Je velmi poučné sledovat situaci ve Velké Británii, protože se nehroutí pouze jeden konkrétní stát, ale také politický a společenský režim, se kterým byly spojovány nesmírné naděje. Parlamentní demokracie, privilegované postavení vzdělané elity, ekonomika s minimem státních zásahů a nezávislá média – tenhle koktejl měl být zárukou úspěchu a podstatná část světa se ho snažila napodobovat. A to je přesně naše situace. Čtenář otevře Guardian nebo Hospodářské noviny, případně si pustí Českou televizi. Dostane se mu uspokojivé informace o tom, že strana a vláda má vše pevně v rukou, a že i když američtí imperialisté nespí (pardon, Trump, Klaus a brexitéři), statečné politbyro si nakonec poradí. Na faktech přestalo záležet, zůstaly jen postoje. Existuje už jen vyjádření loajality s režimem nebo odpor proti němu. Pochopitelně také zmizely problémy, o kterých by bylo možné diskutovat.