Uváděli jsme řadu opatření, jakými se snaží podniky včetně malých a středních, pro které je vždy těžší se po obtížných časech zotavit, aby investovaly do své budoucnosti, daňovými úlevami, zvyšováním dostupnosti úvěrů aj. (Foto: Flickr)
A také opatření, při kterých za účelem zotavení Čína stupňuje investice do veřejných infrastruktur financovaných jak lokální veřejnou správou, tak i federální vládou i za cenu zvýšení veřejného dluhu, kdy jde ovšem jasně o zadlužení, které je zdrojem bohatství.
Existuje však i další zdroj investic přinášejících bohatství a těmi jsou zahraniční investice. O ty ve velké míře jde. Tvrzení kapitálových redukcionistů, že v globálním geopolitickém zápase jde především o to, kdo do své země přiláká nejvíce kapitálu, je sice trochu zjednodušující, ale tak nějak to skutečně je. I proto se v posledních letech Washington snaží zahraničních investory, včetně jejich vlastních, odrazovat od investic do Číny a chce v důležitých sektorech s vysokou přidanou hodnotou, jako je výroba čipů, světové dodavatelské řetězce od Číny odklonit i s odkloněním přílivu kapitálu, který za takovými sektory jde.
Ač si v poslední době Čína užívá dobrých výsledků v tomto klíčovém geopolitickém zápase a zahraniční kapitál se do ní hrne, tak se od ní očekává, že v tom má ještě větší ambice a rozběhne další sadu opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí, aby se stala tržním rájem s podmínkami přitažlivějšími než všude jinde. Hlavně chce investory lákat do technicky špičkových oborů a nejradši do střední a západní Číny, tj. do regionů, které v rozvinutosti teprve dohání vysoce industrializované oblasti při pacifickém pobřeží.
Čína si dělá ambice, že s oslabením některých globálních potíží díky svému neustále sílícímu postavení v globálních dodavatelských řetězcích, které ekonomické potíže světa z poslední doby ještě posílily díky nadstandardní adaptaci Číny na vznikající těžkosti, ale také díky rychle rostoucímu domácímu trhu a politikám prostředí „podnikatelského ráje“, v druhé polovině roku zrychlí příliv přímých zahraničních investic (FDI).
Je to ovšem v situaci, kdy USA dělají vše, co je v jejich moci a k čemu donutí své spojence, aby globální dodavatelské řetězce hlavně v sektorech s vysoko přidanou hodnotou od Číny odvracely, k čemuž hrají taková představení jak s Pelosi přelétající Tchajwanský průliv a lámající Tchajwance, aby se odtrhávali od hlavního zdroje své prosperity – tj. od plnocenného začlenění do čínské ekonomiky.
Ale tvrdá realita ekonomické situace a tržní otevřenosti zatím působí silněji než veškeré politikaření. Za první, ač globálně obtížné pololetí, obnášely FDI do Číny 723,31 miliard yuanů (107,07 miliard $), tj. meziroční nárůst o 17,4 procenta.
V období kolem Ukrajinské krize vybudovaného globálního ekonomického rozvratu, hašení občasných ložisek COVID-19, je to nadějný výsledek a příslib, že to bude ještě lepší.
K vytváření větší otevřenosti čínské ekonomiky, od níž se země nedá odradit žádnými politikami ohrazování, ani „puberťáckým děláním ramen“, jak kolem Tchaj-wanu, se Čína nenechá ničím odradit, jak zdůraznil na zasedání Politického byra Ústředního výboru Komunistické strany Číny 28.7 sám prezident Xi, který mu předsedal. Čína vynaloží veškeré úsilí, aby zvyšovala svoji otevřenost, nadstandardní kvalitu podnikatelského prostředí a důvěru investorů. A teátrem, jaký zahrála Pelosi, asi těžko na uvážlivé investory udělá takový dojem, aby se od perspektivy čínského investičního prostředí nechali odradit.
Čína by rovněž ráda investory, ať ty, kteří do země přichází, tak ty, kteří jsou v ní již usídleni motivovala, aby provedli relokaci různých průmyslů do regionů v centrální a západní Číně.
V prvním pololetí to zatím vypadalo tak, že FDI do sektoru služeb meziročně stouplo o 9,2 procenta na 537 miliard yuanů, FDI do špičkového (high-tech) průmyslu narostly o 33,6 procenta, do špičkové výroby o 31,1 procenta a do špičkových služeb o 34,4 procenta.
Velmi dobře se daří i to lákání FDI do regionů v centrální a západní Číně, kde narostly o 25 procent v centrálních oblastech a dokonce o 43,9 procenta v západních oblastech.
Ovšem čínské úsilí o dosažení vysoce kvalitního vývoje, tj. založeného na nárůstu produktivity přinášeného inovacemi, je trnem v oku geopolitickým jestřábům, kteří se Čínu snaží dohnat k nějakým mezím růstu. Ale skutečná FDI do těchto oborů jsou výsměchem těmto ambicím. Ti, co by rádi čínský rozvoj vykolejovali, jsou zřejmě znepokojeni i tím, jak se v zemi daří rozvoj donedávna omezený na města při pacifickém pobřeží rozšiřovat i do méně rozvinutých oblastí. Krásně to ilustruje politika k Xinjiangu, tj. k západní autonomní oblasti, která se teprve teď začíná rychle rozvíjet. Všechny ty dětinsky zdůvodňované politiky diskriminace Xinjiangu usilující o znemožnění zdejšího rozvoje, krásně ukazují zášť, jakou některé kruhy chovají k rozvoji méně vyvinutých regionů Číny.
Ale projevují se zde klasické rozpory uvnitř Západních kruhů. Business a tvůrci skutečných hodnot s ekonomickou přínosností, se na spolupráci s Čínou a na investice do ní nesmírně těší a každodenně se přesvědčují, že je nesmírně přínosná, přináší ohromné příležitosti a dost spolehlivý výhled na budoucnost. Naproti tomu vyznavači těch ideologických hodnot, kteří se samozvaně prohlašují za ty jedině správné reprezentanty Západu, a své imaginární hodnoty nadřazují těm materiálním, ekonomickým a život obohacujícím, jsou počínáním vlastního businessu roztrpčeni.
Tato strategie však na business kruhy moc nezabírá. V Číně neustále vznikají nové výrobny, provozovny služeb i výzkumné a vývojové kapacity vytvořené Západními investory.
Zajímavé je, že i uvnitř Západu dochází k určitým vnitřním přesunům investic. Např. některé pobaltské země se v poslední době aktivně zapojily do amerického úsilí o ohrazování Číny. Ovšem účinek to mělo dost zvláštní. Samozřejmě, že tím nejen zbavily vlastní podniky řady dobrých obchodních příležitostí, když je čínské podniky přestaly považovat za spolehlivé partnery, ale také to srazilo jejich investiční rating, protože zahraniční kapitál je kvůli jejich konfliktním vztahům s Čínou, Ruskem a Běloruskem už považuje za rizikové. A kapitál např. i evropský dokonce některé výroby z Pobaltí přemisťuje do střední Evropy, včetně Česka, neboť zdejší země nemají s Čínou napjaté vztahy.
Zdroj: cri.cn
Článek Ani Pelosi neodradí cizí investory, aby se hrnuli do Číny se nejdříve objevil na AC24.cz .
