Zničme planetu, abychom zachránili Ukrajinu
RSS

Zničme planetu, abychom zachránili Ukrajinu

REFORMY.CZ
Záchrana Ukrajiny před Ruskem se pro Západní vůdce stala důležitější než záchrana planety před klimatickou změnou, důležitější než zajištění vlastního obyvatelstva, aby nemrzlo v temnotě, důležitější než životaschopnost Západního průmyslu a důležitější i než zamezení rizika totální jaderné války mezi Západem a Ruskem.

První projevy toho, že Západ, pokud jde o Rusko, ztratil veškerou soudnost – nazvěme to Syndrom vyšinutí Ruskem – se ve Spojených státech projevily po zvolení Donalda Trumpa prezidentem. Značná část veřejnosti, včetně skoro všech Demokratů a tradičních médií, podlehla fantazii známé jako Ruské spiknutí, která tvrdila, že Rusko se spiklo s Trumpovou kampaní, aby ho dosadilo za prezidenta.
Ta fantasie přetrvávala tři roky, dokud nebylo roku 2019 potvrzeno, že Ruské spiknutí je hoax spáchaný Trumpovou rivalkou v soutěži o prezidentsví roku 2016 Hillary Clinton.

Bývalý ministr domácí bezpečnosti Jeh Johnson vypovídá 21. června 2017 v otevřeném slyšení v Návštěvním centru US Kapitolu před Zpravodajskou komisí Sněmovny. Johnson odpovídal na otázky o ruském vměšování do prezidentských voleb 2016 a o reakcích svého ministerstva na tuto hrozbu. (Chip Somodevilla/Getty Images)
Počátkem tohoto roku po ruské invazi na Ukrajinu kvůli územním sporům se Syndrom vyšinutí Ruskem dostal do nadkritických otáček. Rozzuřený Západ sankcionoval ruské zboží a služby jen tak hala bala, aniž by se zamyslel nad důsledky, hlavně těmi týkajícími se energií. Rusko představuje hlavní energetický zdroj kontinentální Evropy a je to hlavní důvod, proč si Evropané vůbec mohou svítit.
Teprve až, když se Evropané rozhodli potrestat Rusko, a teprve, až Rusko oznámilo dočasné odříznutí plynu – říká, že dočasně – v plynovodu Severní proud 1 o 60 procent, tak Evropanům došlo, že Rusko může během nadcházející zimy vrátit úder trestními energetickými omezeními tak, že Evropa bude Rusku vydána na milost.
Např. v Německu se vláda kancléře Olafa Scholze konečně dopočítala k objevu, že Německu v jakémkoliv scénáři budou chybět rezervy potřebné pro příští zimu.
„To byl okamžik vystřízlivění,“ přiznal Klaus Mueller, který šéfuje německému regulátorovi plynu.
„Jestli budeme mít hodně, hodně studenou zimu tak, když budeme lehkomyslní a příliš s plynem štědří, tak to nedopadne hezky.“
Teď Evropská unie v panice štrachá, kde by sehnala nějaká fosilní paliva z jakýchkoliv zdrojů v zoufalé snaze nahromadit si do zimy energii. Německo se vrací k uhlí, stejně jako Rakousko, Itálie a Holandsko. I Velká Británie se přiklání k uhlí a ruší svůj zákaz frackingu a těžby ropy v Severním moři. EU Norsku schvaluje poslední průzkumy Severního moře a je otevřená k novým dlouhodobým kontraktům na zemní plyn.
Spojené státy vyváží rekordní množství plynu, tak velké, že Evropa teď dostává více předraženého kapalného zemního plynu tankery z USA než levného zemního plynu ruskými plynovody. Od ruské invaze na Ukrajinu rozběhla Evropa před 20 projektů dovozu kapalného zemního plynu.
Západ v této sháňce po fosilních palivech volných pro všechny v podstatě opustil své naprosto nenarušitelné závazky boje s klimatickou změnou, kterou její vůdci neúnavně líčili jako existenční hrozbu pro planetu. Pryč je závazek Německa k čistým nulovým emisím, podle nichž se mají uhelné elektrárny zrušit do roku 2024 a houpe se to i pod neochvějným odhodláním G7 skoncovat s „přímou veřejnou podporou mezinárodnímu sektoru fosilních paliv do konce roku 2022.“ Místo toho G7 vyhlašuje své odhodlání podpořit Ukrajinu s přispěním zvýšených dodávek kapalného zemního plynu a naléhá na země produkující ropu, aby zvýšily svoji produkci.

Větrné turbíny u uhelné elektrárny vyfocené u Hammu v západním Německu 8. června 2022. (INA FASSBENDER/AFP via Getty Images)
Evropané, aby potrestali Rusko, si vědomě zkouší užít daleko tvrdší tresty sami. Německo se chystá na své obyvatelstvo uvalit výjimečný stav s důrazem na přídělový systém energií. Jeho místní správy reagují utlumením pouličního osvětlení, vypínají osvětlení historických budov a zavírají teplou vodu do tělocvičen, muzeí a vládních budov. Obytné komplex dostávají omezení na hodiny, kdy je možné dát si teplou sprchu a snižují nastavení termostatů v centrálně vytápěných komplexech. Podniky plánují zastavení provozu a přestěhování z Evropy nebo úplné skoncování s činností.
„Úplné zastavení exportu ruského zemního plynu by Německo v druhé polovině roku 2022 stálo 12,7% ekonomického výkonu,“ což by stálo asi 200 miliard $ a zrušilo 5,6 milionů pracovních míst, varovala minulý měsíc bavorská Průmyslová asociace.
Dánský nouzový plán obsahuje i odstavení plynového ohřevu během léta, kdy by se sprchovalo jen krátce, oděvy by se sušily venku a přerušily by se dodávky plynu pro energeticky náročné průmysly.
Větší trest, po kterém se stále ale volá, má podobu jaderné války. Británie, Francie a Spojené státy už Rusko připomněly, že vlastní jaderné zbraně v reakci na ruskou připomínku, že má ze všech největší jaderný arzenál.
Za pozornost stojí, že než Západ plošně přiběhl na obranu Ukrajiny, měla Ukrajina u Evropanů ubohou reputaci, kdy na ni pohlíželi jako na kleptokracii vedenou zkorumpovanými oligarchy s jen nepatrnými náznaky nějaké vlády zákona. Tento pohled se přes noc po ruské invazi změnil, když se Ukrajina náhle stala miláčkem Západu, tak cenným, že za ni stojí spolehlivě zničit Západní ekonomiku, životní prostředí a nejspíš i Západ sám.
Až takové je síla Syndromu vyšinutí Ruskem.
TYLER DURDEN
The post Zničme planetu, abychom zachránili Ukrajinu first appeared on Pravý prostor .


Nejčtenější za týden