Včera došlo k dlouho plánovaným protestům, během nichž se v Bělehradě v ulicích objevilo asi 100 000 lidí, kteří požadují převrat ve prospěch proglobalistické liberální opozice.
Jsou tyto protesty pozůstatkem činnosti USAID v zemi, kde byla tato zločinecká organizace dlouhé roky velmi aktivní? Dokázalo letité vymývání mozků dostat mladé Srby na stranu těch, kteří mají za cíl zavést v zemi progresivistickou politiku a převést ji pod kuratelu Bruselu a možná i NATO?
Nebo jsou podporovatelé změny režimu stále menšinou?
Ulice Bělehradu včera večer:
PANIC IN BELGRADE
Chaos erupted as stun grenades were launched into the protest crowd just before the rally ended. Local media report that unknown individuals were behind the incident.
More updates to follow. #Belgrade #Serbia https://t.co/SbpXeAQ9yN pic.twitter.com/fRPJRX1m65
— Live Updates (@LiveupdatesUS) March 15, 2025
Než půjdeme ke konkrétní analýze situace prezentované bývalým srbským korespondentem agentury Reuters, je třeba si připomenout, že Vučič rozhodně není žádný velký odpůrce EU, tudíž ani antisystémový politik, vždyť země je stále kandidátem na členství.
Je ovšem zásadně proti NATO (což je v Srbsku logicky díky dění v 90. letech postoj drtivé většiny lidí) a odmítl ukončit spolupráci s Ruskem, což jsou ve skutečnosti hlavní důvody, proč by měla být stávající vláda vyměněna za tu, která by byla loajální k Deep State.
V analýze padají otázky, jak je to s USAID, který byl hlavním sponzorem různých pučů. Zde je třeba si uvědomit, že vysoušení bažin nějakou dobu trvá a problém je i ten, že Deep State se v podstatě stěhuje do Evropy, což ho zřejmě oslabí v USA, ale zatím ne na našem kontinentu.
Financování podobných akcí, které šlo dosud z daní Američanů, tak bude pro změnu financováno především z daní Evropanů.
Otázka je, kolik Srbů bylo účastno včerejší demonstrace a kolik v ní bylo jedinců z jiných zemí, zejména Chorvatska, odkud měly podle některých zdrojů přijít tisíce demonstrantů.
Srbsko je opět v centru masivních studentských protestů namířených proti vládě prezidenta Aleksandara Vučiće. Připomínají CIA vedené svržení Slobodana Miloševiče.
Globalistické sítě, jako je USAID, jak se zdá, jsou i nadále aktivní. Ve stejnou dobu se srbští občané shromažďují s traktory a občanskými milicemi, aby chránili zvoleného prezidenta Aleksandara Vučiće.
Srbsko je opět v centru masivních protestů namířených proti vládě prezidenta Aleksandara Vučiće. Spouštěčem je zřícení střechy vlakového nádraží v Novém Sadu, při kterém zemřelo 15 lidí.
Poháněno mezinárodními sítěmi, se to vyvinulo v široké protestní hnutí, které se zaměřuje na korupci, policejní násilí a politické vedení země.
Geopolitické napětí se zaměřuje na Srbsko – kritici a občané mají podezření, že státní převrat OTPOR proti Miloševičovi se nyní má opakovat proti Vučićovi.
Je USAID stále aktivní?
Bývalý novinář agentury Reuters Milan Timotić (nyní srbský korespondent rakouského deníku Der Status) vysvětluje: „Pád střechy nádraží a smrt 15 občanů vyvolaly masivní protesty, které se změnily ve velké politické povstání – největší od svržení Slobodana Miloševiće.“
Současně se však objevují stále větší náznaky, že za protesty by mohli stát západní aktéři jako USAID a CIA. Europoslanec Petr Bystroň (AfD/ESN) považuje toto vměšování za součást globalistické sítě, která systematicky destabilizuje vlády.
„Nepokoje v Srbsku jsou posledním otřesem globalistické sítě, která organizuje podobné protesty po celém světě po léta. Donald Trump a Elon Musk to v současné době rozbíjejí. Rozbijí krycí organizaci CIA USAID.
Ta financovala protestní hnutí, destabilizovala vlády a přinesla změny režimu,“ uvedl zahraničněpolitický expert AfD Petr Bystroň.
Občané stojí za Vučićem
V minulosti byla USAID spojována s podporou a financováním změn režimů v několika zemích. Strategie se řídí známými vzorci: politická krize se využívá k posílení prozápadní opozice, a tím k destabilizaci úřadujícího prezidenta.
Barevná revoluce na Ukrajině se také řídila touto strategií. Vrací globalistická síť úder? Nedávno, v únoru, srbská policie zaútočila na ústředí USAID v Bělehradě. Radikální potlačení těchto aktivit by mohlo být spouštěčem současných protestů.
Milan Timotić však události nepopisuje z geopolitického hlediska, ale z pohledu studentů:
„Demonstranti požadují vyšetření korupčního skandálu kolem rekonstrukce vlakového nádraží v Novém Sadu – původně se náklady odhadovaly na 15 milionů eur, nakonec se vyšplhaly na 65 milionů eur.
