyslovou výrobu a tím i spotřebu vývozcem elektřiny. V současné době je pořád produkce jaderných elektráren přes 40 % a je hlavním jejím zdrojem v této spolkové zemi. Pokud se podíváme na hodnoty z roku 2014, tak jaderné zdroje dodaly 47,3 % elektřiny, plynové elektrárny 9,9 %, uhelné 5,2 % a dieselové pak 1,5 %. Fosilní tak dohromady daly 16,6 %. Obnovitelné zdroje celkově poskytly 34,6 % elektřiny. Zde je však nutné zdůraznit, že značnou část z toho tvořily vodní zdroje, které využívají velmi vhodné přírodní podmínky, které Bavorsku přinášejí Alpy a Dunaj. Vodní zdroje tak dodaly 14,4 % elektřiny. Bavorsko extrémně podpořilo fotovoltaiku, ta však i tak dodala pouze 9,9 % elektřiny, biomasa dodala 8,5 % elektřiny a větrné zdroje pouze 1,5 % elektřiny. Je třeba připomenout, že od té doby v Bavorsku mnoho nového výkonu v OZE nepřibylo, jen jaderného ubylo. Situace se tedy nijak dramaticky nezměnila. Jen podíl OZE poklesem jádra v celkové výrobě stoupl. Dramatická změna nastane až v roce 2022, kdy Bavorsko vypne poslední jaderný blok a tato spolková země ztratí úplně soběstačnost ve výrobě elektřiny. A bude navíc muset dramaticky zvýšit využívání fosilních zdrojů. V Bavorsku je už totiž v budoucnu možné jen těžko zvyšovat produkci z hydroelektráren, a to nejen kvůli velkému odboru obyvatelstva proti stavbě nových velkých přehrad. Také velké navýšení produkce elektřiny z biomasy naráží na ekologické limity, kdy masivní pěstování kukuřice pro bioplynové zdroje nebo hromadné spalování dřevní hmoty v tepelných elektrárnách značně zatěžuje životní prostředí. Větrné zdroje i přes masivní podporu v celém Německu nedosáhly podílu většího než 2 %. I u fotovoltaiky se Bavorsko dostalo na hranu. Výkon v ideálních podmínkách dosahuje velikosti potřeb. Masivnější nárůst tak bude potřebovat zlom v technologiích ukládání energie. Je otázka, kdy takový zlom nastane a do té doby bude muset Bavorsko jaderné zdroje nahradit fosilními nebo elektřinu dovézt odjinud.

Podíl jednotlivých obnovitelných zdrojů v Bavorsku v roce 2014.

Co lze z toho dedukovat pro situaci v Česku? Česko nemá takové možnosti jako Bavorsko pro vodní energii. U nás dokáží vodní zdroje vyrobit pouze něco mezi 2 až 3 % elektřiny. V absolutní hodnotě to znamená ročně něco okolo 2 TWh oproti bavorským 14 TWh. Větrné zdroje produkují okolo 0,6 % a fotovoltaika 2,7 %. Lze pochopitelně dosáhnout bavorských hodnot, což u větru není velký rozdíl a u fotovoltaiky by to znamenalo instalovat zhruba 7 GW výkonu. V tom případě by se i výkon naší fotovoltaiky blížil letním denním potřebám jako v Německu a narazily na stejnou limitu. Z biomasy se u nás vyrobí zhruba 2,5 % (2,0 TWh) elektřiny. Přidejme k českým možnostem ve vodě, které jsou dány geografickými podmínkami, německou výrobu ostatních obnovitelných zdrojů. Dostaneme zhruba 23 % české produkce z obnovitelných zdrojů. Zbytek tedy musí dodat jádro, které ovšem dnes vyrobí okolo 35 %, a hlavně fosilní zdroje. V současné době sice vyvážíme elektřinu, ale pokud myslíme vážně přechod na elektromobilitu a náhradu fosilních zdrojů elektřinou v jiných oborech, tak tuto rezervu lehce spotřebujeme. Je tak jasné, že pokud se odvrátíme od jádra, budou se intenzivně využívat fosilní zdroje, tedy uhlí a plyn. V tom případě se asi těžko vyhneme dalšímu prolomení limitů těžby, bez něho by nám hrozil nedostatek uhelných zásob. Je to vidět i na příkladu Německa, které nejen rozšiřuje oblasti těžby, ale uhlí i intenzivně dováží.
Závěr

