ZPRÁVY Autor: Rádio Slobodná Evropa 20. července 2022 17:39
Zdroj: N1
Poloostrov o rozloze sedmi kilometrů čtverečních na řece Dunaj mezi Srbskem a Chorvatskem byl nalezen v lobbistických dokumentech Spojených států amerických.
Liberland se před sedmi lety na tomto poloostrově prohlásil za stát a teď zvyšuje své lobbistické úsilí, aby se také jako stát stal mezinárodně uznávaným. Např. na stránkách amerického ministerstva spravedlnosti je vidět, že 9. července podepsal Liberland novou smlouvu se Stevenem Melnikem, tj. s lobbistou, se kterým spolupracuje již více než tři roky.
Liberland totiž 13. dubna 2015 vznikl jako samozvaný stát. Ale ač k mezinárodnímu uznání tohoto státu nedošlo, tak prezident a zakladatel Liberlandu Vít Jedlička Rádiu Svobodná Evropa řekl, že stejně udržují diplomatické styky se šesti členskými zeměmi Organizace spojených národů.
“S některými jsme již podepsali Memorandum o porozumění a některé již provedly i určité formální kroky k uznání Liberlandu de iure,” upozorňuje Jedlička.
Říká, že sice zatím nechtějí prozradit všechny diplomatické partnery, pro RSE ale sděluje, že jednou ze zemí, se kterou Liberland podepsal Dohodu o spolupráci, je Haiti.
S pomocí Stevena Melnika totiž Liberland dne 5. března 2020 podepsal pětiletou dohodu se státem Haiti se záměrem „navázat a rozvíjet vztahy bilaterální spolupráce mezi oběma zeměmi plně v souladu se zásadami uvedenými v Chartě Organizace spojených národů a v mezinárodním právu“.
Jak je uvedeno v samotné dohodě, kterou Liberland předal RSE, jedním z cílů je rozvíjet oboustranně výhodnou spolupráci v odvětvích, jako je obchod, ekonomika, životní prostředí, kultura, vzdělávání, sport, zdraví i prevence a řízení rizik spojených s přírodními katastrofami. Obě strany se také zavázaly podporovat, stejně jako podporovat stálý a oboustranný dialog prostřednictvím svých diplomatických misí na jakékoli téma společného zájmu a dohoda bude automaticky prodloužena o dalších pět let, pokud ji jedna ze stran nebude chtít ukončit.
Jedním z cílů lobbingu je uznání
Ve smlouvě, kterou Liberland podepsal se Stevenem Melnikem na začátku roku 2019, je hlavní činností, za kterou zodpovídá, informovat veřejnost o navrhovaném uznání Liberlandu jako suverénního subjektu. Kromě toho byly jeho povinnosti poté definovány i jako zastupování a podpora zájmů Liberlandu, poradenství kabinetu v oblasti diplomatických vztahů, osvědčených postupů, strategií, příležitostí a oblastí pro zlepšení, jakož i kontaktování vůdců a zúčastněných stran za účelem jednání a zřizování akreditovaných diplomatických styků.
Na otázku RSE, jak je důležité, aby byl Liberland uznán jako stát, Jedlička odpovídá:
"Je hezké mít formální uznání od jiných zemí, jsme ale také rádi, i když jsme neformální přátelé a když uznávají naše motto: Žít a nechat žít ostatní."
Jak říká, od začátku věděl, že prosadit Liberland nebude snadný úkol.
"Jsem velmi hrdý na náš diplomatický úspěch a na tým stovky našich zástupců a pěti členů naší vlády," zdůrazňuje Jedlička.
Na oficiálních stránkách Liberlandu je aktuálně uvedeno, že na občanství čeká půl milionu lidí a tisícovka už občanství Liberlandu má. O občanství se žádá prostřednictvím webové stránky Liberland. Jak vysvětluje Jedlička, žadatelé o občanství dostávají nejprve elektronické pobytové karty.
„Potom, co prověříme jejich profil, a když najdou způsob, jak přispět našemu národnímu hnutí, povýšíme je na občany,“ vysvětluje Jedlička.
Přestože na území Liberlandu nikdo nebydlí, Jedlička upozorňuje, že lidé tam pravidelně táboří.
„Nejdůležitější je, že Liberland jako země roste rychleji než kdy předtím a že lidé ze svého liberlandského občanství mají čím dál větší prospěch. Naším cílem je být skvělým příkladem toho, jak lze v novém tisíciletí organizovat státní správu jak na základě silných ideových principů, tak i na bázi nejnovějších decentralizovaných blockchainových technologií řízení,“ řekl Jedlička RSE.