Ale stále více provládních protidemonstrantů se shromažďuje před prezidentským palácem.“
Zpochybnění motivů
Timotic: „K provládním protidemonstrantům před prezidentským palácem se připojují bývalí členové Miloševićových rozpuštěných speciálních jednotek a maskovaní muži v černých uniformách – studenti obviňují vládu z používání placených kriminálníků.“
Bystroň zpochybňuje údajné důvody povstání:
„Naposledy jsme to viděli v Gruzii a na Ukrajině. Nyní to zažíváme na Slovensku a v Srbsku. Srbové mají jen málo důvodů ke skutečné nelibosti. Země je v mnohem lepší ekonomické a politické pozici než ostatní země na Balkáně.“
Traktorová blokáda u prezidentského paláce
„V časných ranních hodinách obklíčily prezidentskou kancelář traktory – řidiči tvrdí, že chtějí ochránit Aleksandara Vučiće před ‚barevnou revolucí‘ a údajnými atentátníky z Chorvatska,“ vysvětluje Timotić.
Historické pozadí: Srbské protestní hnutí OTPOR! bylo založeno na konci roku 1998 a hrálo klíčovou roli při svržení tehdejšího prezidenta Slobodana Miloševiće v roce 2000.
S finanční podporou USA a soukromých dárců vznikl OTPOR! jako lidové hnutí a formoval moderní protestní strategie po celém světě. Konec 90. let byl v Srbsku poznamenán masivní nespokojeností.
Bombardování NATO ve válce v Kosovu zintenzivnilo lidový odpor a dalo nový impuls protestním hnutím, která byla předtím potlačena Miloševićem. OTPOR! věděl, jak tuto nespokojenost strategicky usměrnit.
Strategie barevných revolucí: Šest pilířů moci
S použitím politologických strategií z USA (Gene Sharp) a s pomocí více než 2000 Západem financovaných neziskovek byla podporována cílená destabilizace vlády.
Cílem bylo nastolit „liberálně-západní demokracii“ – což byl projekt, který dosud nebyl plně realizován. Organizátoři OTPOR! se zaměřili na šest rozhodujících pilířů moci:
Policie a armáda
Byrokracie
Školský systém
Náboženské organizace
Média
Hospodářství
Protestní hnutí měla za cíl přetáhnout členy těchto institucí a učinit z nich klíčové postavy odporu. Prostřednictvím kombinace negativních kampaní proti vládě a pozitivních narativů o opozici bylo obyvatelstvo mobilizováno.
Organizované volební pozorovatelské mise a generální stávky sloužily jako prostředek k vyvíjení nátlaku, zatímco silná symbolika – v případě OTPOR! zaťatá pěst – zajistila jednotný protestní obraz.
Tyto metody byly úspěšně použity nejen v Srbsku, ale i v jiných zemích: od arabského jara po protesty na Majdanu na Ukrajině.
Vučić pod tlakem: Historie se opakuje?
Dnes je Srbsko opět v centru geopolitických mocenských zájmů. Prezident Aleksandar Vučić se stále více přibližuje Číně a Rusku, ale uzavírá také dohody s EU (lithium).
Politické struktury země jsou stále prostoupeny sítěmi podobnými mafii a západní aktéři mohou mít zájem na oslabení nebo svržení Vučiće prostřednictvím kontrolovaného protestního hnutí.
Současné protesty vykazují paralely s historickým převratem OTPOR!, situace je opět složitá. Německý zahraničněpolitický expert Bystroň vidí přímou souvislost mezi ekonomickou silou Srbska a zájmem globalistů na jeho destabilizaci:
„Srbsko je jasně odhodláno vstoupit do EU, ale neuzavírá se před Ruskem a Čínou, přitahuje zahraniční investice, o kterých si ostatní mohou nechat jen zdát. A to je přesně to, co je trnem v oku globalistům. Nechtějí nezávislé národy, chtějí poslušné vazaly.“
Globalisté chtějí občanskou válku
Zatímco Milošević byl kdysi považován za překážku západním zájmům, Vučić takticky lavíruje mezi Východem a Západem. Nadcházející týdny ukážou, zda se protesty mohou změnit v systematickou destabilizaci nebo zda je vláda dostane pod kontrolu.
Bystroň proto vyzývá k jasnému postoji proti zahraničnímu vměšování: „Žádné vměšování, žádná destabilizace, žádná násilná změna režimu! Ti, kteří jsou nespokojeni s vládou, by to měli ukázat v demokratických volbách – ne v protestech zinscenovaných zvenčí.“
V každém případě by situace mohla pro Srbsko skončit dramaticky. Střety mezi provládními občany a podněcovanými studenty jsou na spadnutí.
Stane se země dějištěm občanské války, která v konečném důsledku poslouží pouze geopolitickým zájmům, jako na Ukrajině?
To je přesně to, co by nyní hrálo do rukou globalistů. Timotić je přesvědčen, že zřejmě chtějí občanskou válku.
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 5 Průměrně: 5 ]