Reaktorová část 4. bloku jaderné elektrárny Mochovce, na technologiích se významně podílí i Škoda JS (zdroj Slovenské elektrárne).

Kdo čte mé články nejen na Oslovi a oenergetice, tak ví, že se většinou snažím o co nejstřízlivější titulek. Původní titulek tohoto článku byl: „Co znamená současný vývoj v otázce výstavby jaderných bloků?“ Pak jsem si ovšem přečetl  reakce pana premiéra  na interpelace, považuji za nutné bít na poplach a z toho vznikl i značně bulvární titulek. Dozvěděl jsem se totiž, že opravdu chce vytvořit novou energetickou koncepci a jediné co v této oblasti řekl, kromě toho, že případný nový blok má stavět ČEZ bez podpory státu a tam o tom rozhodují minoritní akcionáři, bylo, že je nutné se podívat na to, proč stojí plynová elektrárna Počerady, Česko má podle něho rezervy i ve využití větrné energie. Plánů je několik, není to naše vláda, která rozhoduje, uvedl. Česko se může podle něho vrátit i k solární energii.
To jasně ukazuje totální neschopnost premiéra a vlády cokoliv v oblasti energetiky udělat. V současné energetické koncepci je obsažena !! nutnost !! maximálně efektivně využít potenciál decentralizovaných větrných a fotovoltaických zdrojů (tedy ta fotovoltaika na střechách). Po pěti letech, kdy je Andrej Babiš v roli ministra financí a premiéra u moci a kdy se nevykonalo nic proto, aby se cokoliv pro splnění této důležité části státní energetické koncepce udělalo, začne mluvit o rezervách a návratu. A zároveň vyhlásí plán zaříznutí druhého klíčového bodu státní energetické koncepce v cestě za nízkoemisní energetikou, tedy budování nových jaderných bloků.
Ale za hlavní tragédii považuji jeho vyhlášení, že vláda v této oblasti nerozhoduje, ale rozhodnutí je na minoritních akcionářích ČEZ. Připomeňme si ty nejaktivnější z nich. Jde o zahraniční akciové spekulanty reprezentované kyperskými firmami a hnutí Greenpeace (podrobněji  zde ). Vyhlášení premiéra tedy nejspíše říká, že reálnou státní energetickou koncepci vytvářejí minoritní akcionáři ČEZ. Jím ohlášenou novou aktualizaci tak budou pro vládu vytvářet právě tito minoritní akcionáři. 

V současné době se úspěšně dokončují dva bloky VVER1200 v běloruské jaderné elektrárně Ostrovec (zdroj stránky Běloruské jaderné elektrárny).

