VIDLÁK
V neděli teď běžně nepíšu, dávám si voraz. Ale tentokrát musím, protože od uzavření obilné dohody v Istanbulu jsem jak telefonní ústředna. Na povrch vyplouvají další a další informace a byla by škoda je pominout. Dovolte mi proto rozšířit informace, tak jak se ke mě dostaly:
Začíná být vidět, že dohoda o vývozu ukrajinského obilí je mnohem méně důležitá než ta druhá souběžná dohoda o vývozu ruského obilí . Málo platné, Rusko není vládcem širých moří. Ruská obchodní loď může po oceánech plout jedině se souhlasem USA. Jen severní stezka a okrajová moře u ruských břehů má Putin pod kontrolou. Ruské lodě si mohou plout v Černém moři, ale do Pobřeží slonoviny doplují jen, když to Američani dovolí.
Dejte si to do souvislosti s nápadným klidem na ukrajinské frontě v posledních čtrnácti dnech. Říkali tomu operační pauza a gesto dobré vůle. Ale dobrá vůle se projevovala vůči Američanům, ne vůči Ukrajině. Na tři ukrajinské přístavy (navíc zaminované) sere pes. Důležité jsou ruské přístavy a lodě, které budou vyvážet padesát milionů tun ruského obilí na světový trh, aby jim v tom žádný americký torpédoborec ani britská pojišťovna nebránily. A pokud jim v tom bránit budou, tak hlad bude vina USA a ne Ruska. Proto ta ruská vstřícnost, proto ten klid na frontě. V Istanbulu byla mnohem důležitější válka.
Jen co oschly podpisy na dohodách, Rusko začalo útočit na Nikolajev. Sice měla Ukrajina útočit na Cherson a naše mééédia se mohla přetrhnout líčením toho, jak Rusové brzy dostanou na budku, ale nakonec to je spíš naopak. Možná proto mlčel Konašenkov i celá ruská armáda. Prostě se připravovali v duchu Putinova úsloví, že pokud je konflikt nevyhnutelný, je třeba zaútočit první. Na Oděsu začaly lítat ruské rakety a Ukrajinci začali hned křičet, že lítají na přístav. Jsem si celkem jistý, že přístavní infrastruktura moc neutrpí – ani mariupolský přístav nebyl nijak zvlášť zničen, dokonce si myslím, že ukrajinské obilí se nakládat bude dál, protože o tohle vůbec nejde. Na druhou stranu jsem zvědavý, kolik obilí tam doopravdy k vývozu mají.
Ta dohoda byla dohodou několika silných a významných aktérů. Kteří všichni měli silná želízka v ohni. USA jsou pánem moří, Rusové jsou pány velké hromady obilí a OSN potřebuje žrádlo pro půlku Afriky. Erdogan potřebuje dělat důležitého. Ukrajina potřebuje budit dojem, že zvítězí, jen co dostane ještě trochu peněz a trochu zbraní. Tihle všichni se tam v Istanbulu potkali, jednali a podepsali. Ale teď se teprve ukáže, kdo z toho fakt má prospěch, kdo s kým vyjebal a o co doopravdy šlo.
Američani najednou přestali mluvit o dalších HIMARSech a stíhačkách pro Ukrajinu a Rusové začali znovu zesilovat svoje útoky… Žádný nedostatek munice, žádný nedostatek jídla ani vojáků. Důležitá byla ta dohoda. Důležitější, než to vypadá. Zřejmě v ní byly obasaženy další body, které vypadaly bezvýznamně a omáčkově, ale v příštích týdnech se ukáže jejich důležitost.
Pokud teď najednou zjistíme, že Rusko horem pádem útočí podél pobřeží Černého moře, aby z Ukrajiny udělali vnitrozemský stát, tak mě to vůbec nepřekvapí. Možná za pár neděl už nebude žádný ukrajinský přístav. A ve stejné době budou z Rostova na Donu vyplouvat celé konvoje lodí vyvážející ruské obilí do Afriky.
Jediné, co já osobně považuju za celkem jisté, že ceny obilí v příštích měsících nevystoupají. Protože Rusko má pšenice víc než dost a bude exportovat. Bude pro ně jen příjemným bonusem, že to zničí evropské zemědělce, kteří v podmínkách drahých hnojiv a drahé nafty tomu nebudou schopni konkurovat.
Zřejmě během příštích dní vyjdou najevo další důležité věci.
Vidlák
The post Širší souvislosti first appeared on Pravý prostor .
