Podaří se malému ostrovu těžit námořní zásoby zemního plynu i bez souhlasu tureckého prezidenta?
Před pár dny oznámila americká společnost ExxonMobil, že v moři nedaleko Kypru objevila zatím největší ložisko zemního plynu v kyperské ekonomické zóně vůbec. Rezerva je odhadována na 140-230 miliard metrů krychlových.
Východní konec Středozemního moře je na plyn vůbec docela bohatý. Pár set kilometrů od egyptského pobřeží leží například obrovské pole Zohr , ještě asi čtyřikrát masivnější než to výše zmíněné kyperské naleziště. A sousední Izrael v té samé oblasti objevil pole Leviathan , které také dělá čest svému jménu a kde by se kromě plynu mělo nalézat i „pár miliard“ barelů ropy.
Existence velkých ložisek plynu v této oblasti je v zásadě dobrá zpráva, protože:
nepříliš výkonné a vysoce zadlužené kyperské ekonomice může levná energie a příjmy z vývozu plynu dosti pomoci, je lepší, když spolu Izraelci a Egypťané obchodují , než když spolu válčí , pro Evropu je diverzifikace zdrojů energie z princip výhodná a egyptská vojenská junta pod velením generála Sísího se nemůže držet u moci jen hrozbou síly, musí svým obyvatelům i nabídnout nějakou ekonomickou perspektivu. A pro nás je Sísí daleko lepší soused, než kdyby se v nejlidnatější zemi arabského světa dostalo k moci Muslimské bratrstvo .
Zní to dobře, že? Jenže v každé pohádce je nějaký drak, a v tomhle případě hraje roli draka Turecko a jeho prezident Recep Tayyip Erdoğan. Sice trochu vypelichaného draka, ale přece.
Na severu ostrova se totiž rozkládá zvláštní entita jménem Severoturecká kyperská republika , která vznikla roku 1974 invazí tureckého vojska na Kypr. V celém světě ji jako nezávislý stát uznává právě jen Turecko. To má zároveň roztomilou tendenci harašit zbraněmi v jejím jménu. Rozhovory o možném znovusjednocení s řeckým jihem před pár lety jaksi nedopadly .
Nu, a co se kyperského plynu týče, vidí to Erdoğan jasně: ačkoliv na jednu stranu uznává nezávislost severního Kypru, na druhou veškeré nalezené zdroje mají být přerozděleny, i když se nacházejí na jihu. Nový objev tak může vést k dalším konfliktům.
Apropos, takhle vypadá mapa toho, co si Turecko nárokuje pro sebe a pro kyperské Turky. Jsou opravdu velmi skromní – o moc více už toho chtít nemohli.
Můžeme si udělat myšlenkový experiment. Co by asi pan prezident Erdoğan odpověděl kyperským Řekům, kdyby se ta ložiska plynu nacházela naopak u severního pobřeží a oni za ním přišli s požadavkem, že z těch vydělaných peněz něco chtějí?
Můj odhad: patrně něco podobného, jako tento nezdvořilý havran. Jenom by to asi nebylo anglicky, ale turecky:
Ankara už v minulosti vojensky šikanovala těžební lodě v oblasti, italské lodi Saipem dokonce vyhrožovala potopením . Před pár dny zahájily turecké síly obří námořní cvičení , které v sobě skrývá dost jasný vzkaz: jsme silní a raději si s námi nezačínejte. Kromě toho sdělili Turci, že do oblasti pošlou druhou těžební loď . A sám Erdoğan pronesl na adresu Evropanů v listopadu 2018 tato slova :
“Ti, kdo se třásli před vlnou imigrantů, se najednou tváří jako lvi, když jde o ropu, plyn a politické příležitosti.“
V tomhle případě ale Erdoğan hraje nerovný poker. Nikoliv s námi, ale s Američany. Gigantická firma Exxon má dobré vztahy s americkou administrativou, která už ji v těžební činnosti oficiálně podpořila. Že by se zrovna Exxon nechal od takového zajímavého projektu odstrašit tureckými hrozbami? Osobně si myslím, že nikoliv, a že nakonec bude muset Ankara s brbláním ustoupit.
Něco jiného je ovšem podmořský plynovod Izrael-Kypr-Řecko-Itálie, zamýšlený inženýrský veleprojekt za bratru 150 miliard korun. Na ten bych zatím nevsázel, i když se tureckých vod nikde nedotýká.
Hudební epilog
Celý blok kyperských písniček, ale nejvíc se mi líbila tahle. Duet mužského a ženského hlasu je něco, na co byste mě „utáhli“ skoro v libovolné situaci.
P.S.: Čtete-li rádi tento blog, můžete autora podpořit. Ale už neposílejte peníze na transparentní účet, používal jsem je na Facebookovou reklamu a s tou teď v rámci procesu odchodu skončím (FB a Twitter mám v plánu opustit 30. 7. 2019, čili za 146 dní).
Raději si pořiďte Zapomenuté příběhy – pro sebe, pro někoho jiného, nebo třeba jako dárek pro místní knihovnu . To mi skutečně pomůže. Můžete je mít i s osobním věnováním.
Nedávno také začal předprodej Zapomenutých příběhů 2 . Před vydáním jsou k mání se slevou.
A pokud jsi sem, milý čtenáři, dorazil z Facebooku nebo Twitteru, zvaž registraci k odběru novinek e-mailem . To je nezávislý distribuční kanál. Jak to udělat? Třeba zde:
Jméno Email *
Souhlasím se zpracováním svých osobních údajů podle tohoto Prohlášení .