To je jediná záruka, že bude opravdu realizována. Nedávno  jsem popsal, jaké možnosti kromě současné státní energetické koncepce jsou. Bude tak velmi zajímavé, jestli nová státní energetická koncepce bude scénář zelených aktivistů s důrazem na plyn a bioplyn nebo scénář spekulativního investora s důrazem na maximální vytěžení existujícího zařízení ČEZ bez strategických dlouhodobých projektů, pouze s krátkodobými investicemi využívajícími období velmi vysokých cen elektřiny či dotací, tedy cesta s důrazem maximálního prodloužení využívání uhlí a na plyn.
Kam vede taková cesta, kdy se stále mění směr a v podstatě se nic nedělá, ukazuje situace v Belgii, která má 40 % elektřiny z jádra. Tam už v roce 1999 rozhodla vláda, že se všechny jaderné bloky odstaví po 40 letech provozu a žádné nové se stavět nebudou. Ukázalo se, že představy o jejich náhradě obnovitelnými zdroji jsou nereálné a znamenalo by to návrat k uhlí, tak se pak rozhodlo, že se budou provozovat déle. Za situace politické nestability a chaotických změn energetické koncepce nastal stav, kdy provozovatel vůbec nevěděl, jestli bude jaderné bloky odstavovat hned, za rok nebo za pět či za deset let. V takovém případě, zvláště když je důraz akcionářů pouze na zisk, je zájem o údržbu a přípravu dlouhodobějšího spolehlivého provozování minimální. Takže nyní musí na zimu Belgie vymýšlet  krizové plány  pro energetiku, průmysl i obyvatelstvo. A na stejnou trajektorii nás posílá Andrej Babiš.

Příprava staveniště jaderné elektrárny Hanhikivi (zdroj Fenovia).

Jsem rád, když alespoň někdo dočte dlouhý článek až sem. Nemusí s mými názory souhlasit, najde i názory odlišné, třeba právě u zmiňovaných minoritních akcionářů ČEZ. Byl bych však moc rád, aby se co nejvíce lidí s energetikou a její situací ve světě a hlavně Česku seznámilo. Na spolehlivé, efektivní a ekologické energetice je založená prosperita našeho průmyslu a životní úroveň celé společnosti. Proto jsem napsal populární seriál o možnostech jednotlivých zdrojů ( zde ,  zde ,  zde ,  zde ,  zde ,  zde ,  zde ,  zde  a  zde ). Spolu s kolegy jsme také vypracovali studii o stavu, rizicích i výzvách a možných scénářích české energetiky  Česká energetika na křižovatce . Můžete srovnat názory v ní s názory třeba právě zmíněných minoritních akcionářů a udělat si vlastní názor na tuto oblast, která má dopad na každého z nás.
V budoucnu budeme moci srovnávat. Finsko, Velká Británie, Maďarsko a Slovensko se vydaly cestou k nízkoemisní energetice pomocí kombinace jádra a obnovitelných zdrojů. Uvidíme, jak se jim to povede a jak bude vypadat z ekologického a ekonomického hlediska energetika Francie ve srovnání s Německem. Miroslavu Grégrovi a Miloši Zemanovi už nikdo nesebere, že dokázali prosadit a umožnili realizovat dokončení dvou bloků v jaderné elektrárně Temelín. Ostatně to potvrdili i zelení aktivisté jejich oceněním cenou Ropák. Stejně tak se Martin Bursík těžko zbaví nálepky, že byl ideovým strůjcem zákona o podpoře obnovitelných zdrojů, který vedl k našemu fotovoltaickému boomu. Je možné, že Marta Nováková a Andrej Babiš vstoupí do historie jako ti, co zlikvidovali českou jadernou energetiku a rozvrátili energetiku obecně. Ale pochopitelně se mohu mýlit a cesta s plynem se ukáže být tou správnou.
Zdroj
Jak poznat nevěru?

Máte podezření, že vás váš protějšek podvádí?

Rychlá půjčka ihned

Není nic jednoduššího než si vybrat rychlou půjčku na www.finmoney.cz.

Špionážní technika

Jak zjistit pravdu? Pomocí profesionálních pomocníků.

Jirkovo rychlé půjčky

Srovnejte si online půjčky z pohodlí vašeho domova. 100% přes Internet

Matrace pro zdravé spaní

Specializovaný e-shop na matrace s dopravou zdarma.

Slevové kupóny

Ušetřete nemalé peníze na online nákupech. Slevové kupóny do e-shopů.

Hry zdarma

Nejlepší hry zdarma.

Slevový kupón

Slevovykupon.net je největší česká databáze slevových kódů a kupónů.

Inzerujte zde!

Máte zájem o reklamu? Kupte si textový odkaz na této pozici!



Dnes nejprohlíženější