Vztahy se Srbskem a Chorvatskem
Liberland se rozkládá na ploše sedmi kilometrů čtverečních na chorvatském břehu Dunaje, naproti Přírodnímu parku Horní Dunaj na srbské straně. Myšlenka zřízení Liberlandu vznikla díky sporu o stávající hranici, ve které Chorvatsko ani Srbsko neuznávají zmíněnou oblast za součást kterékoliv z obouzemí, protože správy obou zemí vymezují demarkační linii odlišně.
Srbsko totiž považuje Dunaj za hranici mezi ním a Chorvatskem, zatímco Chorvatsko uznává katastrální hranice, které zahrnují území na obou stranách této řeky. Dunaj však postupem času změnil svůj tok. Sporná oblast bývala na území Srbska, nyní je součástí západního břehu Dunaje. Oblast nárokovaná Liberlandem, jak tvrdí její zakladatelé, je tedy považována za zemi nikoho (terra nullius) a může ji jako takovou obývat kdokoli, kdo chce.
Již 24. dubna 2015 Ministerstvo zahraničních věcí v Srbsku mimo jiné oznámilo, že hranice se táhne středem vodní cesty na Dunaji a že na území Srbska nevznikl „nový stát“. Přesto upozornili, že pokus o vytvoření nového státu je „lehkovážné počínání, které nestojí ani za komentář“.
Jedlička však pro RSE ohledně této reakce ministerstva uvádí, že vztahy se Srbskem byly od počátku přátelské.
„Pouhých 11 dní po vzniku Liberlandu Ministerstvo zahraničních věcí Srbska veřejně prohlásilo, že jim vytvoření Liberlandu na tomto území nevadí,“ řekl Jedlička RSE.
Jak uvádí Jedlička, hlavním partnerem Liberlandu je srbská autonomní oblast Vojvodina. Jmenovitě se, jak je uvedeno na webu Liberland, Vít Jedlička se v červnu 2020 setkal s představiteli provincie Vojvodina, když jménem společnosti „Liberland Group“ předal dar Vysoké škole technické v Apatinu. Jedlička uvádí jako příklad spolupráce právě tuto akci.
Dodal, že Liberland se Srbskem rozvíjí zónu volného obchodu, kdy staví poblíž jejich území hausbóty a také liberlandskou vesnici s názvem ARK.
Na druhou stranu Chorvatsko, ač netrvá na území Liberlandu jako na svém, tak ale uvádí, že nemůže být zemí nikoho, nýbrž že patří buď Srbsku, nebo Chorvatsku.
Jak se uvádí v oznámení Ministerstva zahraničních věcí a evropských záležitostí Chorvatska, které Vít Jedlička předal RSE, oblast Gornja Siga (místo, kde vznikl Liberland) „nemůže být ‚zemí nikoho‘, tedy terra nullius, ale je to oblast, která již nyní patří buď Chorvatsku, nebo Srbsku, jejíž státní příslušnost však musí být teprve určena v procesu řešení sporu o chorvatsko-srbské hranice“.
Dodatečně bylo vysvětleno, že jednání mezi Srbskem a Chorvatskem byla v roce 2011 přerušena a že existuje rozpor mezi chorvatským stanoviskem ohledně hranice z roku 1991 (bývalá hranice republiky) a srbským stanoviskem, podle nějž by hranice měla procházet středem Dunaje.
Vít Jedlička však upozorňuje, že věří, že „v blízké budoucnosti Chorvatsko rozpozná velký ekonomický přínos, kterého by bylo vytvořením Liberlandu dosaženo“.
„Chorvatsko nás také uznává jako seriózní národní hnutí a zdá se, že se už mnoho let ve skutečnosti spíše obává, jak je hnutí Liberland veliké,“ říká Jedlička.
Dodává, že už léta si budují pevné vazby s chorvatskými zpravodajskými službami, protože občané Liberlandu jsou s nimi často v kontaktu. Chorvatská bezpečnostní zpravodajská služba však až do zveřejnění tohoto textu na dotaz RSE ohledně spolupráce s Liberlandem nereagovala.
O nesouhlasu Chorvatska se vznikem Liberlandu svědčí i to, že v roce 2015, kdy byla vlajka na půdě Liberlandu vztyčena, bylo zatčeno několik lidí, přičemž do vazby byl vzat i Vít Jedlička.
V květnu 2015 se české ministerstvo zahraničních věcí distancovalo od Jedličkova působení na území Gornja Siga a v oficiálním prohlášení jej upozornilo, že je povinen dodržovat právní řád země, ve které sídlí.
Zdroj: https://rs.n1info.com/vesti/liberlend-u-lobistickim-dokumentima-sad-vojvodina-glavni-partner-te-drzave/
